Breath of Fire IV je další zástupce žánru klasické RPG, jehož má pro PSX na svědomí firma Capcom.
Se svým hlavním hrdinou se seznámíte asi takto: princezna Nina (známá z předcházejícího dílu) je na svém výletě pouští napadena obřím pouštním drakem a ztroskotá uprostřed pustiny. Její přítel a něco jako osobní bodyguard Rei (podobný Reyovi z Breath of Fire III) se vydá hledat pomoc a Nina tedy zůstane sama. Po nějaké chvíli však vyrazí prozkoumat terén a z provizorního tábora zamíří nazpět do pouště. Tam objeví jakýsi kráter a v něm pohledného mladého muže s modrými vlasy který je navíc… úplně nahý! Po překonání prvotních rozpaků se princezna rozhodne o mladíka postarat a najde mu ošacení (kde se vzal, tu se vzal, uprostřed pouště opuštěný krámek s oblečením). Po následném dialogu vyjde najevo, že si Ryu kromě svého jména nepamatuje vůbec nic - kdo je, odkud je, ani co dělá uprostřed tohoto vpravdě nehostinného místa. Poté se společně s princeznou Ninou a Reiem vydá na cestu za poznáním…
Mezitím, na opačném konci světa, se ve starobylé hrobce probouzí k životu Fou-Lu. Fou-Lu je bůh dávných věků, který založil a vybudoval prosperující říši, která přetrvala až dodnes. To ho však vyčerpalo natolik, že byl nucen zvolit svého nástupce a odebral se k dlouhému spánku. Na oplátku za jeho služby mu lidé slíbili, že až se vrátí, přijmou ho s otevřenou náručí a on jim pak bude vládnout. Avšak roky plynuly, Fou-Lu se nevracel, a lidé zapomněli na svůj slib… A tak se kdysi uctívaný bůh po svém probuzení ocitl zcela sám. Aby zjistil, co se stalo, rozhodne se vydat do hlavního města a vzít si, co mu patří.
Takto načrtnutý příběh je velmi zajímavou a originální zápletkou, která vyvrcholí dramatickým setkáním hlavního hrdiny a jeho druhé poloviny, přičemž hra má dva možné konce.
Herní systém je téměř úplně stejný jako v předchozím Breath of Fire. Boj je kolový a v partě můžete mít maximálně tři lidi a to včetně hlavního hrdiny, ostatní členové vaší družiny stojí v pozadí (herních postav je celkem šest, stejně jako ve třetí kapitole BoF). Odtamtud však také čas od času trochu vypomohou, např. Nina léčí. Nevídaným plusem je skutečnost, že když někdo zemře, automaticky se prohodí s neaktivním charakterem v pozadí. Vaše postavy postupem času získávají nové schopnosti a kouzla a stejně jako v BoF III je zde možnost “odkoukávání“ útoků od nepřátel. Navíc se ve hře nacházejí takzvaní mistři (též z BoF III), kteří vás také učí novým schopnostem. Bojových dovedností a kouzel je tady opravdu dost a dost. Úplnou novinkou je však možnost kombinování kouzel a to podle určitého klíče, přičemž jednotlivé kombinace jsou jak efektní, tak efektivní. To samé se dá říci i o proměňování v draka, jež je ale oproti tomu v BoF III nesrovnatelně horší. Při proměně se už nekombinují jednotlivé geny (jak tomu bylo předtím), ale hlavní hrdina s průběhem hry získá několik “forem“, které se samostatně vyvíjejí. Suma sumárum je zde velká spousta bojových dispozic, takže se u střetů s oponenty rozhodně nebudete nudit - a to je dobře, protože boje jsou náhodné a ve hře jich není zrovna málo.
Jak tedy vidíte, Breath of Fire IV se v lecčems shoduje se svým předchůdcem. Ale ne ve všem. Některé postavy a lokace jsou stejné, ale aby měl tento díl svou originalitu, tvůrci jej přesunuli
jakoby do jiného - paralelního - světa. Takže postavy, se kterými se setkáte, jsou ty samé a přece nejsou. Grafické zpracování u BoF IV je sice 3D a některé efekty jsou poměrně vydařené a propracované, ale BoF III bylo naproti tomu krásně malované a podle mne tak hezčí a působivější. To samé se dá říci i o hudbě: v tomto díle není hudba ani tak dobrá, abych ji vnímal, ani tak špatná, aby mi lezla na nervy. Naproti tomu BoF III obsahoval některé opravdu moc krásné melodie. Příběh BoF III byl stejně tak poutavý jako ten v BoF IV, ale byl (ostatně i jako grafika) více pohádkový; BoF IV obsahuje některé docela "hrůzné" scény.
BoF IV však rozhodně není žádné nudné RPG. Kromě zabíjení monster a zachraňování světa obsahuje širokou škálu miniher a nepovinných úkolů. Nejkrásnějším a zároveň nejpropracovanějším z nich je “vílí vesnička“, která byla sice i v BoF III, ale až tady o ní můžeme říci, že je doopravdy skvělá. Vaše parta v jedné části hry v jednom lese zachrání jednu malou vílu a ta vám prozradí, že se v její vesnici objevila tlupa zlých monster a poprosí vás o pomoc. Ryu přirozeně neodolá půvabům víly a zachrání její vesničku a to tak, že monstra jednoduše pobije (no není to prosté řešení problému?). Víla vás poté pozve do osvobozené vesnice a tam vám posléze svěří vedení celé vísky. Na začátku máte k dispozici asi jen tři víly, kterým musíte přidělit nějakou práci (lov, stavbu vílích domečků atd.). Začnou se vám rodit nové a další víly, budete stavět nové a další domy a co nevidět tu máte vílí velkoměsto. Celý komplex bude doslova růst před očima (po zadání nových úkolů ale musíte nějakou dobu počkat – můžete si čas zkrátit třeba procházením dungeonů). Vílí vesnice ale není jen pro ozdobu. Můžete tu zřídit prodejny se zvláštní výzbrojí, hostince se slevou, nebo dokonce i posluchárnu hudby, využití je spousta.
Další výbornou minihrou, která neodmyslitelně patří k japonským RPG a této sérii, je obvyklé rybaření, které je v BoF IV o hodně lepší (a taky těžší…) než ve trojce. Rybaření je možné pouze na “fishing spotech“. Ty jsou však tajné a nacházejí se ve skrytých odbočkách na mapě. V BoF IV se totiž nepohybujete přímo “venku“, jak tomu bylo v BoF III, ale máte mapu s jednotlivými body (města, dungeony), mezi nimiž vedou cesty, po kterých se přemisťujete (jako například ve hrách Alundra II či ). To je nicméně škoda, protože svobodný pohyb po světě se mi líbil o moc více. Ale zpět k rybaření, k němuž přirozeně potřebujete udici a návnadu. Ryb je spousta druhů a na každém fishing spotu jsou jiné. Boj s rybou je velmi propracovaný a také dosti obtížný, ale taková chycená velryba doplní všem členům vaší party chybějící život i magii. Což přijde při boji s hlavním bosem docela vhod (i když by mě trochu zajímalo, jak dokáží tři lidé za jedno herní kolo sníst takového mečouna…)!
Jak tedy vidíte, Breath of Fire IV skutečně není žádné všední RPG a rozhodně se u něho nebudete nudit. Je to klasický představitel svého žánru se vším všudy a kdo má tento typ her opravdu rád, tomu se uvedený titul bude jistě líbit. Zvláště pěkný je příběh, ve kterém figurují skvěle propracované postavy (snad trochu iritující je jakýsi plechový sud, jenž se k vám přidá asi ve třetině hry). Mě osobně nejvíce fascinuje Fou-Lu, který se velice zklamal v lidech a až na konci hry je plně pochopí a to se všemi jejich nedostatky.
| Breath of Fire IV | ||||||||
| ||||||||
| ||||||||
| ||||||||
|
