I kdyby začátek zásadní proměny teras a celých Žižkových sadů připadl až novému vedení města, jde o znatelný posun.
Severní terasy se dostaly do druhé kategorie projektů v balíčku akčního plánu, který vytvořilo vedení města. V té nejvyšší mohou být pouze akce, které již mají jistotu krytí z rozpočtu, například proměna křižovatky Mileta nebo parteru střediska Hvězda.
Slibná je však i druhá kategorie, kde se předpokládá vysoká pravděpodobnost dotace či pokročilý stupeň připravenosti, a tedy aspoň plán postupné realizace. A to je případ teras, které už získaly územní rozhodnutí. Dalším cílem je stavební povolení.
V dubnu začne proměna křižovatky Mileta, práce zkomplikují průjezd Hradcem |
Aby se terasy dostaly na seznam akčního plánu, musely projít přes vedení města. Nebylo to jednoduché. Případ teras má totiž podobné rysy s revitalizací Velkého náměstí. Proměna centra i přes různorodé názory koalice i znepokojení části místních obyvatel a podnikatelů pojede v už narýsované trati. Stejně tak i terasy.
Architektonickou soutěž v roce 2012 vyhrála společnost Projektil, podepsaná pod hradeckou vědeckou knihovnou, a ač koalice nebyla jednotná, koncept se měnit nebude.
Zbourat a postavit znovu
Před deseti lety se město domnívalo, že náklady nemohou překročit sto milionů a že 85 procent ceny by měly uhradit dotace. Teď už se mluví o částce 200 milionů a naději na příspěvek z programu Integrované územní investice (ITI).
Mezi příznivce varianty začít nanovo patřil i Adam Záruba (Změna a Zelení), náměstek primátorky pro oblast životního prostředí, urbanismu a architektury.
„Kdyby se projekt na severní terasy měl dělat nyní, byl bych pro, abychom šli jinou cestou. Osobně bych chtěl terasy rekonstruovat v té podobě, jako jsou nyní, aby se minimalizovaly zásahy do zeleně. Ale protože se projekt připravuje zdlouhavě od roku 2012, je obtížné jej zahodit a začínat znovu, protože sedíme v rozjetém vlaku. Někdy se zkrátka musí dokončit projekty tak, jak byly zahájeny, i když z toho nejsme nadšení,“ uvedl Záruba.
„Finančně to bude velmi náročné, protože nejdříve se většina teras musí zdemolovat. Pak odvodnit a nakonec postavit znovu. Ekonomicky je to podle mě za hranou toho, co si město může dovolit,“ popsal koaliční zastupitel, který si nepřál být jmenován.
Dotace ano, ale nižší
Dotace pravděpodobně ani zdaleka nebude vysoká tak, jak si radnice před lety slibovala.
Kolik budou stát severní terasyV roce 2012 se mluvilo o částce 100 milionů korun, dotace by byla 85 %. Teď se počítá s 200 miliony, naděje na dotaci dává program ITI. |
„Nejen u severních teras a Žižkových sadů, ale i u parteru Gayerových kasáren a ostatních projektů, které se zabývají veřejnými prostranstvími, jsme se snažili maximalizovat šanci na zisk co největšího podílu dotace,“ řekl náměstek primátorky pro oblast dotací a investic Lukáš Řádek (TOP 09).
„Bohužel dotační programy nejsou z našeho pohledu optimálně nastavené. Výrazně se upřednostňují projekty, které obsahují maximální množství zeleně a příliš nekladou důraz na projekty veřejných prostranství infrastrukturního typu,“ uvedl náměstek.
Podle něj nejspíš větší část nákladů čeká město: „Pravděpodobně dojde k mírným posunům, ale asi to nebude ideální. O dotaci žádat rozhodně budeme, ale dá se očekávat velká finanční spoluúčast města.“
Dominantou nové schodiště
Úplně nové má být schodiště na Kavčí plácek, které by mělo opticky ladit s vyústěním Pospíšilovy třídy na první městský okruh. Schody mají být jednou z mála bariér, protože nové terasy by měly být spojené nakloněnými rovinami s nočním nasvícením nebo fontánkami.
Projekt hovoří o odstranění základních estetických a funkčních vad. Žižkovy sady se rozdělí do tří částí: západní díl nazvaný Adalbertinum, střední část Thomayer a východní část Pospíšil.
„Centrální část bude lákat návštěvníky barevnými záhony květů a osvěžujícími fontánami, nabídne jim možnost posezení a vytvoří místo pro setkávání. Celý park by měl být přehlednější, bude zde i prostor pro umístění stánků a pódií,“ píše v návrhu architekt Roman Brychta z kanceláře Projektil architekti.
Kácet se bude ve velkém
V cestě ke stavebnímu povolení stojí biologické posudky. Vyloučit nelze ani výskyt chráněných druhů živočichů, každopádně likvidace zeleně bude ve velkém.
„Ke kácení byly samozřejmě připomínky. Je nepříjemné, že kácet se bude opravdu hodně, a tak jednáme alespoň o tom, aby se co nejvíce zeleně vrátilo. Dalším problémem je, že se budou dělat velké terénní úpravy, takže to odnesou i některé zdravé stromy. Budou se měnit výšky i tvar území a obnovovat některé zdi,“ popsal Adam Záruba.
Když současné vedení města nastoupilo, zmiňovalo i možnost stavby výtahu ze Žižkových sadů. Z těchto plánů už ale sešlo.
„Studie ukázala, že aby výtah byl reálný, museli bychom zasáhnout do už vydaného územního rozhodnutí, takže by se vše zkomplikovalo a zdrželo. Rozhodli jsme se tedy, že výtah zatím dělat nebudeme, ale lze jej přistavět v budoucnu,“ pravil Adam Záruba.
Věří, že stavba by mohla začít ke konci volebního období, tedy v druhé polovině roku 2026: „Z politického pohledu to není úplně nejšťastnější, protože kácení zeleně bude nejméně příjemná část. Vše ale závisí na přípravě a na zisku dotace.“
