Premium

Získejte všechny články mimořádně
jen za 49 Kč/3 měsíce

Daří se nám, proto míří do Adršpachu davy, vysvětluje sociální geografka

  7:58
Do národní přírodní rezervace Adršpašsko-teplické skály přijíždí na 370 tisíc platících návštěvníků ročně, nejvíc z českých přírodních památek. Sociální geografka Dana Fialová vysvětluje, že to může i škodit. Dopad může být na přírodu. Nebo turisté přeplněnou památku prostě zavrhnou.
Do skalních měst v Adršpachu a Teplicích nad Metují přijely tisíce návštěvníků...

Do skalních měst v Adršpachu a Teplicích nad Metují přijely tisíce návštěvníků (3. 5. 2018). | foto: Martin Veselý, MAFRA

Odlehlý region Broumovska potřebuje turisty, jenže občas to působí potíže. Loni v létě doprava kolem skal zkolabovala a naposledy začátkem května o svátcích tam znovu vyrazilo tolik polských i českých výletníků v autech, až policie musela uzavřít oblast kvůli zaplněným parkovištím.

Obce a ochranáři ze Správy Chráněné krajinné oblasti Broumovsko teď čekají, zdali jim kraj pomůže s vypracováním koncepce dopravy a jiných opatření. Odbornice na cestovní ruch tvrdí, že posun nastane, jen pokud spolu najdou řeč všichni aktéři.

„Tady je problém s výletníky, kteří zapomenou, že jsou v přírodně velmi zajímavé a citlivé lokalitě. Důležitý termín je únosná kapacita. Velmi špatně se odhaduje, kolik lidí může být během hodiny uvnitř skalních okruhů. Dopady cestovního ruchu jsou špatně viditelné. Nejčastěji se mluví o ekonomickém dopadu, když nepřijedou turisté, ale obrovský problém je i v nadměrném množství lidí, které se špatně koriguje. Málokdy se na to dá připravit. Je to možné, ale stojí to značné peníze dopředu,“ říká Dana Fialová z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy.

Jelikož současnou situaci na Broumovsku a ve skalních městech přímo nezkoumala, nabízí spíš teoretické úvahy.

Co může nastat?
Zatím skály generují peníze, ale může se stát, že se turisté naštvou a řeknou si: Fuj, tady je to přelidněné, pojedeme raději jinam. Je otázka, co s tím? Určitě se musí spojit všichni aktéři, kteří do toho mají co mluvit, musí se pokusit ohraničit skalní města a klidně v nich nasadit vstupné. To může být vyšší nejen v sezoně, ale i podle denních hodin, třeba od 10 do 15 hodin. Zvýhodnila bych vstupné pro ty, kdo přijedou veřejnou dopravou. Velmi bych ale vyzvedla, že Adršpach používá turistickou kartu, tedy jisté benefity pro lidi, kteří tam přijedou na více dnů a zanechají v místě víc peněz. Rozlišujeme to i v pojmech. Turista je statisticky člověk, který v obci přenocuje. Návštěvník se porozhlédne a zase jede zpět.

RNDr. Dana Fialová

Vyučuje na Přírodovědecké fakultě Univerzity Karlovy v Praze na katedře sociální geografie a regionálního rozvoje. Zabývá se geografií obyvatelstva a sídel, geografií cestovního ruchu a rekreace, zkoumala fenomén chalupaření a chataření a volného času.

Sociální geografka Dana Fialová

Kdy poznáme, že už cestovní ruch škodí?
Tehdy, když nejsou spokojeni sami návštěvníci. To už je projev toho, že cestovní ruch, který má podávat pozitivní zážitek, není v pořádku. Mám vlastní zkušenost z výzkumu na Pražském hradě. Mysleli jsme si, že návštěvníci budou nepříjemně otráveni, že tam chodí příliš lidí, ale oni mají hodně posunutou hranici, kdy jim to nevadí. Pokud chtějí vidět top památku, už s tím počítají. Například cizincům vůbec nevadí, že se na Hradě instalovaly kontrolní brány, tuzemští obyvatelé se k tomu staví neutrálně, ale Pražáci jsou naštvaní, protože to byl veřejný prostor, který jim byl „sebrán“.

Může se ale situace ve skalních městech horšit?
Je na ochranářích, aby posoudili poškozování přírody. Existuje ale termín turistická past. Jednoduše řečeno to znamená, že cestovní ruch svým enormním působením ničí to, proč tam lidé jezdí, tedy základ své vlastní existence. Tady si všichni přejí jet do skalního města, ale ekologický systém je velmi náchylný na množství lidí, kteří na vše sahají či sešlapávají keříky. Skalní město není umělou atrakcí, takže nikdy uvnitř nebudou například veřejné záchody. Návštěvník s tím musí počítat a chovat se podle toho.

Vy radíte budovat návštěvnická centra. Jak pomohou?
V řadě národních parků v zahraničí se staví návštěvnická centra, která mají vzdělávací funkci pro všechny návštěvníky, ale dost často zachytí i část těch, kteří si pomyslně odškrtnou, že už tam byli a nemusí jít až dovnitř. Třeba ukazují, jak skály vznikly, visí tam úžasné fotografie, promítá se film, je tam sociální zázemí.

Mohl by tak fungovat místní opravený zámek, kde jsou nyní expozice a výstavy?
Pokud není příliš vzdálený od skal, pak ano. Takové návštěvnické centrum má ukázat, jak je to v daném místě pěkné, ale zároveň by mělo poskytnout sociální zázemí, toalety, možnost přebalení dětí, dětské hřiště, ale také občerstvení, například polévkárnu nebo restauraci.

Většina turistů se ale bude chtít vydat až do skal.
Myslím, že by měl být zaveden rezervační systém do skal. Nebo aspoň sledovat, kolik vstupenek už je prodáno, a stanovit mez, takže by se jich víc v daný den neprodalo. Navrhovala bych ohraničit areál skal, kde se to dá, a na všechny cesty umístit pokladny. Je to ale velmi organizačně náročné, navíc je to sezonní záležitost, potřebujete množství brigádníků. Tahle situace s vysokou návštěvností bude trvat, dokud na tom nejen Češi a Poláci budou dobře ekonomicky.

Dokdy to může trvat?
Jakmile dojde ke krizi a ekonomickému poklesu, peníze na cestovní ruch jsou zbytné. Teď se máme úžasně, všichni cestují, a to nejen střední třída, která vždy cestovala, ale už i nižší sociální třída má tyto zbytné prostředky. Je to dáno i demograficky. Zatímco dříve cestovali rodiče s odrostlejšími dětmi a dospělí, dnes už cestují rodiny s malými dětmi i senioři, kteří jsou na tom zdravotně lépe. Celá množina potenciálních turistů se rozrostla věkově, ale i sociálně, necestuje jen část lidí, kteří jsou chudí. Další věc je, že došlo k obrovskému nárůstu domácího cestovního ruchu, což byla reakce na migrační krizi, která tedy u nás ani fakticky nebyla. Dost lidí se bálo cestovat. Jsme považováni za šestou nejbezpečnější zemi, a proto si ji domácí užívají a zahraniční turisté sem míří. Letos se snad už uklidnila situace v zemích, kam lidé s oblibou dříve cestovali.

Jak se díváte na to, že se návštěvníci ve větší míře přesouvají i do jiných pěkných lokalit Broumovska?
Adršpach by to teď potřeboval, aby se návštěvníci přesunuli, ale taková místa, jako jsou Broumovské stěny, by se na to nejprve měla připravit. Tam ale nejsou žádné okruhy, jde se po hřebenu.

Kdysi ochranáři pořádali semináře o cestovním ruchu, ale šetrném. Teď když se konečně povedlo přivést dost turistů, působí to potíže.
Cestovní ruch se dá charakterizovat jako váhy. Vždy si účastníci musí říct, co jsou zisky a ztráty. Ideální by bylo, aby to bylo vyrovnané. Cestovní ruch generuje peníze, ale musíme si říct, zda se nám ty peníze vyplatí. Je přitom jen sezonní záležitostí. U nás v mírném klimatu trvá sezona zhruba od dubna do září podle počasí, pokud nehovoříme o horách a větších městech, takže v regionu potřebujete mít i další ekonomické aktivity.

Návaly turistů do skal se vlastně opakují víc let.
Cestovní ruch bývá dlouho v pořádku, ale je jen maličký kousek, kdy se to může zlomit do velkého průšvihu. V odborném tisku se už mluví o nadměrném cestovním ruchu, označuje se jako ‚overtourism‘. To se týká hlavně městského cestovního ruchu, přímořských letovisek, ale i takovýchto specialit typu Adršpachu. Už vědec G. V. Doxey v roce 1975 zjistil, že rezidenti reagují na turisty. Každá destinace se vyvíjí, a když ji turisté objeví, rezidenti se radují, že k nim někdo jede. Jakmile je turistů víc, domácí z toho těží a jsou v klidu. Když ale turistů stále přibývá a už jich je moc, rezidenti jsou z toho otrávení, znechucení, nebo dokonce až agresivní. To už nastalo třeba na Mallorce a v Barceloně, v Benátkách místní rezignovali. Hovoří se o tom v zahraničí už několik let.

Proč je to takový problém?
Dotýká se to hlavně městského cestovního ruchu, kde turisté zasáhnou malou plochu center. Do Prahy přijede šest milionů turistů ročně, ale všichni si projdou Královskou cestu, která má 3,7 kilometru. V Dubrovníku například místní odmítali polonahé turisty. V Barceloně protestovali proti obřím lodím na okružních plavbách, které denně dovezou třeba 16 tisíc lidí a všichni se vydají na hlavní ulici La Rambla.

Odborníci na to upozorňovali už od 80. let. Souvisí to s ekonomickým vývojem. Nejen západní svět, ale i Asie je bohatá, už začíná cestovat Latinská Amerika. Jak se společnost posouvá, lidí cestuje stále víc. U nás se to dostalo do médií loni v létě v souvislosti s průvody turistů v Českém Krumlově a Adršpachu, pronájmy Airbnb ve velkých městech nebo protesty rezidentů na Mallorce, kteří na protest tahali za sebou kufříky na kolečkách. Na dlažbě to je pěkný rachot!

Co byste navrhovala pro hladký chod na Broumovsku?
Celá destinace Broumovska má tři skalní města v Adršpachu, Teplicích a v Broumovských stěnách, Broumov s klášterem a kostely. Proto by se měli snažit všichni dohromady spolupracovat, aby jim turisté přijeli, prolezli všechna zdejší skalní města, ubytovali se, najedli, prošli si klášter a po čtyřech dnech pobytu odjeli. Je to ale ohromně obtížné zařídit, ale cestovní ruch se musí řídit jako každá jiná ekonomická aktivita. Tady je to navíc obtížné v tom, že se musí dohodnout subjekty soukromé, státní správa, samospráva i zástupci občanské společnosti. Naše zemička je velmi krásná a zrovna skalní města jsou zkrátka top lokalita.

Když se v květnu sešly polské s české svátky, zamířily do Adršpachu i Teplic davy turistů:

  • Nejčtenější

V bonbónech byla látka z muchomůrek. Žákyně je snědla a pak zkolabovala

16. května 2024  14:07

Státní zemědělská a potravinářská inspekce analyzuje složení želatinových bonbónů, po jejichž...

Svědek v případu brutální vraždy přišel vypovídat opilý, soudce ho poslal domů

13. května 2024  13:09

U Krajského soudu v Hradci Králové dnes pokračovalo hlavní líčení s obžalovanými Pavlem Jirečkem a...

{NADPIS reklamního článku dlouhý přes dva řádky}

{POPISEK reklamního článku, také dlouhý přes dva a možná dokonce až tři řádky, končící na tři tečky...}

Traktor je po střetu s vlakem na dva kusy, řidič zničeného stroje se zranil

14. května 2024  15:30

Traktor a osobní vlak se odpoledne srazily u Sovětic na Královéhradecku. Řidiče traktoru s tržnou...

Maturitní obory nabídnou v druhém kole přijímaček v kraji stovku míst

18. května 2024  8:26

Přijímačky na střední školy v Královéhradeckém kraji jsou letos klidnější. Pro druhé kolo je však...

{NADPIS reklamního článku dlouhý přes dva řádky}

{POPISEK reklamního článku, také dlouhý přes dva a možná dokonce až tři řádky, končící na tři tečky...}

Na krkonošské Mapě republiky jsou čtyři metry sněhu, má téměř ideální tvar

14. května 2024  11:53

Na sněhovém poli známém jako Mapa republiky ve východních Krkonoších je stále okolo čtyř metrů...

Teplice - Hradec Kr. 0:1, hosté slaví i v deseti, rozhodl žolík Koubek

19. května 2024  14:31,  aktualizováno  17:06

Fotbalisté Hradce Králové i potřetí v sezoně vyzráli na Teplice. V prvním utkání finále play off...

Skládka už lom nehyzdí. Nový paleopark ukáže rýžování granátů i trilobity

19. května 2024  8:15

O nalezišti pravěkých zkamenělin v Nové Pace na Jičínsku vypráví dokončený paleontologický park....

Maturitní obory nabídnou v druhém kole přijímaček v kraji stovku míst

18. května 2024  8:26

Přijímačky na střední školy v Královéhradeckém kraji jsou letos klidnější. Pro druhé kolo je však...

Na lanovce kouří a popíjí. Dobrovolníci gruntovali sjezdovky po lyžařích

17. května 2024  17:05

Sjezdovky a turistické cesty ve Špindlerově Mlýně v Krkonoších od rána čistily dvě stovky...

Bohužel nám to nevyšlo, oznámili manželé Pagáčovi rozchod po šesti letech

Herečka Patricie Pagáčová (35) a dramaturg Tibor Pagáč (32) se rozešli po pěti letech manželství. Žádost o rozvod zatím...

Zemřel Vlastimil Harapes. Baletní mistr Národního divadla i českých filmů

Ve věku 77 let zemřel tanečník a herec Vlastimil Harapes. Dlouhá léta byl sólistou baletu Národního divadla. Zahrál si...

Anální sex je výzva. Nejvíc tabu je však v Česku jiná praktika, říká průzkum

Erotické hračky nepředstavují podezřelou exotiku, v ložnicích jsou jako doma. Ostatně jako masturbace. I orální sex....

Svěrák se na mě nedíval jen jako na hezkou buchtu, říká Radka Pavlovčinová

Jan Svěrák ji vidí jako robotku. Radka Pavlovčinová v nové hře filmového a teď už i divadelního režiséra hraje umělou...

Plné divadlo i bazilika. Nad rakví Postlerové mluvila dcera, Töpfer i Šťastný

S herečkou Simonou Postlerovou se v prostorách Divadla na Vinohradech rozloučili kolegové i veřejnost. Nad rakví...