Památník Jana Gayera a jeho padlých spolubojovníků byl slavnostně odhalený u kasáren na rohu dnešních ulic Československé armády a Divišovy v roce 1937. Právě v sousedících kasárnách byl totiž v roce 1920 umístěn po návratu z Ruska 4. střelecký pluk, v jehož řadách 33letý Gayer padl.
Odhalení pomníku bylo pro Hradec velkou událostí, kterou provázely několikadenní oslavy, akt doprovodil sbor Nepasických pěvců husitským chorálem „Kdož sú boží bojovníci.“ Jenže pomník připomínající legendárního velitele a další dvě stovky padlých mužů na svém místě vydržel pouhé tři roky. Oba pomníky se staly po německé okupaci symbolem zaniklé republiky. Při výročích státu k nim Hradečané kladli květiny.
Jan Gayer (1885 - 1918)Narodil se v Přerově a po prezenční službě v rakouské armádě odcestoval do Brazílie, kde vybudoval vlastní farmu. Těsně před vypuknutím 1. světové války se vrátil do Čech, aby do zámoří odvezl matku. Ve vlasti ho zastihla mobilizace, jako záložák musel narukovat a v roce 1915 padl s hodností nadporučíka v Rusku do zajetí. V zajateckém táboře se přihlásil do vznikajícího československého vojska. Brzy byl z řadového vojáka povýšen na poddůstojníka a postupně se vypracoval na velitele. Padl ve 33 letech 4. června 1918 v bitvě u Lipjag, když vedl proti bolševikům při obchvatu svůj pluk. Gayerův bratr Vincenc, který bojoval po jeho boku, si zapsal do deníku: „Asi po tříapůlhodinovém boji jsem byl raněný do kloubu kosti stehenní. Za 30 minut za mnou Jeník. Levá jeho noha přeražena a pravá přestřelena přes kost. Je s ním zle.“ Jan Gayer zemřel třetí den po bitvě 7. června v nemocničním vlaku. |
Pomník padlým 4. pěšího pluku Prokopa Velikého nacisté zlikvidovali v červenci 1940, stejně jako pomník prezidenta Masaryka. Umělecká díla se nepodařilo zachránit, kov byl použitý k válečným účelům.
Z památníku se zachoval jen kovový reliéf s vyobrazením Jana Gayera, který je dnes uložený v depozitáři nedalekého Muzea východních Čech.
Památník legionářům bude obnovený při 100. výročí bitvy u Lipjag, ve které Jan Gayer padl.
„Základy jsou z mramoru, na nich bude stát bronzová socha českoslovenkého vojáka v nadživotní velikosti. Na kameni bude kovový reliéf připomínající poručíka Jana Gayera a bude tam vytesáno 209 jmen příslušníků 4. střeleckého pluku Prokopa Velikého československých legií v Rusku, kteří padli v letech 1917 až 1918,“ popisuje památník Jiří Charfreitag z Československé obce legionářské.
Obnovený památník legionářům se na roh Gayerových kasáren vrátí 10. června.
