Genji: Dawn of the Samurai
O této hře se před letošní E3 sice již samozřejmě vědělo, ale moc se o ní nemluvilo. O to příjemnějším překvapením pak byla přímo na výstavišti v hratelné podobě. Jedná se o velmi akční third person akční adventuru, která jak již název napovídá čerpá ze samurajské historie středověkého Japonska.
Samotný herní systém není nijak inovativní či revoluční, jedná se o klasickou akci japonského stylu, která je navíc obohacena střídmými RPG prvky. Hrát se zde dá za několik postav, které se samozřejmě liší kromě vzhledu a používaných i svými základními vlastnostmi podle klasického schématu „silný-pomalý, slabší-mrštný“. Hra ale evidentně navíc sází na vynikající grafiku, která působila velmi bohatě a různorodě i v prezentované NTSC normě. Hráč se postupně dostane do všech myslitelných prostředí počínaje ještě poměrně fádními temnými hrady a kobkami a konče nádhernými rozkvetlými zahradami se zurčícími potůčky. Vymodelování třeba takových stromů pak dává rychle zápornou odpověď na otázku, zdali již ta naše PS2 přeci jen již není poměrně zastaralý stroj. Nejde ale jen o vymodelování struktury lístků, ale o celkový velice příjemný dojem ze ztvárnění místních přírodních lokací.
Mezi znaky typické japonské rubačky patří vedle bitek s řadovými nepřáteli i sem tam nějaký ten souboj s bos̈sem, na které samozřejmě dojde i zde. Nejen v soubojích s nimi se pak můžete kochat krásnými grafickými efekty při máchání zbraní či zásahu a jakousi místní variací na stále oblíbený bullet-time. Ten se dá využít nejlépe v okamžiku, kdy vám začíná být pomalu úzko a potřebujete se z dané šlamastyky dostat nějakým speciálním úderem. Genji se tak znenadání stává černým koněm letošní videoherní sezóny.
Mortal Kombat: Shaolin Monks
Stejný status si ovšem zaslouží i nejnovější inkarnace veleslavné série od Midway a to i přesto, že místo udatných a čestných samurajů se to zde hemží krvelačnými bídáky, kteří neváhají ani minutu, aby k dosažení svých cílů použili ty nejšpinavější triky. Po dosti dlouhé době opouští značka Mortal Kombat stísněné prostory bojových arén a vydává se, snímána ve third-person perspektivě, do rozlehlejšího světa.
To ale neznamená, že by cokoli ze svého typického půvabu ztratila, právě naopak. Je zde naprosto vše, co dělá Mortal Kombat Mortal Kombatem: oblíbené postavy, bizarní kreatury, hektolitry krve, speciální údery, firebally a dokonce i velmi oblíbené Fatality. Hra se odehrává v typicky potemnělých lokacích, které se ovšem přeci jen svou nepřílišnou rozlehlostí tak trošku blíží arénám, které známe z regulérní bojovkové řady. V zásadě to ale vůbec nevadí, protože při hraní jste maximálně pohlcení tuhým a akčním bojem, který se na obrazovce odehrává a který svou dynamikou, výbušností a pestrostí silně připomíná poněkud opomíjený titul Rise to Honour. Bojuje se tedy samozřejmě proti více oponentům najednou a občas je skutečně co se ohánět. Na druhou stranu ale větší počet protivníků dává autorům možnost nechat hlavní hrdiny předvádět věci, které bychom v klasické bojovce mohli zahlédnout jen stěží.
Rovněž velmi klasická je zde vzhledem k celé sérii MK i grafika. Ta na první pohled vypadá dost super, ale na pohled druhý již jsou viditelné jisté nedodělky, ovšem naproti tomu zvukům lze v kontextu série vyčíst máloco a zejména skřeky Liu Kanga (ano, žije) stojí za to slyšet
Destroy All Humans!
Pokud jsme se v případě Genji radovali z hezké grafiky, musíme se nad nádherou, kterou předvádí Destroy All Humans přímo rozplývat. Skvěle jsou opět ztvárněny stromy (zejména prokreslení jednotlivých lístků vyloženě lahodí oku) a přírodní elementy, přičemž to jde na vrub objektům typu domy či auta, které sice jsou o něco hranatější než by mohly být, ale tyto ústupky jsou provedeny decentně a s velkým citem, takže celkový dojem je ve výsledku velice pozitivní, zvláště když si uvědomíme, že hra je ztvárněna svým způsobem komixovějším stylem, ale i přesto dokáže využít potenciál současné konzole velmi zodpovědně.
Hlavním hrdinou je mimozemšťan, který si klade za cíl v zájmu vyššího principu vesmírného kompletně vyhubit celé lidstvo, k čemuž může využít celou řadu prostředků. Mimo palby ze svých ufonských zbraní dokáže i na dálku zvedat lidi a operovat s nimi podobně jako v senzibilské akci Psi-Ops. Z mrtvých nešťastníků pak vypadávají dávky DNA, které se mimo jiné hodí i k tomu, abyste na sebe mohli vzít podobu vytipované osoby. „Převtělíte“ se tak kupříkladu v policistu a když to uděláte na šikovně a poté se budete chovat jako každý správný spořádaný občan, nepřátelští pozemšťané si vás ani nevšimnou. Pokud se ale prozradíte, je potřeba jít po hlavě do tuhého boje. Ač by to tak ale nemuselo vypadat, není tato hra jen o rychlých prstech a přesné mušce, ale i o elementární taktice. Prostory a uličky mezi domy dávají docela slušné možnosti, kterak se ztratit přesile z očí a následně ji překvapit ze zálohy a různé možnosti kombinování zbraňového arzenálu se svými ufonskými schopnostmi poskytují rovněž slušný potenciál, kterak s momentálními možnostmi disponovat co nejlépe. Nejedná se samozřejmě o žádný Splinter Cell ani Metal Gear Solid, ale rozhodně potěší, že i v takto laděné hře máte šanci zapojit trochu i mozek a nejste nuceni jen tupě postupovat vpřed a střílet po všem, co se pohne.
