Když je horní úsek mimo provoz, mohou se lidé z Růžové hory na Sněžku vydat pěšky, trasa měří 2,5 kilometru. Lyžaře ani běžkaře lanovka nepřepravuje. V sobotu se v polské lavinové lokalitě Bialy Jar uvolnila lavina, která zaměstnala desítky horských záchranářů z Česka i Polska.
Horní úsek lanovky na Sněžku nejel kvůli silnému větru také v sobotu. Vítr na Sněžce v neděli po půlnoci dosáhl v nárazech rychlosti přes 90 kilometru v hodině, vyplývá z dat měřicí stanice poštovny Anežka na vrcholu Sněžky. Během dopoledne byl ale na Sněžce zaznamenán slabší vítr.
Sněžka s výškou 1603 metrů nemá podle Správy KRNAP ve středoevropském prostoru obdoby. Má tvar trojbokého jehlanu, který ční nad krkonošské hřebeny volně do atmosféry. Proto je klima navzdory nevelké nadmořské výšce arktické a velehorské, často ani neodráží celkový ráz počasí v Krkonoších.
Není vidět ani na krok. Luční bouda, směr Sněžka. (12. února 2023)
V Polsku spadla lavina
Horskou službu z české i polské strany Krkonoš v sobotu zaměstnal zásah v polské lavinové lokalitě Bialy Jar, kde se v noci na sobotu uvolnila rozsáhlá lavina a při jejím průzkumu polští horští záchranáři našli hůlky. Na základě tohoto nálezu se rozběhla lavinová akce, do které se zapojilo sedm desítek záchranářů a šest psovodů z Polska i Česka.
„V sobotu před polednem jsme obdrželi od polských kolegů z GOPR žádost o účast na propátrání laviniště v Bialém Jaru. Celá lokalita byla pečlivě propátrána elektronickými prostředky RECO, lavinovými vyhledávači, psovody se psy a v závěrečné fázi prosondována lavinovými sondami. Všechny tyto prostředky byly použity s negativním nálezem a kolem sedmnácté hodiny byla akce ukončena,“ uvedl mluvčí horské služby Marek Fryš.
V lokalitě Bialy Jar se stalo 20. března 1968 vůbec největší lavinové neštěstí v dějinách Krkonoš. Lavina si tam vyžádala 19 obětí.
V Krkonoších platí druhý stupeň
V lavinových katastrech Krkonoš platí druhý stupeň lavinového nebezpečí z pěti, které znamená mírné nebezpečí lavin, podmínky pro túry jsou převážně bezpečné. Na hřebenech Krkonoš je 100 až 150 centimetrů sněhu, více ho je na závětrných svazích severovýchodních až jihozápadním směrů v odtrhových zónách a ve žlabech.
„Nad pásmem lesa se na SV až JZ svazích vlivem větru vytvořily sněhové desky, zde se mohou vyskytnout laviny deskové z navátého sněhu,“ sdělil Robert Dlouhý z krkonošské horské služby.
Aktuální radarový snímek srážek nad Českou republikou. Více na Pocasi.iDNES.cz
Za posledních 24 hodin se na povrchu vytvořila slabá ledová krusta, na kterou napadly tři centimetru nového sněhu v kombinaci se severním větrem. „V současné době se teploty na hřebenech pohybují lehce pod nulou, sněhová pokrývka je pod 1300 metrů nad mořem vlhká, s klesající nadmořskou výškou až mokrá. Zde se mohou ve všech expozicích vyskytnou laviny z mokrého sněhu,“ uvedl ráno Dlouhý.
Uvolnění laviny je možné hlavně při velkém dodatečném zatížení, a to zejména na strmých svazích většinou uvedených v lavinové předpovědi. Možnost samovolného uvolnění velmi velkých lavin se nepředpokládá. Tendence lavinového nebezpečí je setrvávající, uvedla horská služba.
Lavinovými lokalitami v Krkonoších jsou Kotelní jámy, údolí Bílého Labe od Boudy u Bílého Labe, Kozí hřbety a Labský, Obří, Dlouhý a Modrý důl. Ročně v Krkonoších sjede několik desítek lavin, které však nezasahují obydlená místa, lyžařské sjezdové tratě ani přístupové cesty.
Když to jezdí:
