Autoři Bonuswebu proto prozkoumali své recenze a zamysleli se nad tím, jestli by některé hry s odstupem času hodnotili jinak.
Ondřej Zach - Pokud se ohlédnu zpět, nestalo se mi, že bych najednou objevil skryté krásy ve hře, kterou jsem zazdil, nebo obráceně. A menší korekce? Z poslední doby mě napadají asi jen závody Mario Kart 8, které jsem si v multiplayeru užíval ještě dlouho po napsání recenze.
Tehdy jsem dal devadesát procent a říkám si, že jsem mohl dát víc, klidně i tu stovku. Nakonec to pro mě byla hra roku 2014. Zapátrám-li hlouběji v minulosti, vzpomínám si ještě na Black & White, podle mnohých geniální hra. Tehdy jsem jí dal osmdesát procent a pěkně jsem to schytal od fandů, dnes bych dal ještě méně. Ta hra se strašně přeceňuje.
Závody Mario Kart 8
Jakub Žežule - Pro mě je to jednoznačně Assassin’s Creed: Unity. Vzhledem ke stavu, v jakém se hra nacházela hned po vydání, tehdejšího hodnocení vyloženě nelituji. Unity se nicméně dokázala postavit na nohy a velkou část technických problémů se podařilo odstranit, stejně jako návaznosti na hodně zprzněnou mobilní aplikaci.
Ke hře jsem se tak několikrát vrátil a pořád bylo co obdivovat. Kromě úžasného zpracování revoluční Paříže to byly hodně početné vedlejší mise, které se výrazně inspirují skutečnými historickými událostmi a postavami.
Unity je bohužel jednou z těch her, u kterých je možné si zážitek zkazit vlastním zbrklým hraním a ignorací řady předností hry. Je to škoda, neboť poté co odemknete takřka všechny schopnosti a zbraně, je zábava si s tím vším hrát. Navíc v takovém atraktivním prostředí. Proto bych oproti původním 75 procentům dal dnes klidně třiaosmdesát.
23. října 2014 |
Andrej Brabec - Napadají mne Evolve a Battlefield 4. V případě Evolve jsem chtěl ocenit inovativní pojetí hry. Tvůrci se rozhodli pracovat s odvážným konceptem a vydavatelství schválilo velmi riskantní projekt. To je hodnota sama o sobě. Bohužel jsem se však po recenzi k titulu nikdy nevrátil a řada méně nápaditých her mi vydržela déle.
V případě Battlefieldu 4 jsem pravděpodobně podlehl mánii před vydáním. Když jsem v článcích po zveřejnění prvních videí ze hry kritizoval malou inovativnost, snesla se na mne vlna kritiky. Zajímavé je, že po vydání titulu ho již prakticky nikdo nehájil a lidé projektu vyčítali to samé. Předchozí zážitek mne však ovlivnil a hru jsem pravděpodobně hodnotil o něco pozitivněji než jak ji vnímám dnes. Battlefield 3 byl přelomový počin, čtvrtý díl bohužel zásadní změny nepřinesl.
Evolve lákalo na unikátní souboj čtyř hráčů s jedním monstrem. Tempo hry však pokulhávalo.
Jan Srp - Právě jsem si projel seznam svých posledních padesáti recenzí a s čistým svědomím můžu říct, že si doteď stojím za každým hodnocením, které jsem kdy udělil. Kdybych ale opravdu musel vybrat alespoň jeden titul, tak změním hodnocení detektivky Murdered ze skromnějších 79 % na zasloužených 80 %. Hru jsem dohrál během deseti hodin prakticky v kuse, s nadšením napsal recenzi, ale když vypršelo tiskové embargo a na internetu se objevila spousta negativních článků, prostě a jednoduše jsem vyměkl.
Ono to vůbec chce číst si cizí názory až po dopsání vlastní recenze, protože jinak chtě nechtě dochází k nějakému ovlivnění, ať už se necháte pohodlně unášet proudem anebo za každou cenu jdete proti němu.
Ve svých hodnoceních se často liším od agregátorů typu Metacritic (namátkou z poslední doby Hatred, Beyond: Two Souls nebo naposledy King‘s Quest), ale nevidím v tom nic špatného a nemám problém zúčastnit se pod článkem diskuse s jiným názorem. A občas mi dokonce čas dá za pravdu – já vám od začátku říkal, že Broken Age tak trochu zapáchá.
Interaktivní film Beyond: Two Souls
Jan Kouba - Zásadní změny bych neprováděl. Našel jsem ale hry, které by si zasloužily drobné korekce. Třeba Sunless Sea jsem původně udělil 80 procent, teď bych dal 85 %. Hra má jedinečnou atmosféru, kterou jinde nenajdete. A nějaké ty body navíc si přeci jen zaslouží.
Za zmínku stojí i Lethis – Path of Progress, které jsem hodnotil na 70 %, teď bych zvolil spíše 75 %. Titul to měl ze začátku těžké a já s ním. Sešili ho horkou jehlou a autoři museli kmitat, aby hru dostali do hratelnější podoby. To se ale nakonec podařilo.
Jako poslední bych zmínil StarDrive 2. A abych jen nezvedal hodnocení, tady bych zpětně spíše ubral: z původních 70 na 63 procent. Nechal jsem se ovlivnit nostalgií, na jejíž strunu hra nestoudně hraje. StarDrive 2 nemá šmrnc. Je to strategie, kterou si zahrajete, ale moc si z ní neodnesete. Nemá pořádnou identitu, jež by jí dokázala odlišit od podobných titulů.
Nezávislý titul Sunless Sea
Jan Lysý - Přiznám se, že si vlastně nevybavuji titul, u kterého bych měl pocit, že jsem na něj byl až příliš hodný, nebo mu naopak výrazně uškodil. A to ani v případě Duke Nukem Forever, kterého jsem hodnotil myslím docela slušnými 60 %. Byl jsem za to označován za poďobaného puberťáka, který nemůže hru ocenit, protože si nepamatuje originál.
Hodnocení bych ale změnil u Mortal Kombat X. Důvod je prostý, i několik měsíců po vydání se PC verze potýká s technickými nedostatky. A ne s pár maličkostmi, ale opravdu nepříjemnými záležitostmi jako je výrazné kolísání snímkování, problémy s on-line hraním a hromadou dalších „bolístek“.
Teď bych hře udělil 60 % místo 70 %. Sám o sobě je Mortal Kombat X povedený. Ale co je to platné, když si ho spousta lidí nemůže pořádně užít?
21. dubna 2015 |
