Místo hrozby zavření plná dětská léčebná Vesna, místo pocitu zmaru snaha otvírat nová pracoviště. Na druhé straně podle některých stále nevyužitý potenciál, mezery v propagaci a nedostatek personálu.
Je to přesně rok, co na povrch poprvé prosákly nepříjemné zprávy, že státním léčebným lázním Janské Lázně, kdysi chloubě Krkonoš, hrozí krach. Problémy tehdy vrcholily i v dalších lázeňských zařízeních v zemi, otevřenou krizi lázeňství doprovázely stávky pacientů a besedy k záchraně lázní organizované krizovým štábem.
Nyní, o rok později, jsou vyhlídky mnohem optimističtější. Nejvíce je to vidět právě na krkonošských Janských Lázních, které odvrátily svůj zánik za pět minut dvanáct.
Důkazem zlepšení je dětská léčebna Vesna. Zatímco loni touhle dobou tehdejší ředitel lázní Roman Koudele vyhrožoval, že pokud se něco nestane, bude muset nákladný objekt zavřít, dnes je dominanta údolí s téměř 330 lůžky téměř plná.
"Daří se nám skutečně lépe než loni. Vesna je zaplněná z více než 90 procent. Počet přenocovavších dospělých se za první čtvrtletí letošního roku zvýšil z loňských jedenácti a půl tisíce na patnáct tisíc," potvrdil ředitel lázní Rudolf Bubla.
Podle členky týmu na záchranu lázní a zakladatelky iniciativy Zachraňme Vesnu Hany Pánkové, která je zrovna v těchto dnech s dětmi v léčebně, lze důvody zlepšení hledat zejména v omezení regulačních poplatků, kvůli kterým si řada rodin nemohla pobyt dovolit. Dalším důvodem je, že pacienti ve větší míře využívají rehabilitační lůžka, která dlouho zela prázdnotou.
"Je tu mnohem víc pacientů, vidíme to na vlastní oči. Rehabilitační pobyty mohou maminky využít až po osm týdnů," říká.
Zase se tu dobře dýchá
Potenciál lůžek však ani teď není podle aktivistky dostatečně využitý a lázně stále mají na čem pracovat. "Neustále se na nás obracejí matky, které narážejí na problém, že lékaři o této možnosti nevědí. V tom se situace nezlepšila vůbec, vedení lázní by mělo zlepšit informovanost lékařů a dalších odborných pracovníků. Ani neurologové nevědí, že nás sem mohou posílat," tvrdí. Podle Pánkové vázne celková propagace lázní.
Co se však výrazně změnilo k lepšímu, je nálada rodičů a pacientů. "Po zažehnání bezprostředního zániku se nám tu konečně zase dobře dýchá," pochvaluje si Pánková.
Oživení obce cítí i starosta Janských Lázní Jiří Hradecký, který zvýšený ruch v turistickém centru vítá.
"S lázněmi je to na velmi dobré cestě, odrazili jsme se ode dna. Lépe se k tomu staví i zdravotní pojišťovny, které chtěly lázeňství původně omezit. Já sám zaznamenávám, že je tu podstatně víc lidí než loni. Spolupráce s ředitelem lázní je zatím nejlepší, co jsem zažil," prozrazuje.
Protože se daří, je možné, že se pacienti vrátí i do budov, které dlouhou dobu zely prázdnotou.
"Už nyní jsme rozšířili provoz o dům Réva, kam umisťujeme maminky s dětmi. Zavřený byl dva roky. Otevřeli jsme také pavilon Evropa," sděluje ředitel Bubla.
Lázně se však dostaly do paradoxní situace. Jelikož loni propustily desítky zaměstnanců, nyní jim kvůli většímu počtu klientů zdravotnický personál chybí.
Další změny lze čekat koncem roku, kdy přestane platit kritizovaná vyhláška, která pobyty v lázních omezovala. Před necelými čtrnácti dny ji zrušil Ústavní soud a nový ministr zdravotnictví Svatopluk Němeček se bude snažit v parlamentu prosadit jinou podobu indikačního seznamu (Více čtěte zde).
Bývalý ministr zdravotnictví Leoš Heger (TOP09), který stál u vzniku oné často kritizované reformy, soudí, že současné zlepšení souvisí s tím, že si s odstupem času všechno trochu sedlo a uklidnilo se.
"Nová vyhláška se svezla s depresí, kterou způsobila hospodářská krize, kdy řada lidí přestala do lázní jezdit i kvůli obavě ze ztráty zaměstnání. Vyhláška sice pobyty omezila, ale problém vidím spíš v tom, že kvůli apokalyptickým vizím ze strany lázní přestali lékaři pobyty psát," míní.
Rizikem pro Janské Lázně je podle Hegera hlavně nedostatek dětí, neboť dnes se už řada nemocí a postižení léčí jinak než dřív. U dospělých bude záležet, jak dokáže krkonošský komplex konkurovat ostatním ozdravným zařízením.
O slovo se hlásí soukromé projekty
Že budoucnost českých lázní už nyní nevypadá tak černě jako loni, potvrzují i některé soukromé projekty. Jedním z nich je například snaha obnovit zkrachovalé lázně Velichovky. Nedávno je koupila jaroměřská rodinná firma Karsit.
Její majitel František Řípa věří, že znovu povznese věhlas tohoto komplexu. Z některých lázeňských vil se chystají vybudovat domovy důchodců a chtějí navázat na sportovně hotelový komplex K-Triumf, který s lázněmi sousedí.
"Kromě toho chceme připravit zvláštní sociální program, neboť ve výrobních továrnách Karsitu i v zemědělských družstvech pracuje téměř tisíc zaměstnanců. Ve Velichovkách chceme i dále investovat," prozradil Řípa.
Nového majitele mají také zkrachovalé lázně Železnice u Jičína. Část areálu, v němž v roce 1903 vznikly rašelinné lázně a roku 1953 léčebna pro děti postižené mozkovou obrnou, koupila od restituentů společnost LED Sign. Prostory v ní chce přebudovat na byty pro seniory. Od loňského srpna jdou vzhůru také Lázně Bohdaneč v Pardubickém kraji.
