Zastupitelé Královéhradeckého kraje už v březnu schválili zvýšení vyrovnávacích plateb pro holdingové nemocnice v Náchodě, Jičíně, Rychnově nad Kněžnou, Trutnově a Dvoře Králové nad Labem o 60 milionů korun oproti původnímu plánu na 176 milionů.
„Nemocnice se potýkají se skokovým nárůstem cen energií, materiálů i služeb a na tento dopad se kraj snaží reagovat navýšením plateb,“ zdůvodnil to tehdy radní pro oblast zdravotnictví Zdeněk Fink (HDK).
Nestačilo to. V červnu krajští zastupitelé schválili další zvýšení plateb. Celkem hejtmanství nemocnicím loni vyplatilo 259 milionů korun. Nejvíc, téměř 126 milionů, šlo do Náchoda, nemocnice v Jičíně a Trutnově dostaly po 60 milionech, nejmenší holdingová nemocnice ve Dvoře Králové něco přes devět milionů.
Podle mluvčí krajského zdravotnického holdingu Lucie Chytilové zdražení energií znamenalo pro jednotlivá zařízení vyšší náklady v milionech korun.
„Mimořádná vyrovnávací platba pomohla nemocnicím se s těmito zvýšenými náklady lépe vyrovnat. Situace je v každé z našich nemocnic jiná v závislosti na technologii vytápění a nasmlouvaných cenách s dodavateli energií,“ uvedla mluvčí.
Trutnov a Jičín díky krajskému příspěvku zvýšené náklady na energie kompletně pokryly, ve Dvoře Králové nad Labem vyrovnávací platba pomohla zaplatit většinu nákladů a v náchodské nemocnici přibližně polovinu. Náklady na teplo tam kvůli vysoké ceně páry vzrostly o desítky milionů.
1. června 2021 |
Krajské nemocnice podle Lucie Chytilové šetří snížením teploty na chodbách a v provozních místnostech a snaží se optimalizovat spotřebu elektřiny. Vyrovnávací platby hejtmanství vyplácí každoročně na základě smlouvy o závazku veřejné služby, kterou s nemocnicemi uzavřelo v roce 2016 na deset let. Hlavním smyslem plateb je dotování ztrátových oddělení, jako jsou interna, neurologie nebo pediatrie.
Za plyn dvanáctkrát víc než před rokem
V odlišné situaci jsou soukromá zdravotnická zařízení. Centrum lůžkové ošetřovatelské péče Celop ve Dvoře Králové zahájilo provoz uprostřed covidové pandemie v dubnu 2020 v době nejtvrdšího lockdownu. Kvůli pozastaveným operacím se kapacita zařízení plnila jen velmi pozvolna.
„Když už jsme se naučili s covidem žít a otevřeli i další původně neplánovaný segment ošetřovatelské péče pro pacienty s postcovidovým syndromem, přišla válka na Ukrajině a energetická krize,“ uvedl jednatel Celopu Michal Karadzos.
Od března se zálohy za plyn zvýšily dvanáctkrát, za elektřinu Celop platí desetkrát tolik než před necelým rokem.
„Ročně to jsou navíc statisíce až miliony korun,“ upozornil Karadzos. Plynem topí a ohřívají vodu, elektřiny nejvíc spotřebují gastroprovozy. V žádné z těchto oblastí se podle jednatele nedá šetřit.
„Pacienti nesmí zdražení energií nijak pocítit, na péči o ně nikterak nebudeme ani nemůžeme šetřit. Geriatrické populaci a ležícím pacientům po těžkých úrazech, kteří jsou u nás hospitalizováni dlouhodobě, je zima kolikrát i v jarních a letních měsících. Teplotu jim nemůžeme snížit ani o půl stupně,“ vysvětlil.
Centrum hledá úspory v původně zamýšlených investicích. „Provozní výsledek samozřejmě není takový, jaký jsme očekávali v roce 2018, kdy jsme zařízení budovali. O to víc nás to nutí k tomu, abychom patřili mezi nejlepší zařízení tohoto typu v regionu a drželi výsledky našeho hospodaření v kladných číslech, protože nemáme za zády nikoho, kdo by nám pomohl ztráty řešit vyrovnávacími platbami,“ zdůraznil Michal Karadzos.
Věří, že nová úhradová vyhláška, kterou ministerstvo připravuje, zohlední bezprecedentní nárůst nákladů zdravotnických zařízení. Dvorské zařízení ošetřovatelské péče má kapacitu 161 lůžek a zaměstnává více než 130 zdravotníků.
Soukromá nemocnice ve Vrchlabí od ledna platí za teplo o 130 procent víc než v loňském roce. Už dříve zavedla úsporná opatření, která se ale pacientů nijak nedotknou.
„Důsledně zavíráme dveře, zakázali jsme přímotopy a také jsme snížili teplotu v technických prostorách, jako jsou chodby a sklady,“ popsal opatření provozně-technický manažer nemocnice Jan Skořepa.
