„V původní expozici byla oddělena témata přírody a člověka, v nové jsou obě témata provázána. To je největší změna viditelná na první pohled. Leitmotivem celé expozice je otisk člověka v přírodě,“ říká Jakub Šimurda, vedoucí Návštěvnického centra Krkonošského národního parku (KRNAP) – Muzea Krkonoš.
„Proti kruté přírodě stojí teplo roubenek, proti vyhnání sudetských Němců činnost nových hospodářů a proti imisní katastrofě v 80. letech nebývalý rozvoj krkonošských lesů,“ vyjmenovává ředitel Správy KRNAP Robin Böhnisch.
Expozice nahradila původní stálé výstavy Kámen a život a Člověk a hory otevřené v roce 1984. Za více než třicet let si je prohlédlo milion návštěvníků. „Původní expozice byla nejen československou, ale evropskou muzejní špičkou. Doufám, že stejnou ambici bude mít i nová expozice,“ věří Robin Böhnisch.
Návštěvníkům nabízí velmi intenzivní zážitek a zaměstnává všechny smysly. Kromě velkého množství prostorových modelů, plastických map a vycpanin zvířat je plná zvukových nahrávek, videoprojekcí, interaktivních panelů a obrazovek, na kterých běží krátké dokumenty nebo zpovědi pamětníků.
Úvodní část je věnovaná spiritismu a náboženství. Jeden z nejsilnějších zážitků přináší místnost s točitým betonovým schodištěm, které představuje šroubovici DNA. Projekce promítané na stěny připomínají bezohledné chování člověka v přírodě: požáry, povodně, tající ledovce, obří skládky, znečištěné řeky nebo vykácené lesy z různých míst planety.
Vznik země i medvěd
Prohlídka pokračuje do místnosti s modelem horského potoka, zatím ještě bez živých pstruhů a sivenů, který patřil mezi největší taháky původní expozice Kámen a život.
Následuje Den otevřených dveříVe středu se muzeum slavnostně otevřelo, ve čtvrtek 19. října se v něm koná den otevřených dveří. Na pravidelný provoz přejde po provedení všech zkoušek až začátkem listopadu. Otevřeno bude každý den kromě pondělí od 9 do 17 hodin. Vstupenka pro dospělého bude stát 200 korun a platit bude dva dny. |
Chodby bývalého kláštera jsou plné trojrozměrných exponátů. Návštěvníci si prohlédnou model měsíce, ve kterém běží projekce o vzniku země, bílé makety stromů z plechových trubek nebo průřez dolem Kovárna.
Velkoformátové fotografie připomínají nejničivější povodeň v historii Krkonoš z roku 1897, model mohyly Hanče a Vrbaty na Zlatém návrší zase známou tragédii z roku 1913. Zdejší faunu představují vycpaniny medvěda, jezevce či tetřívka, stejně jako strom s vycpanými ptáky.
Meč z 15. století nalezený u Mumlavských vodopádů dokládá, že i takto odlehlá místa na horách byla ve středověku navštěvovaná člověkem. Na šíření křesťanství odkazuje Madona z Vysokého nad Jizerou od neznámého autora z první poloviny 14. století.
Hamr, pila, známé boudy
Z hlavní chodby návštěvníci sejdou po schodech do potemnělého krkonošského dolu, který tvoří železobetonová konstrukce. V prosklených vitrínách je vystavené hornického vybavení. Z dolu se přechází do části s mlýnským kolem poháněným proudem vody. Jsou zde také pohyblivé modely krkonošského hamru nebo pily.
Muzeum se věnuje rovněž tradičním oborům, jako je lnářství, zemědělství nebo dřevařství. Připomíná významné krkonošské rody i známé horské boudy. Mezi další zajímavé exponáty patří replika vojenského bunkru na úbočí Luční hory nebo model ochranné kaple z roku 1874 ve vysídlených Sklenářovicích.
Výstavní prostory zabírají plochu tři tisíce metrů čtverečných. Nově je zpřístupněné druhé nadzemní podlaží, kde jsou vystavené obrazy regionálních výtvarníků a díla související s Krkonošemi. Muzejníci očekávají roční návštěvnost 50 až 60 tisíc lidí.
Zatímco dříve se do budovy vcházelo z Husovy ulice, nyní je vstup u záchytného parkoviště v Dobrovského ulici. Před bývalým klášterem vyrostl vstupní objekt připomínající skálu s prosklenou krychlí.
„Skála reprezentuje divokou přírodu, zatímco pravidelná krychle lidskou činnost. Tato myšlenka se odráží v celé expozici,“ poznamenává ředitel Správy KRNAP Robin Böhnisch.
Vstup i expozici navrhl známý architekt Roman Koucký se svým týmem. „Budova není pro takovéto muzeum úplně vhodná. Museli jsem vymyslet, jak expozici přizpůsobit tomu, že jsme v barokním klášteře. To, že se to přes všechny potíže povedlo zrealizovat, lze označit za malý zázrak,“ uvádí architekt.
Problémy způsobil covid i válka
Projekt nového návštěvnického centra s muzeem začala Správa KRNAP připravovat před 15 lety. Z různých důvodů se protáhl i prodražil. Správě se nedařilo vybrat stavební firmu a tendr na dodavatele musela vypsat opakovaně. Zdržení způsobila vysoká hladina spodní vody, covidová opatření i válka na Ukrajině.
„Dlouho jsme přemýšleli, jestli se do tak náročného projektu pustit. Jeho realizace měla být mnohem kratší. Vstoupil do toho covid. V okamžiku, kdy začal ustupovat, vypukla válka na Ukrajině a ze dne na den jsme tu prakticky neměli žádné dělníky a stavba se zastavila. Kromě toho absurdně vrostly ceny stavebních materiálů,“ upozorňuje ředitel Správy KRNAP.
Krkonošské muzeum se kvůli rekonstrukci zavřelo v roce 2017. V té době správci parku počítali s náklady na opravu budovy a instalaci expozice 140 milionů korun. Nakonec investice vyšla na víc než dvojnásobek. Rekonstrukce památkově chráněné budovy stála 140 milionů, náklady na vybudování expozice se vyšplhaly na 200 milionů korun. Velkou část zaplatila dotace z Evropské unie.
Před vstupem do návštěvnického centra vzniká schodiště, které bude připomínat horskou soutěsku, a propojí parkoviště s klášterní zahradou. Vrchlabské muzeum založil před 140 lety Rakouský krkonošský spolek, od roku 1966 patří pod Správu KRNAP.
