Dvaatřicetiletá Nájin putovala z dvorské zoo do rezervace Ol Pejeta v Keni v roce 2009. Od roku 2019 jí experti z BioRescue odebírali vajíčka, protože asistovaná reprodukce je poslední šance na přežití nosorožců bílých severních.
To ale vyžaduje hormonální stimulaci, úplnou anestezii a následné vyhledávání vajíček pomocí transrektálně zavedené ultrazvukové sondy.
„U nosorožců je tento postup zcela nový, a přestože jej provádějí přední světoví vědci a veterináři z týmu BioRescue tím nejbezpečněji možným způsobem, vždy existují určitá rizika pro zvířata,“ vysvětluje Přemysl Rabas, ředitel Safari Parku Dvůr Králové.
NájinNájin se narodila v Safari Parku Dvůr Králové v roce 1989 a v roce 2009 byla spolu s dalšími třemi severními bílými nosorožci přemístěna do rezervace Ol Pejeta v Keni. O pět let později experti zjistili, že poslední šance na přežití pro Nájin a celý její druh spočívá v použití pokročilých technik asistované reprodukce. Členové konsorcia BioRescue od roku 2019 odebírali vajíčka posledních dvou samic severního bílého nosorožce. Nájin je ambasadorkou svého druhu. |
Navíc od Nájin se podařilo odebrat jen velmi málo vajíček a z žádného z nich se dosud nepodařilo vytvořit embryo.
„Po zvážení tohoto výsledku s potenciálními riziky je nejzodpovědnějším rozhodnutím přestat s Nájin pracovat jako s dárkyní vajíček. Zůstane samozřejmě součástí snah o záchranu nosorožců bílých severních, například vzorky tkání pro využití kmenových buněk se dají odebrat mnohem méně invazivněji, než je tomu v případě vajíček,“ myslí si ředitel dvorského Safari Parku.
Nájin má nádory a cystu
Ultrazvuková vyšetření Nájin v první polovině letošního roku odhalila mnoho malých, benigních nádorů na děložním čípku a děloze a také velkou cystu o průměru 25 centimetrů v jejím levém vaječníku. Tento nález by mohl vysvětlovat, proč u ní odběry vajíček nebyly zdaleka tak úspěšné jako u druhé severní bílé samice, Fatu.
Proto tým dospěl k závěru, že nejcennější rolí Nájin je být ambasadorkou ochrany svého živočišného druhu. Nájin by mohla předávat sociální dovednosti budoucím mláďatům. Už je ale jasné, že nebudou její. Poslední šancí jsou nyní odebraná vajíčka od mladší samice Fatu.
„Jsme si dobře vědomi skutečnosti, že posouváme hranice toho, co je možné v oblasti ochrany přírody, ale že to vyžaduje přemýšlet i o všech etických a morálních důsledcích,“ říká vedoucí projektu BioRescue Thomas Hildebrandt z Leibnizova institutu pro výzkum zoo a divokých zvířat (Leibniz-IZW).
Souhlasí s ním i vedoucí veterinární lékař Leibniz-IZW Frank Göritz a hlavní veterinář rezervace Ol Pejeta Stephen Ngulu:
„Vyřazení jedince ze záchranného programu z důvodu jeho vlastní ochrany nebývá otázkou, o které bychom měli dlouze přemýšlet. Ale pokud je jeden jedinec polovina celkové populace, několikrát si toto rozhodnutí znovu promyslíte, protože má významný dopad na úspěšnost celého programu na ochranu přírody.“
Další možností jsou reprodukční buňky
Druhou částí programu BioRescue jsou pak techniky spojené s kmenovými buňkami (SCAT). Vědci usilují o vytvoření umělých reprodukčních buněk z odebrané tkáně severních bílých nosorožců. Například kožní buňky odebrané z Nájin se mohou v budoucnu přeprogramovat tak, aby se vyvinuly do umělých gamet (tedy vajíček nebo spermií).
Na této vysoce pokročilé technice pracují týmy z japonské Kyushu University a německého Max Delbrückova centra pro molekulární medicínu (MDC).
Metoda SCAT je stále nedostupná pro reprodukci nosorožců, ale pokrok, kterého dosáhly týmy v Kyushu a MDC, přináší velkou naději, že v příštích letech by mohla embrya severního bílého nosorožce vznikat i z umělých gamet.
„Nemáme jinou možnost než přijmout, že Nájin není schopna s ohledem na vysoký věk poskytovat další vajíčka, jako fakt. Je naší povinností ji nyní v rámci zachování jejího welfare z programu odběrů vyřadit. Jsme však přesvědčení, že v budoucnu sehraje významnou roli pro příští generace nosorožců bílých severních, ačkoli půjde o potomky její dcery Fatu,“ uvedl keňský ministr turismu a divoké přírody Najib Balala.
