Leží takřka na placce, má široké bulváry i geniálně navržené městské okruhy. Přesto je jízda na kole po Hradci Králové občas adrenalinovým zážitkem.
Krajská metropole se sice sama už roky prezentuje jako město cyklistů, má vlastního cyklokoordinátora a radnice v roce 2014 spustila i speciální web cyklohradec.cz, přesto se jízda po městě stává méně a méně komfortní.
Problémová místa jsou na okruhu, podél řek i v samotném centru, kde cyklodopravu komplikuje hlavně nedotažený systém stezek a pruhů, který se liší nejen ulici od ulice, ale někdy i blok od bloku. Výsledkem je, že se cyklisté motají buď mezi chodci na chodníku, nebo komplikují už tak hustý provoz aut.
„Hradec si zakládá na tom, že je městem pro cyklisty, ale je zde hodně mezer a prostoru, aby tím městem skutečně bylo. Když já sám jedu na kole, říkám si - ano, tohle je potřeba změnit. Něco není ani o velkých penězích,“ přiznává vedoucí odboru rozvoje města Karel Vít.
Úředníci připravují klíčový dokument
Právě jeho úředníci se od loňského roku podílejí na vzniku klíčového koncepčního dokumentu - Plánu udržitelné mobility města Hradce Králové, který má nastavit cíle pro pěší, cyklistickou, automobilovou i hromadnou dopravu.
„Až se návrhová část schválí, což se na posledním zastupitelstvu nepodařilo, bude následovat akční plán, který bude obsahovat i konkrétní projekty. Teď máme hotový zásobník, kde jich je víc než 200,“ dodává.
Úředníci pracují se dvěma etapami do roku 2030 a 2040. Hradečtí cyklisté však potřebují rychlejší řešení. Na některých místech jde totiž doslova o život. Třeba na Gočárově třídě u semaforů před Ulrichovým náměstím ústí cyklopruh z chodníku v ostrém úhlu přímo do vozovky, kde není ani navazující pruh pro cyklisty, ani vyhrazený prostor pro stání cyklistů, který u některých semaforů bývá.
„Je to pravda. Identifikovali jsme nějaké úseky s potřebou oprav stávajících stezek,“ říká hradecký cyklokoordinátor Karel Šimonek.
Nerovnosti a kořeny stromů
Gočárova třída je typickým příkladem toho, jak roztříštěný systém cyklodopravy v Hradci Králové je. U Pražského mostu cyklisty překvapí značka zákazu vjezdu pro kola, přičemž chybí alespoň náznak nájezdu na chodník, který mají chodci i cyklisté použít.
Za přechodem se na něm objevuje červený cyklopruh, který končí před Ulrichovým náměstím, kde musejí cyklisté sjet na vozovku. Mezi auty pak pokračují až k Sukovým sadům, kde je tentokrát už správný nájezd navede na stezku vedle chodníku.
Potíže jsou však i s dalšími stezkami podél řek či městského okruhu. Tam trápí jezdce hlavně nerovnosti a kořeny stromů.
„Plánujeme jednání s odborem životního prostředí, abychom vybrali nějakou technologii opravy, která nepoškodí stromy. Cílem, kam bychom to chtěli dotáhnout, je stav mezi Hučákem a soutokem, kde nedávno technické služby opravily zajímavý úsek stezky. Ale tam zrovna byly stromy tak daleko, že to nevadilo,“ míní Šimonek.
Na magistrátu už vznikl soupis úseků, které budou potřebovat generální rekonstrukci.
„Jde o objem za zhruba 20 milionů korun. Jde o zásadní materiál, protože umožňuje technickým službám dobře investovat prostředky do úseků, které nebudou procházet touto generální rekonstrukcí. Na budoucí tři roky je tedy plán oprav hotový. Pokud budou finance uvolňovány, měly by být cyklostezky ve městě relativně v pořádku,“ soudí náměstek pro majetek a městské organizace Pavel Marek (za ANO).
Nové stezky zatím nebudou
Neméně tristní je cyklodoprava také v okrajových částech města, kterým zcela chybí bezpečné spojení s centrem. Nepočítáme-li propojku od nemocnice do Třebše, vedly ještě před pár lety pouhé tři cyklostezky z vnitřního města do Malšovy Lhoty, Roudničky a Plácek. Před třemi lety došlo k bezpečnému připojení Vysoké nad Labem a Piletic s Rusekem.
Další lokality však po stezkách marně volají. Nejhlasitěji jde o Svinary a Slatinu, kam musejí cyklisté po rušných výpadovkách na Nové Město nad Metují a Třebechovice pod Orebem.
„U stezky do Slatiny byly naprosto neuvěřitelné a téměř nepřekonatelné překážky při získávání pozemků. Třeba firmu Dítě, která tam má vjezdy do svého areálu, jsme dokázali vyřešit. Na celé trase zůstalo jedno nebo dvě místa, která je zapotřebí ještě vyřešit,“ upozorňuje hradecký primátor Alexandr Hrabálek (ODS).
Ještě horší osud potkal stezku od Stoleté do Svinar, po které volají místní i tamní podnikatelé.
„Vykoupit se podařilo jen několik pozemků. Udělali jsme všechny kroky, které můžeme: navýšili jsme cenu, oslovili jsme ty majitele, ať nám sami řeknou, za kolik jsou ochotní pozemky prodat. Bohužel někteří nechtějí. Nemáme možnost než čekat, až budou něco potřebovat od města, pak třeba bude muset k nějaké dohodě dojít. Jiné řešení nemáme,“ krčí rameny Marek.
Radnici se ještě letos podařilo nastartovat propojení lesního hřbitova a Zděné boudy a také získat pozemky pro pokračování stezky do Březhradu. Další požadavky se na ni však valí. Bezpečné stezky chtějí Svobodné Dvory, Kukleny nebo Plačice, které sužuje doprava proudící k dálnici D11.
Vrátí se cyklověž
Mementem upadající hradecké cyklodopravy jsou mizející cyklověže. Šlo sice o soukromý projekt, avšak městu přinesl značnou reklamu, protože šlo o první takové stavby v Česku. Zatímco v Jaroměři nebo Trutnově v posledních letech parkovací domy na kola vyrostly, z hradeckých ulic zmizela nejdřív první česká cyklověž u nádraží a pak i další z Brněnské třídy.
„Zastupitelstvo setrvání věže u Futura nepodpořilo. Já jsem však osobně s ředitelem Správy železnic vyjednal, že při rekonstrukci nádraží na své náklady nainstalují cyklověž někde mezi nádražní budovou a poštou,“ upozorňuje Hrabálek, že zásadnější ze dvou cyklověží se do města má vrátit.
