Město už má hotový projekt i stavební povolení, nyní potřebuje sehnat 16 milionů korun na uskutečnění. Upíná se k přeshraničnímu česko–polskému programu. Staré radnici přitom ještě před pár lety hrozila demolice, dům byl v žalostném stavu.
Když na konci roku 2013 skončila náročná rekonstrukce budovy, město chtělo starou radnici pronajmout. Za více než dva roky se však nepodařilo najít vhodného zájemce.
Stará radniceDům s číslem popisným vznikl ve druhé polovině 16. století, první zmínky pocházejí z roku 1596. Jako jediný z vrchlabských měšťanských domů měl podloubí a hlavní vchod podél delší strany. Radní v něm sídlili do postavení nové radnice na hlavním náměstí. Po roce 1737, kdy se vystěhoval starosta, se z radnice stal běžný měšťanský dům. Na počátku 20. století budovu vlastnila rodina Möhwaldova. V přízemí byl malý obchod a holičství, a to i po druhé světové válce. |
„Nutná je rekonstrukce interiérů. Nikomu se do toho nechtělo investovat miliony korun, navíc úpravy kulturní památky mají svá omezení,“ přiznává vrchlabský místostarosta Michal Vávra.
Město proto zvolilo plán B a rozhodlo se, že pro historický dům na náměstí Míru najde využití samo.
Radnice vidí naději ve spolupráci s Poláky, kteří v posledních letech také chtějí zviditelnit hornickou minulost ve svých městech. V loňském roce Vrchlabí v hromadném projektu neuspělo, protože partner z polských Kowar nevyhověl dotačním kritériím.
O peníze z programu přeshraniční spolupráce se bude letos ucházet znovu. Náklady na dokončení oprav a vybudování expozice se mají pohybovat kolem 16 milionů korun.
„O jiném řešení neuvažujeme. Doufáme, že tentokrát by to mohlo vyjít. Pokud získáme dotaci, realizaci plánujeme na roky 2018 a 2019,“ dodává místostarosta. V zimě bude jasné, zda Vrchlabí peníze získalo.
Muzeum ukáže průřez hornickou historií v Krkonoších a Podkrkonoší od 16. století po současnost. Kryštof z Gendorfu koupil Vrchlabí v roce 1533 a udělal z něj jedno z nejvýznamnějších center hutnictví železa v českých zemích. ̈
Výstavu navrhl podle libreta Michaela Poláka a Vladimíra Jiráska architekt Miloslav Čejka, který se podílel na hornické expozici v Národním technickém muzeu.
„Měla by to být zčásti didaktická výstava bez velkých nároků na text, nechceme ji zahltit velkým množstvím exponátů. Podrobnější informace se návštěvníci dozvědí z iPadu, který bude k zapůjčení, nebo si je budou moct stáhnout do chytrých telefonů díky QR kódu,“ popisuje Miloslav Čejka.
Prožít výbuch v dole
Kromě minerálů a důlního vybavení expozice ukáže prapory hornických spolků, erby, velkoformátové historické a geologické mapy nebo modely uhelného i povrchového dolu. V části věnované báňským záchranářům autoři nainstalují repliku šachty s dřevěnou výdřevou a obrazovkou uvnitř.
„Návštěvníci budou moct prožít zával nebo výbuch v dole,“ naznačuje architekt.
Na zahradě radnice vznikne zmenšenina hlušinové haldy, kolejiště s důlním vozíkem či milíř pro výrobu dřevěného uhlí.
Jeden z architektonicky nejzajímavějších a nejhodnotnějších domů ve Vrchlabí téměř povstal z popela. Dřevěnou konstrukci před lety napadla dřevomorka a celá budova byla v havarijním stavu. Zasáhnout proto museli restaurátoři, intenzivní opravy odstartovali v roce 2011.
V prvních dvou etapách stavaři sanovali dřevěné části, zrekonstruovali kamenné podezdívky a vyměnili okna. Město do záchrany památky i díky státním dotacím investovalo okolo 10 milionů korun.
Plán na vytvoření hornického muzea navazuje na chystanou rekonstrukci náměstí Míru, kterou má radnice v plánu na konci letošního nebo v příštím roce (více čtěte zde). Stavaři zúží hlavní silnici a před kostelem sv. Vavřince vytvoří klidovou zónu s vodním prvkem.
