Větroně se srazily loni 13. srpna při soutěži historických kluzáků HOP 2019. Oba piloti létali na českých strojích, šlo o modely VT 16 Orlík s označením OK-3405 a VT 116 Orlík II s označením OK-7410. Podle závěrečné zprávy Ústavu pro odborné zjišťování příčin leteckých nehod se stroje střetly ve výšce 607 metrů nad terénem, když se pilot Orlíku II snažil nalétnout do výstupného proudu. Před sebou v tu chvíli viděl dva další stroje, které už ve výstupných proudech kroužily.
„Protože oba byly zhruba na jeho úrovni, sledoval je a nalétával stoupavý proud mezi ně,“ stojí v závěrečné zprávě inspektorů.
Piloti startovali z letiště v Hronově a v rámci 4. úlohy soutěže měli přeletět traťové body Jilemnice, Radkowska Straznica a Roztoky u Jilemnice. Kritický okamžik nastal zhruba po 90 minutách letu asi 3 kilometry severozápadně od centra Trutnova poblíž sídliště Horní Staré Město.
„Ze záznamu letu OK-7410 vyplývá, že v 13:39:32 se OK-3405 nacházel od něj vlevo s rozstupem zhruba 140 metrů. Pilot již poznal, že letí ve stoupavém proudu, ale ještě krátce pokračoval přímo, aby se dostal dál od kroužícího OK-3405,“ píše se ve zprávě.
Další data však ukázala, že se kluzáky nebezpečně přibližovaly. Zatímco OK-3405 letěl rycholostí 70 kilometrů za hodinu, přilétající OK-7410 byl o 17 kilometrů za hodinu rychlejší a druhý stroj proto předlétával zprava. Oba navíc zatáčely vlevo a OK-3405 se proto dostal ze zorného pole pilota Orlíku II. Ten do protokolu uvedl, že druhé letadlo naposledy zahlédl při zahájení mírné zatáčky. Poté krátkou dobu věnoval pozornost prostoru, kde před sebou viděl další kluzák.
„Poté, co jsem ho naposledy zaregistroval za sebou, tedy že jsem se přiřadil mezi ty dva kluzáky, to dle mého odhadu trvalo asi 10 sekund, kdy došlo k nárazu. Ucítil jsem, jak mi část skla kabiny vlétla dovnitř do kokpitu. Poté jsem kluzák vůbec neregistroval, viděl jsem jen vlevo, při mém pohledu, dva úlomky kluzáku,“ uvedl do protokolu pilot OK-7410, který z nehody vyvázl bez zranění, když se mu s poškozeným strojem podařilo přistát v poli s kukuřicí.
Protože zařízení pro zápis letových dat ukládala polohu strojů pouze každých 5, respektive 6 vteřin, přesnou polohu kluzáků při kolizi museli inspektoři určit na základě jejich poškození. Z rekonstrukce vyplývá, že pilot Orlíku II narazil do zadní části druhého stroje.
„Lze usuzovat, že rozlomení nastalo ihned nebo ve velmi krátké době po střetu, ale nejsou dostatečné důkazy o posloupnosti destrukce. Na konci záznamu letu kluzáku OK-3405 došlo ke zvýšení klesání ze zhruba půl metru na 11,3 metru za sekundu. Kluzák OK-3405 se bez ocasních ploch stal neřiditelným a jeho pád byl neodvratitelný,“ konstatuje zpráva.
Z šetření vyplynulo, že pilot havarovaného stroje pravděpodobně blížící se kluzák neviděl kvůli oslnění sluncem. To svítilo ze směru, kam v kritickou dobu zatáčel a kvůli náklonu letadla navíc nemohl pozorovat prostor napravo. Blížící se letoun OK-7410 se také přibližoval v přímém směru, což mohlo podle inspektorů jeho pozorování ztížit.
14. srpna 2019 |
„Je možné, že pozdní zpozorování neposkytlo pilotovi (stroje OK-3405) dostatek času, aby zabránil vzájemné kolizi. Nepodařilo se zjistit, jaké faktory působily proti schopnosti pilota pokusit se o záchranu života nouzovým opuštěním kabiny. Situaci pravděpodobně ztěžovaly síly vzniklé rotací kluzáku,“ uvádí zpráva.
Havarovaný stroj byl vybavený záchranným padákem, pilot ho však nepoužil. Pitva vyloučila, že by havárii způsobila náhlá změna jeho zdravotního stavu. Inspektoři však zjistili, že muž neměl v době nehody platnou zdravotní prohlídku. Jednou ročně měl leteckému lékaři předložit zprávu z kontrolního kardiologického vyšetřování, avšak v roce 2019 ji nedodal.
Podle expertíz se na nehodě nepodílela technická závada ani počasí. Za její příčinu inspektoři označili nesprávné rozdělení pozornosti pilotů během letu.
