Nová petice apeluje na „zachování a opravu kulturní památky vily Aničky a jejího okolí“. Zatím nasbírala přes 450 podpisů.
Její zakladatelé chtějí po ministerstvu kultury, aby definovalo kulturní hodnotu domu, a po radnici žádají, aby vilu včetně pozemku odkoupila, zrenovovala a zpřístupnila.
Opětovná petice nemá náhodné načasování. Pohání ji projekt Rezidence Letců. Plány polyfunkční šestipodlažní budovy s 47 bytovými jednotkami už posuzuje stavební úřad. Kdyby neměl námitek, Anička by se ocitla obklíčená a utopená.
Naproti přes ulici už stojí zkolaudovaná Rezidence Gočárova. Rezidence Letců má být jejím dvojčetem takřka na dotek vily. Petenti dům považují za „parazitní zástavbu“.
„Odbory města rezignovaly“
„Máme za to, že odbor hlavního architekta a odbor památkové péče města Hradce Králové svými souhlasnými stanovisky zcela rezignovaly na svoji funkci a podstatu jako kontrolní a koncepční instituce města,“ míní zakladatelé petice sdružení ve spolku Salon republiky.
Za zády mají veřejnost, ale i respektovaného historika Ladislava Jacksona, herce a architekta Davida Vávru nebo Společnost ochránců památek ve východních Čechách. Zakladatelé petice nazývají Rezidenci Letců soupeřem. O plánech se dozvěděli na začátku letošního roku.
„Letitý střet tradice s bezohledností, probíhající za neprůhledných pravidel, bez rozlišovacích dresů, uvrhl po deseti letech opět svůj stín na více než stoletou historii objektu. Nový soupeř kultivované podoby okolí vily Aničky přichází s mnohem radikálnějším plánem, než kterým byl předchozí plán pojišťovny Generali počítající se zastavěním téměř veškerých přilehlých prostorů,“ porovnávají nový záměr s projektem někdejšího vlastníka, který tu chtěl postavit moderní prosklené sídlo oblastního ředitelství pojišťovny se stovkou pracovních míst.
Vadí jim byrokratická mlha, mlčení města i investora a mají obavy, že o jakoukoli kultivaci secesní vily stavebník nemá zájem.
Odkup vily není reálný
Investorem obou rezidencí je skupina 100 Towers Holding byznysmenů Daniela Matuly a Karla Konečného, která avizovala nákupy nemovitostí v hodnotě kolem miliardy korun. Rezidence Gočárova i Letců jsou součástmi těchto velkých plánů.
Odkup vily, její renovace a hledání budoucnosti se jeví jako nereálná věc, řekl Adam Záruba (Změna a Zelení), náměstek primátorky pro oblast územního plánování nebo památkové péče.
„Vila je kulturní památkou, takže ji nelze bourat. Také by neměla být ponechána svému osudu. Sám nejsem nadšený, v jakém je stavu, ale údajně existuje záměr, že po výstavbě nového objektu bude zrekonstruována a dostane i nové užití. Každopádně stav, ve kterém se nachází, nevyvolává příliš důvěry. Doufám, že ten záměr bude dotažen,“ tvrdí Záruba a upozorňuje, že vedení města se peticí určitě bude zabývat.
Odkup Aničky by byla otázka složitých politických vyjednávání, shody zastupitelstva i peněz: „Čeká nás výkup řady strategických nemovitostí za vyšší desítky milionů, které město potřebuje opravdu nutně.“
V Hradci se mluví o odkupu bývalé knihovny v Tomkově ulici, někdejších prvorepublikových jatek či synagogy.
Podle senátora za Hradecko a bývalého šéfa výboru pro územní plánování Jana Holáska (Rozvíjíme Hradec) je škoda, že padly plány na sídlo Generali:
„Všichni, kteří se podíleli na tom, že tento projekt nebyl realizován, by si měli položit otázku, zda udělali pro naše město to nejlepší. Nyní, kdy výstavbou, podle mého názoru, povrchově a materiálově nevhodně řešeného rezidenčního domu převládl koncept bytové výstavby Gočárovy ulice, nezbývá nic jiného než tento princip objemově uplatnit i na protější straně. A to uměřenou a architektonicky kvalitní výstavbou domu, která bude respektovat výjimečné místo.“
Petice investora překvapila
Mlčení investora prolomila jeho zástupkyně Romana Dürrerová, hradecká zastupitelka za primátorčin Hradecký demokratický klub (HDK). Zatím prý nelze hovořit o termínech, nezastírá však, že ji petice překvapila.
„Kdyby existovaly nějaké opodstatněné pochyby, co se bude dít s vilou Anička, petici bych pochopila. Ale událo se to bez varování a petentům opravdu nerozumím. S panem Krčmou (obyvatel sousední vily - pozn. red.) jsme jednali od samého začátku projektu a zpočátku byl velmi spokojen včetně způsobu, jakým je rezidence navržena. Krčmovi navrhovali, že odstraní plot a nechají volný průchod ze Střelecké do ulice Letců. Ze své letní kuchyně by udělali občerstvení nebo malou kavárnu, s čímž investor přislíbil součinnost. S tím jsme se před časem rozešli,“ popsala spolupráci Romana Dürrerová.
Mapy poskytuje © SHOCart a přispěvatelé OpenStreetMap. Společnost SHOCart je tradiční vydavatel turistických a cykloturistických map a atlasů. Více na www.shocart.cz
Matěj Krčma má však ze schůzky se zástupci investora jiný pocit. „S paní Dürrerovou jsme se nikdy nesetkali, kontaktovali nás jen paní Dolejšová a schůzky se zúčastnil i architekt Rudolf Grimm. Po představení záměru nám bylo jasné, že se jedná pouze o maximální možné vytěžení pozemku, respektive zastavení zahrady vily Aničky. O budoucím využití podle nás neměli investor ani architekt žádnou představu,“ řekl Matěj Krčma.
„Poté jsme jednání vedli pouze mailovou komunikací a jasně jsme sdělili nesouhlasná stanoviska. Pevně jsme věřili, že příslušné orgány a zejména stavební úřad budou nahlížet na stavební záměr jako na neadekvátní k charakteru místa. Předpokládali jsme, že projekt v této podobě nikdy nedospěje do této fáze povolování,“ neskrýval zklamání Matěj Krčma.
Anička je vybydlená
Obavy o budoucnost vily na Gočárově třídě neplynou jen z dohadů, jak s ní naloží skupina 100 Towers Holding. Stačí jen prohlídka zvenku a je zřejmé, že dům z roku 1911 má svá nejlepší léta za sebou: plesnivá a popraskaná fasáda, střecha v pochybném stavu, havarijní rampa, místo zdobné zahrady parkovací tankodrom.
Uvnitř to prý není o moc lepší, ale památková ochrana nad Aničkou drží ochranný štít.
„Firma převzala vilu od Pojišťovna Generali v naprosto žalostném stavu. Odehrávaly se tam kontrolní dny k Rezidenci Gočárova. Když jsem viděla stav, v jakém vilu převzali, říkala jsem si, že by bylo dobré udělat den otevřených dveří, aby veřejnost viděla skutečný stav. Vila je vybydlená a mám dojem, že Generali do její údržby zřejmě moc neinvestovala,“ uvedla Dürrerová.
Dotkla se i budoucnosti hradecké památky: „Když investor kupoval všechny okolní pozemky, pořizoval je i s vědomím, že vila je chráněná, a vše proto bude daleko složitější. Památkáři jistě budou mít mnoho podmínek, ale s tím se počítá. I pro omezené parkování určitě bude těžké najít užití. Také veškeré zásahy budou muset být citlivé.“
Rušivá rezidence
Podporovatele petice v klidu nenechává ani šestipatrová rezidence. „Domníváme se, že veškeré zásahy v takto architektonicky hodnotných lokalitách by měly respektovat existující zástavbu, která reprezentuje určité období vývoje města. Byť se vilová čtvrť nenachází v památkové zóně, investoři by měli s tímto místem nakládat tak, jako by zde památková ochrana platila. V případě nové výstavby by tu měly vznikat pouze takové projekty, které toto místo maximálně vhodně doplní, ale nenaruší, což v případě plánovaného objektu nelze říct,“ stojí ve stanovisku Společnosti ochránců památek.
S tím souhlasí i historik Ladislav Jackson z Katedry teorií a dějin umění Vysokého učení technického v Brně.
„Unikátní urbanismus Hradce je založen na střídání území s blokovou a vilovou zástavbou. Tento koncept byl dodržován po celé 20. století včetně dvou totalitních režimů. Vnitřní město i navazující předměstí už nesnesou další zahušťování zástavby, aniž by byly dotčeny urbanistické kvality města. Vilový pás podél Střelecké ulice je druhá nejstarší vilová čtvrť v Hradci, domy navrhovali nejvýznamnější architekti, a jeho charakter drobných domů v zahradách by nemělo nic narušit,“ apeluje historik zabývající se architekturou Hradce.
Památkáři každopádně budou připraveni zasáhnout. „Kdyby měla stavba fyzicky negativní vlivy a začala by se rozmáhat na pozemku, který má památkovou ochranu, máme možnost zakročit,“ řekl Jan Falta, vedoucí památkového odboru na hradeckém magistrátu.
