V Opatovicích se bude postupně rekonstruovat odsiřovací zařízení, kotle i komín, výměnou musí projít i elektroodlučovače popílku.
Podnik k těmto razantním opatřením donutily přísnější evropské limity, ale také změna paliva, kvůli kterému si nedávno v Praze koupila emisní povolenky, a proto nyní může do vzduchu vypouštět více škodlivin.
Elektrárna OpatoviceOpatovická elektrárna má elektrický výkon 363 megawattů a tepelný výkon 700 megawattů. Rozvodné sítě dlouhé asi 300 kilometrů zásobují teplem více než 60 tisíc domácností v Hradci, Pardubicích, Chrudimi a Lázních Bohdaneč. Právě domácnosti zaplatí letos za teplo z Opatovic o 5,5 procenta více než loni: cena jednoho gigajoulu vzroste o 19,40 koruny na 372 korun bez DPH. Odběratelům tepla z primárních rozvodů vzrostla cena meziročně o 8,5 procenta. |
"Na výstupu z komína jsou emise díky optimalizaci provozu zařízení na odsíření stejné," snažil se uklidnit ředitel společnosti Václav Pašek. Než však dojde k modernizaci, hnědé uhlí z německého dolu Mibrag se postará o zhoršení emisí polétavého prachu i oxidů síry.
"Bohužel je to tak. Opatovická elektrárna bude až do roku 2016 vypouštět o zhruba 1 500 tun ročně více oxidů síry než dosud a situace se ještě zhorší s používáním nekvalitního německého uhlí," řekl ekolog Miroslav Rubeš, podle něhož je kvůli tomu kromě obyvatel východních Čech v ohrožení například příroda Orlických a Železných hor.
Uhlí z Mibragu má horší výhřevnost, proto se jej musí spálit více, a má také vyšší obsah síry. Ročně elektrárna spálí 1,8 až 2,1 milionu tun hnědého uhlí.
"Právě proto velmi vítáme zpřísňování limitů. Celý Královéhradecký kraj nemá významnější znečišťovatele ovzduší než jsou opatovická a chvaletická elektrárna," připomněl Rubeš.
Ekolog pozoruje snahu podobných podniků počkat s rekonstrukcí na nejzazší možnou dobu: "Emisní limity budou platit až od roku 2016, takže se snaží jít absolutně nadoraz, protože je to pro ně ekonomicky výhodné."
I přes emisní povolenky však platí, že opatovická elektrárna nesmí vypouštět více škodlivin, než nařizují současné normy. "Do limitů se vejdeme," uvedl mluvčí společnosti Petr Zadák.
"Raději si ale nechci představit, že do elektrárny přijde enormně nekvalitní uhlí. To by se mohlo stát, že limity nesplní," míní ekolog Rubeš.
Odsíření a další modernizace mají být velmi účinné. Odhaduje se, že emise oxidů síry se zmenší více než osmkrát, oxidy dusíku ubudou o polovinu a emise prachu klesnou oproti současnosti na pouhou pětinu.
Například odsíření si vezme na starost brněnská firma Tenza, která si za technologii mokré vápencové vypírky bude účtovat přes jednu miliardu korun a odhaduje, že emise se díky tomu sníží téměř o 75 procent.
Elektrárně však hrozí, že s koncem nynější modernizace se bude muset připravit na další etapu, protože Evropa do roku 2019 chystá pravidla, která emisní limity dál výrazně sníží.
"To by znamenalo další vysoké investice ve velmi krátkém období s dalším dopadem do ceny konečných produktů," řekl mluvčí Zadák. Modernizaci za 2,7 miliardy korun elektrárna zaplatí částečně z vlastních zdrojů, další díl poskytne mateřský Energetický a průmyslový holding (EPH).
