Muzeum dosud nasbíralo přes sto tisíc předmětů.
Ukázkou špičkového evropského umění jsou obrazy německého malíře Carla Malchina z okruhu Barbizonské školy a díla Vasilije Vereščagina z chrámu Krista Spasitele v Moskvě strženého v roce 1931. Oleje na měděné postříbřené desce pocházejí ze začátku století, do Trutnova se za nejasných okolností dostaly kolem roku 1950.
Světový význam má chanukový svícen z 18. století s vyobrazením císaře Josefa II.
„Zkoumali jsme to s Židovským muzeem v Praze a podle odborníků existují na celém světě pouze tři exempláře, kromě Trutnova v Jeruzalémě a New Yorku,“ upozorňuje ředitel Muzea Podkrkonoší Vlastimil Málek.
 |
Nechybí ani cechovní štíty a truhlice, tři polychromované plastiky sv. Jana Nepomuckého, nejstarší archeologické nálezy z doby 10 tisíc let před naším letopočtem, renesanční kabinet ze 17. století nebo staré velocipedy.
„Zajímavostí je prapor, který dostali trutnovští ostrostřelci od císařovny Marie Terezie za udatnost v bitvě u Kolína v roce 1757. Nad ním je obraz znázorňující návrat ostrostřelců s praporem do města. Pro dějiny Trutnova to byla velmi významná událost,“ poznamenává ředitel.
Regionálním skvostem je návštěvní kniha ze zaniklé Maxovy chaty na Rýchorách nebo originál mapy pozapomenuté bitvy u Žďáru mezi Prusy a Rakušany, která se u Trutnova odehrála na konci září 1745.
Rytinami je zdobený popravčí meč ze 17. století, k tomu náleží vypalovací cejch či trestní zákoník císařovny Marie Terezie s ukázkami správně prováděného mučení.
Kromě exponátů z Trutnovska tu jsou předměty z Královédvorska, Žacléřska, Vrchlabska i Úpicka.
Podnětem byla živnostenská výstava
Na konci 19. století vzniklo v převážně německém pohraničí několik muzeí. Rakouský spolek v roce 1883 založil ve Vrchlabí Krkonošské muzeum. Trutnov tehdy dokonce spolku navrhl přesunout instituci do sousedního města. Impulsem pro založení muzea byla velká Zemědělská, živnostenská a průmyslová výstava v roce 1890, kde byla sekce místní historie.
„Ukazovala hospodářský pokrok v německy mluvících oblastech. Tehdejším organizátorům se povedlo shromáždit zajímavé exponáty včetně cechovních pohárů,“ vysvětluje Vlastimil Málek.
Po skončení výstavy město v reálné škole založilo muzeum. Iniciátorem se stal učitel a okresní školní inspektor Johann Böhm. Nemělo žádného stálého pracovníka a provoz zajišťovali dobrovolníci. V malé místnosti ve Školní ulici zůstalo až do 20. let minulého století.
„Exponátů bylo v počátcích velmi málo, jen pár desítek, ale každý rok muzeum získávalo nové,“ uvádí současný ředitel.
Velkou část přírůstků tehdy tvořily dary. V roce 1927 se muzeum přestěhovalo do bývalého hradu, kde sídlí dodnes. Tehdy tu byla dívčí a měšťanská škola. Nejprve zabralo jen několik učeben, od roku 1950 má celý objekt.
Zlom nastal po druhé světové válce. Prvním skutečným zaměstnancem se v roce 1948 stal emeritní knihovník pražského Národního muzea Antonín Dolenský. Uspořádal sbírky a po několika letech je znovu zpřístupnil.
Už v roce 1949 na jeho pozici nastoupil malíř a přírodovědec Josef Šabatský, který se zaměřil hlavně na výtvarné umění. Za něj se instituce stala okresním muzeem, kromě výstav pořádal velmi navštěvované besedy a přednášky. Také zorganizoval výstavu cestovatelů Miroslava Zikmunda a Jiřího Hanzelky.
Tkaniny z hrobu Karla IV. museli odevzdat
O významnou profesionalizaci muzea se zasloužil filozof Zdeněk Vašíček, který přišel v roce 1960. V té době zde působil také nedávno zemřelý historik Vladimír Wolf. Šedesátá léta byla velmi plodným obdobím, muzeum produkovalo množství odborných publikací, zapojilo se do mezinárodních projektů a získalo slušné renomé.
Sbírkový fond se zásadně rozšířil po druhé světové válce, kdy do Trutnova zamířily exponáty ze zrušených městských muzeí. Instituce získala také část mobiliáře ze zámku v Horním Maršově. Dnes má více než sto tisíc exponátů, každý rok jich přibude pět tisíc. Před rokem 1989 o řadu cenných předmětů ale také přišlo.
„Nejvýznamnějším exponátem, který jsme kdy vlastnili, byly zlatem vyšívané tkaniny z hrobu císaře Karla IV. ze 14. století. Ani nevíme, jak se do sbírky dostaly. V roce 1979 jsme je převedli Uměleckoprůmyslovému muzeu v Praze, kde jsou dodnes,“ připomíná Vlastimil Málek. O deset let později museli hradeckým muzejníkům odevzdat kompletní numismatickou sbírku.
Mezi lety 2012 až 2017 muzeum prodělalo velkou rekonstrukci. Vyvrcholila otevřením nových stálých expozic připomínajících hradní a zámeckou historii budovy. Od roku 2008 je zřizovatelem město Trutnov, na provoz přispívá také kraj a má 13 stálých zaměstnanců. Trutnovský hrad vznikl po roce 1250, v 16. století byl přestavěn na zámek.
Výročí muzea uplynulo v loňském roce, kvůli covidu se výstava o rok posunula.
