Síla dvojitého dotyku
Přestože může být pro mnohé technologie multitouch neznámým pojmem, nejedná se přímo o žhavou novinku. Tato technologie totiž umožňuje netradiční ovládání dotykového displeje, kdy je možné rozpoznat pozice dvou a více dotyků současně. Nyní by měl multitouch ve velkém stylu proniknout i do počítačové branže a to za pomoci Windows 7.
Technologie multitouch se k běžným uživatelům dostane jednou ze tří forem. Poprvé se objevila na mobilních telefonech, brzy můžeme očekávat netbooky s dotykovou vrstvou a konečně objevit se má také několik monitorů. Ať už se ale v budoucnu rozhodnete pro kteroukoliv variantu, vězte, že Vám tato technologie může usnadnit práci.
Síla multitouch displejů tkví v jednoduchém technologickém základu. Běžný dotykový displej používá kapacitní vrstvu, ve které se tok energie mění v závislosti na pozici, na kterou je vyvíjen tlak. Problémem je, že takováto konstrukce displeje umožňuje na základě matematického výpočtu (ten provádí běžně řadič dotykové vrstvy displeje) určit pouze jedinou pozici. Při stisku dvou bodů současně dojde ke zmatení (což si lze vyzkoušet i na běžném touchpadu notebooku) a není možnost jak bez úprav hardwaru souřadnice stisknutých bodů odlišit.
Výrobci se s tímto problémem poprali různě. Osvědčila se především koncepce využívající dvou kapacitních vrstev, ve kterých je kapacita rozložena do mřížky. Z displeje lze pak snadno odečíst aktuálně stisknuté pozice. Problémem je, že toto řešení funguje z fyzikálního hlediska pouze při ovládání holým prstem nebo kovovým stylusem. Objevují se proto i náznaky řešení, které používají dvojice odporových mřížek. Takovou plochu již lze ovládat čímkoliv, avšak výroba může být velmi drahá.
Důležitá je také podpora ze strany operačního systému. Pro rozsáhlé změny rozhodně nestačilo napsat ovladače. Snahu o podporu dotykového displeje můžeme ze strany Microsoftu pozorovat už od Windows XP a verze určené pro Tablet PC. Multidotykový displej však nedokáží využít ani současná Windows Vista a Microsoft tedy přibalil tuto podporu k připravovaným Windows 7.
Vývojáři od Microsoftu se na začátku letošního roku nechali dokonce slyšet, že technologie multitouch je teprve začátek. Opravdová budoucnost nastane až s multitouch 3D. Nasazení obdobné technologie na domácích počítačích pro běžné smrtelníky by však mohlo být spíše vhodným námětem na sci-fi než marketingovým plánem pro příští rok. První velkolepé prototypy však již existují.
A praktické nasazení? Kromě rychlejšího pohybu v operačním systému by mohly multitouch displeje úplně změnit pohled, jakým se díváme na strategie. Lze si snadno představit, jak by se asi ovládala strategická hra čerpající z této technologie. Konečně by bylo možné vydávat více jednotkám nezávislé příkazy současně (především pohybové) a určitě by takový titul značně ověřil nejen důmysl hráčů, ale také jejich hbitost. Že se takováto hra opravdu objeví, je ovšem bez záruky. Rozšíření displejů by totiž muselo být opravdu velké
Podle informací serveru Fudzilla si již nejméně devět společností u Microsoftu nechalo certifikovat vlastní multitouch displej pro podporu ve Windows 7. Ačkoliv to nelze zcela vyloučit, vypadá to, že v plánu jsou zatím spíše malé projekty. Většina výrobců chce vyrábět displeje s úhlopříčkou 10,1" a 10,4". To poukazuje na budoucí nasazení v netboocích. Jen v omezené míře se objeví 15" displeje, přičemž pro 17" bude existovat jediný dodavatel.
Zkušenosti s multidotykovými displeji mají už například u Apple. Vývojáři multitouch displej uplatnili při vývoji telefonu Apple iPhone. S narůstající velikostí dotekové plochy však rapidně klesala přesnost a přestože se v laboratořích Apple na tomto typu ovládání stále pracuje, výsledky zatím vidět nemůžeme. Je ale nadmíru jasné, že netbooky založené na platformě PC nezůstanou dlouhou dobu bez patřičné konkurence MacBooku.
Rychlé tříjádro jako vhodný kompromis
Svůj doposud nejrychlejší herní procesor představila AMD už v polovině srpna. Jedná se o čtyřjádrový Phenom II taktovaný na frekvenci 3,4GHz. Hned při prvních testech procesoru se ukázalo, že AMD je tak konečně schopná konkurovat alespoň některým procesorům z konkurenční řady Core i7. Všechna Core i7 se současným technologickým základem však AMD porazit nemůže a snaží se nabídnout alespoň mnohem nižší cenu. Velmi zajímavou variantou tak může být nově připravované tříjádro.
Řada Phenom II X3 se dnes pohybuje na rozhraní skutečné využitelnosti. Zatímco dvoujádrové procesory se dnes již daří využívat bezesporu velmi dobře, u čtyřjader je to stále problém. Investice do jednoho nadbytečného jádra není rozhodně malá a leckomu se může zdát neefektivní. Tříjádro se tak stává zlatou střední cestou, která poskytuje dostatek procesorových jader pro současnost a snad i blízkou budoucnost s Windows 7.
Nový procesor AMD ponese označení Phenom II X3 740 a bude taktován na rovných 3GHz. Tříjádra tedy na taktovací frekvenci čtyřjader zatím oficiálně nedosáhnou.V domácích podmínkách by však mělo být možné procesor taktovat (bude mít odemčený násobič). Podle značení AMD je procesor založen na architektuře Heka, zatímco čtyřjádrový Phenom II na 3,4GHz používá architekturu jádra Deneb. Ve skutečnosti jsou ale tyto architektury totožné a jediným rozdílem Heka vůči Denebu je vypnutí čtvrtého jádra.
Z použité architektury pak vyplývají zcela zásadní vlastnosti proceoru. Výroba je prováděna 45nm, což značí, že procesor bude možné taktovat bez speciálního chlazení a v základu bude mít relativně malou spotřebu. Phenom II X3 740 nebude rozhodně energetický spořílek, protože je ohlášena spotřeba 95 Wattů. Pro slušný výkon je důležitá především vyrovnávací paměť, která má tři úrovně. Celkem 7,5MB cache je rozděleno na 512kB pro každé jádro a 6MB společnou část.
Mnoho lidí se přitom nechá zlákat myšlenkou, že na tříjádrovém procesoru od AMD si vlastně kupuje jádra čtyři. Vždy existuje šance, že se podaří zbylé jádro odemknout a v případě, že nebudou v budoucnu tři jádra stačit, touto formou zvýšit procesoru výkon. Odemknutí se však nepodaří každému, jelikož je k tomu potřeba vlastnit správný model základní desky a někdy i verze BIOSu. Pokud tyto dvě podmínky splníte, je odemčení čtvrtého jádra otázkou několika vteřin.
Prodejní cenu se oficiálně nedozvíme, jelikož AMD ji ponechá v utajení až do oficiálního uvedení na trh. To bude ale následovat velmi brzy, protože zahájení prodeje v Evropě se očekává ještě v září. Cena bude pravděpodobně obdobná k dnes nejrychlejšímu Phenomu II X3 720, který se prodává od 2700Kč.
Kvalitní all-in-one deska pro HTPC
Zajímavou desku určenou pro HTPC představil Asus. Základní deska bude určená do těch nejmenších počítačů, měla by přesto poskytovat všechny prostředky, na které jsme zvyklí z běžných stolních PC. Vše je navrženo tak, aby výsledný počítač stačil výkonem na HD multimédia a současně nabídl kvalitní audio výstup.
Novinka nese označení Asus AT3N7A-I a hned na první pohled je jasné, že malinkou desku bude možné montovat i do počítačových skříní určených pro Mini-ITX. Na desce nenalezneme žádný z procesorů Core Duo, jelikož vývojáři Asusu sáhli po kombinaci Atomu a Ionu. Dalo by se říci, že se jedná o nejvyspělejší malou platformu současnosti.
Výpočetní výkon má zajistit integrovaný procesor Atom N330. Je to dvoujádro, které pracuje běžně na frekvenci 1,6GHz. Procesor má celkem 1MB vyrovnávací paměti a používá FSB na 533MHz. Na úrovni hardwaru je podporováno zpracování čtyř programových vláken současně.
Na desce je použita čipová sada nVidia MCP7A-S s integrovaným grafickým jádrem GeForce 9300. Tato grafika nemá sice dostatečný výkon na hry, na HD multimédia se však hodí více než poslední grafiky od Intelu. nVidia ji vytvořila na základě GeForce 9400GT, grafickému jádru však zůstalo jen 16 shader procesorů. Jádro pracuje na frekvenci 450MHz, shadery pak na 1,2GHz.
S platformou Atom je stále spojena podpora pamětí DDR2 a ani na této desce od Asusu tomu nemůže být jinak. Na malé desce se nalezlo místo pro dva sloty na paměť. Podporovány jsou paměti DDR2 800 na 200MHz. K pamětem se přistupuje za pomoci dvoukanálového řadiče, který je dokáže adresovat do 4GB. S 64bitovým operačním systémem se zde tedy rozhodně nepočítá.
Možnosti desky se pak přímo odrážejí v osazení zadního headeru. Na správném HTPC nesmí chybět moderní rozhraní pro výstup grafiky. V podání Asusu a nVidie zde můžeme najít HDMI, místo přitom zůstalo i na starý D-SUB konektor. Kromě bohatých možností pro výstup zvuku zde nalezneme také e-sata rozhraní a gigabitový ethernet.
Důvod proč si pořídit obdobné řešení se hledá poměrně snadno. Pokud máte doma silné herní PC a potřebujete multimediální počítač do obýváku, stačí tento slabý hardwarový základ. Za cenu do 3000Kč přitom pořídíte na poměrně kvalitní desce i procesor a kromě skříně zbývá nakoupit již jen paměti a pořádné diskové úložiště.
Zdroje: AMD, Asus, Fudzilla, HardSpell, HKEPC, Intel, Microsoft, Samsung, TG Daily & Xbitlabs
