Fanoušci Sony naše pravidelné informace ze světa herního byznysu asi nemají moc rádi. Když už píšeme o Sony, je to většinou nepříliš pochvalné. Ani tentokrát neuděláme výjimku, protože Sony se stále nedaří. Nevěříte? Třeba vás přesvědčí čísla NDP, která monitorují prodeje v USA.
Podle nich se PlayStation 3 respektive Sony potýká s lednovým meziročním propadem prodejů o 24,5 procenta. V lednu 2008 se v USA prodalo 269 000 krabic PS3, minulý měsíc to ale bylo jen 203 200 kusů. To je docela přesvědčivé, ne? Pokud ne, máme tu další čísla, a to z prodeje her. Ani jeden titul pro PS3 se v lednu nedostal do amerických Top 10. Nejlépe se přitom dařilo Nintendu, kterému patřily tituly na prvních třech příčkách.
Abychom nebyli jednostranní, přiznáme Sony i jedno hezké číslo. V lednu 2009 se prodala padesátimiliontá krabička s PlayStation Portable. Pro dosažení půlkulatin Sony stačily v podstatě tři roky a tři obměněné podoby PSP. Docela dobře je na tom Sony i s prodejem PSP her. V nabídce je na dva tisíce různých titulů na discích UMD, zákazníci si zatím koupili 200 milionů kopií, tedy příjemné čtyři hry na jedno prodané zařízení.
Sony se chlubí i tím, že si hráči mohou z obchodu na PlayStation Network stáhnout více než 500 dalších kousků, mezi kterými jsou i exkluzivní hry určené pro online distribuci nebo konverze her pro původní prababičku Placku (PS One). Ale abychom zase jenom nechválili, Nintendo se nicméně pyšní více než 84 miliony prodaných kusů svého kapesního DS.
I bez viagry roste
Negativní zprávy nešíří jen Sony, propouští celá řada herních firem, téměř všichni potom snižují své odhady budoucích příjmů. V rozporu s tímto pesimistickým nebo spíš krizovým trendem jsou ale skutečné výsledky prodejů. I přes agónii Sony totiž celý herní trh roste, v lednu dokonce více než ve Vánoci ovlivněném prosinci. Opět ale mluvíme o Spojených státech, protože českému hernímu trhu prostě nezávislá analýza chybí, hlavně proto, že o ni vydavatelé nestojí.
Každopádně v mediálně populárních USA dosáhl kombinovaný obrat z prodeje herního softwaru i hardwaru 1,33 miliardy dolarů. V meziročním srovnání to představuje více než slušný třináctiprocentní nárůst, i když něco přes jednu miliardu babek americký federální rozpočet nezachrání.
Trochu překvapivě se na tomto růstu výrazněji podílely prodeje hardwaru, ty vzrostly o 17 procent, software vzrostl o desetinu, ale zase tvořil většinu z celkové částky. Zájem stoupal i o nejrůznější herní příslušenství. Zákazníci za cerepetičky utratili o 11 procent peněz více než před rokem. I když tato čísla vypadají na první pohled opravdu lákavě, analytiky i herní firmy znervózňuje skutečnost, že růst herní branže zpomaluje.
Mezi lety 2007 a 2008 se totiž prodeje herního softwaru a hardwaru zvedly v průměru o 19 procent a mezi roky 2006 a 2007 vzrostl herní byznys o úžasných 47 %. Na druhou stranu je to zpomalení logické, i Ferrari zrychlí bleskově z nuly na dvoustovku, ale pak už to jde přeci jen pomaleji.
Nintendo v ráži
Na růstu se podílejí a těží z něj oba rivalové Sony. Hlavně Nintendo mělo žně s dvaceti tituly ve třicítce nejprodávanějších her a pokračující dominancí prodejů Nintenda Wii a DS.
Nintendo tak v Americe za leden utržilo v meziročním srovnání o 300 milionů dolarů více, na zbytek startovního pole tak zbývá růst o „pouhých“ 150 milionů. Nintendo je patřičně na koni a chlubí se tím, že svým úspěchem vyrovnává propad v jiných částech herního průmyslu.
Chlubivý Microsoft
Pozitivně naladěni jsou také v Microsoftu, tam si libují zejména v oblasti online služeb. Díky partnerství s online videopůjčovnou Netflix totiž zaznamenali nárůst platících uživatelů služby Xbox Live, kterých bylo ke konci ledna 17 milionů.
Firma se zároveň pochlubila tím, že se jí podařilo dosáhnout meziročního nárůstu prodejů Xboxu 360 o 33 procent. Za tímto skokem je snížení ceny Xboxu 360, který se ve verzi Arcade dostal na úroveň Nintenda Wii, v České republice, a to připomínáme opět poněkolikáté, dokonce výrazně níž.
Další chlubení z Redmondu se potom věnuje vysokému počtu prodaných her na jednu konzoli. Ke každému prodanému Xboxu 360 se prodalo průměrně 8,1 hry. A do třetice všeho chlubivého – Xbox 360 podle Microsoftu konečně předehnal v prodejích PlayStation 3, a to o „přibližně“ milion kusů, i v tradiční baště Sony, tedy ve staré dobré Evropě.
EU: hry jsou pro děti dobré, ale...
Oficiálnější už to nemůže být. Komise pro interní trh a ochranu spotřebitelů Evropského parlamentu přijala usnesení, podle kterého mají video hry široký pozitivní vliv na psychologický vývoj dětí, je ale nutné, aby rodiče monitorovali a ovlivňovali, jaké hry děti hrají. Hraní her podporuje rozvoj kreativity, schopnosti spolupráce a strategického uvažování. Protože to je oficiálně z Bruselu, můžeme počítat s tím, že se proti tomuto závěru ozve pan prezident.
Součástí usnesení je vyjádření podpory dobrovolného evropského ratingového systému PEGI, který má rodičům nabídnout dostatek informací pro zvážení vhodnosti herního obsahu pro jejich děti. Evropští poslanci zároveň chtějí, aby hry nebo herní systémy obsahovaly „červené tlačítko“, které rodičům umožní vypnout počítač nebo vyřadit z provozu konkrétní hru, která neodpovídá jejich představám o vhodném obsahu.
Amazonské herní znásilnění
Služba Marketplace britského Amazonu byla znásilněna. Jeden z prodejců jejím prostřednictvím nabízel hru RapeLay určenou výhradně k distribuci v Japonsku. Modří podle názvu vědí, v čem se asi tak skrývá problém.
Rapelay patří do kategorie japonských her pro dospělé, které se vyznačují jednak roztomilým grafickým stylem, ale zároveň dost úchylným obsahem. V tomto případě je celá hra vlastně jen o znásilňování. Kromě toho narazila herní kosa také na kámen v podobě potratů, ke kterým musí hráč své oběti donutit, jinak hra končí.
Amazon hru z nabídky Marketplace stáhl poté, co si stěžovali jeho zákazníci. V Japonsku, kde pořád platí zákaz pornografie s přímým zobrazením pohlavních orgánů, bují bizarnosti všeho druhu, snad v reakci na represi i jako dědictví doby samurajů. Mluvčí výrobce hry, kterým je japonské studio Illusion (nikoliv Softworks) se v reakci na incident ohradil s tím, že hra prošla japonským ratingem a není určena pro distribuci mimo Japonsko (přesto existuje anglická verze). Každopádně tohle je hra, u které by se většině rodičů to evropské červené herní tlačítko asi hodilo.
