Pátého měsíce dvacátéhošestého dne... roku vlády Jeho Veličenstva Lorda Britishe
Poté, co se můj pán Black nečekaně stáhl do ústraní, jsem se i já, kronikář Stray, rozhodl. Organizace Svobodného řádu je již téměř dokončena a já jim stejně nejsem moc platný. Jsem již starý, nicméně většinu života jsem sloužil Lordu Britishovi v našem hlavním městě. Pamatuji se, že jsem do své torny zabalil věci nezbytně nutné pro cestování a pěšky jsem vyrazil prozkoumat okolní země. Nebudu popisovat vše, co se mi stalo, ani zázraky, které jsem viděl. Bohužel, nebyly to jen zázraky. V našem světě se začala rozmáhat nečestnost, krutost a zlodějina ve stále větší míře. Kde jsou ty staré dobré časy, kdy každý poznal zločince na první pohled, protože na radnicích a v královských úřadech visely jejich portréty. Teď by pro ně již nebylo místo. I prostí lidé, kteří obvykle spokojeně těžili rudu, tavili ji na ingoty z drahých kovů či v lese sekali dříví, si občas vypomůžou krádeží. Pamatuji doby, kdy rytíři Řádu a Chaosu, byť v srdci svém rozdílných názorů, tyto zloděje a vrahy drtili rukou společnou, či spíše zbraní v ní svírající. Dlouze jsem rozmýšlel, co se stalo s naší krásnou zemí, leč napadlo mě jediné slovo: pokrok. Než bych se musel před těmito lidmi přetvařovat a pochlebovat jim, požádal jsem jednoho svého starého přítele o střechu nad hlavou a útočiště před okolním světem. Vyhověl mi. Zde se můžu věnovat meditacím a modlitbám, tolik potřebným pro očistu mé duše.
Sedmého měsíce dvacátéhosedmého dne... roku vlády Jeho Veličenstva Lorda Britishe, místo mého současného pobytu
Zrovna jsem meditoval a přemýšlel, co ještě můžu zvláštního zažít, když na dveře mé cely zaklepal Jedidiah. Mám se prý dostavit do hlavní jídelny. Sotva jsem sešel po schodišti dolů, do mých uší pronikl tlumený hovor mnoha lidí. Vešel jsem do jídelny. Na jedné židli seděl starší muž. Nebylo těžké poznat, čím se živí, páchl rybinou. Byl vyhladovělý a žíznivý. Mezi sousty vyprávěl, že byl se svou lodí na rybolovu poblíž jeho rodného ostrova Jhelom. Včerejšího rána uviděl “moc a moc plachet“ mířících na ostrov. Ze strachu před piráty natáhl plachty a nabral severozápadní kurz. K nám se dostal už vyčerpaný dlouhotrvající plavbou. Jeho slova ve mne vyvolala podivný nepříjemný pocit.
Sedmého měsíce dvacátéhoosmého dne... roku vlády Jeho Veličenstva Lorda Britishe, místo mého současného pobytu
Včerejší návštěva nezůstala ojedinělá. Dnes k nám vesničané dovedli vojáka, který měl potíže se špatně ošetřeným zraněním. Podle znaku na tunice je mladším důstojníkem vojska Lorda Britishe. Jelikož se znám osobně s většinou současného velení následovníků Lorda Britishe, přesvědčil jsem ho poměrně snadno a jeho hlášení jsem si zaznamenal.
Hlášení zraněného vojáka:
”25. dne sedmého měsíce dostala naše zpravodajská služba hlášku, že Lord Blackthrone něco připravuje, něco velkého… Ačkoliv naši agenti jsou všudypřítomní, o připravované akci nedokázali zjistit bližší informace. Potvrzen byl pouze čas: dnes. Jelikož Lord Blackthrone měl v té době již dostatek přisluhovačů, byla na základě této informace odvolána volna aktivních vojáků a naše vojsko bylo uvedeno do stavu pohotovosti. Protože jsme neznali místo úderu nepřátelských jednotek, určili jsme jako doprovod našim agentům určitý počet bojovníků. Tyto jednotky jsme na rozkaz velení rozmístili ve strategicky umístěných bodech, vesměs v obývaných městech a vesnicích. Já byl spolu se svými podřízenými umístěn na Serpent‘s Hold. Tato pevnost je ochráncem jedné z Ctností Lorda Britishe - “Odvahy“ a zároveň sídlem Svobodného Řádu Lorda Britishe. Bohužel, díky chybě zásobováni, byly přiděleny všem hlídkám vadné komunikační krystaly. Tato fatální chyba měla v důsledku velmi vážné následky. Vyšší členové armádního sboru se dohadovali, zda přemístit armádu sem či tam. Nastal rozkol. Větší část vojska se přesunula cestovními magickými bránami do oblasti Delucie, kde se připravila k předpokládané bitvě. Zásobovací oddíl se mezitím snažil napravit svůj omyl a cestoval mezi hlídkami, kde jim rozdával funkční spojovatelské zařízení. Dle pravidel pro výjimečné situace se měla každá hlídka hlásit po hodině a popsat situaci v dané oblasti. Hlášení docházela pravidelně se stejným obsahem: “Nic zvláštního se neděje.“ Velitelka armádní skupiny Warlords Saxana spolu s pobočnicí Miss Frost objížděly hlídky a povzbuzovaly spojenecké jednotky. My jsme zůstali na své pozici v Serpent’s Hold….”
Sedmého měsíce dvacátéhopátého dne... roku vlády Jeho Veličenstva Lorda Britishe, Serpent’s Hold
Farly se procházel po hradbách pevnosti, občas se zachmuřeně podíval severním směrem. Měl starosti. Některé hlídky se neozvaly ve stanoveném čase. Vedle stojící Demonstenes pozoroval dalekohledem obzor moře. “Jsou tady. Vidím plachty. Jeden, dva, tři… čtyři... dost lodí.“ “Půjč mi ten dalekohled. Podívám se sám.” Demostenes podal Farlymu optické zařízení a postavil se vedle něj. “ Podle tvaru plachet by to mohly být velké dračí lodě. Můžeme očekávat silný výsadek. Ať už jich je jakékoliv množství, jsme na něj připraveni. Dejte zprávu ostatním skupinám, ať se okamžitě přesunou do Serpent’s Hold! Překvapíme je při vylodění.“ Vojín zaslechnuvší rozkaz okamžitě odběhl. Plavidla připlouvala blíž. Stále blíž…
….“Skupina Warlords, VPŘÉÉÉD!” “Skupina Gladiators, VPŘÉÉÉD!” “BLACKTHORN!” “CHAOS!” Máchnutí mečem, useknutá končetina padá na zkrvavenou zem. “KAL VAS FLAM!”. Smrad. Vůně pečeného masa. Úder halapartnou. Hlava odlétající vysokým obloukem. “ORDER!” “ZA BRITISHE!!” Skřípot drceného pancíře. Stmívá se. “POR ORT GRAV!” Blesky osvětlují bitevní pole. ”POR CORP WIS!“ ”Aaach” “ In Flam Grav!“ “Hořím! Hořím!” “Pomóc!” Kopím propíchnutý bojovník. “ Kal Vas Xen Corp!“ Nečistá magie vstupuje na scénu. “POZOR, přivolali démona!” “Na něj!” “Lučištníci PAL!” “Druhá salva. PAL!” “AN ORT” “Už je po něm, pane!” “Kavalérie vpřéééd!” “Rozkaz jednotkám! Zabijte mágy! “Čaroděje! Musíme zabít nepřátelské mágy!” “Jsou nedostižitelní, pane!” “Musíte je zastavit! Je mi jedno, jak to uděláte!” “ VAS ORT GRAV!“ Další mrtví. Úder sekerou. Z proseknuté tepny prýští rudá krev, umírá. “ KAL DES FLAM YLEM!“ Doutnající část lidského těla splašila koně. “ Kal Des Flam Ylem!” Pomóc, nemůžu se hnout!” “Jdi k čertu!” Záplava krve.
Armádní skupiny Warlords a Gladiators zatlačovaly jednotky Lorda Blackthorna zpět do moře. Ano, Blackthorna! Vrátil se zpět ke svému jménu. Není již potřeba kamufláže a lží. Teď rozhodne hrubá síla. Budovy na Serpent’s Hold hoří, některé jsou částečně zbořené. Velitel skupiny Glatiators Santiago vydává rozkaz: “Nešetřte je!” Commander Thor: “ Nebereme zajatce! S odvahou do nich!” Hlas Lorda Blackthorna: “Zapalte lodě! Nebude žádný ústup! Ještě to není vše!” Kříž na standartě vévody se třepotá ve větru. Stříbrný had na standartě následovníků Lorda Britishe se třepotá ve větru. Stoupá dým ze zapálených lodí. Igjarjuk je těžce zraněn, stejně tak mág Krteček. Rytíř Lucas zadržuje ústup vlastních jednotek před náporem mága Wahooky jen svým silným hlasem. Aragornův výpad mezi řady Order jednotek umožňuje stáhnutí několika bojovníků se znakem chaos kříže na hrudi z obklíčení. Vítězíme! Vítězíme! Lord Blackthorn dává pokyn svému trubačovi. Zvuk trubky! Zvláštní melodie. Nese se skrz plameny a kouř. Je to jen hudba. Ne, je to signál!!!! Přicházejí posily. Neoznačené uniformy. Napadají naše chlapce! Brání vojáky chaosu! Vynořují se z úkrytů v okolních budovách! Sabotéři! Záškodníci! Je jich moc!! Je jich moc! “Zrada!” “To je zrada!” “Postavte barikády!” “Barikády, jste hluchý, seržante?!” Zdi, mágové musí postavit zdi! “Poslíček!” “Kde je ksakru služba?!” “Okamžitý vzkaz! Dopravte posily do pěti minut na Serpent’s Hold! Hrozí obsazení ostrova!” “Ale pane, při této konstelaci hvězd nejde použít brány! Jedinou posilu můžeme očekávat z Delucie a to musí jít přes průsmyk v horách!” “Ústup! Ústup do pevnosti!“ Snad se udržíme.”
“Bohužel, přivolané posily pod vedením válečné velitelky Saxany přišly poněkud pozdě. Díky nim jsme sice udrželi pevnost samotnou, ale ostrov jsme ztratili. Nevím, jak boje dál pokračovaly, neboť jsem byl raněn a ztratil jsem vědomí. Když jsem se probral, ležel jsem v lazaretu. Mé zranění nebylo moc vážné, a tak jsem dostal opušťák ještě před tím, než jsem sepsal hlášení, což činím dodatečně.. Mohu jen říct, co jsem slyšel. Prý jsme ztratili ostrovní města Jhelom, Moonglow, Magincie, Occlo a Serpent’s Hold. S Magincií a Serpent‘s Hold bych to ovšem neviděl tak žhavě. Je rozdíl dobýt město a udržet ho. Králem se může stát téměř každý, ale korunu si udrží jen ti nejlepší.
