Analýza ostatků dává nahlédnout do života před stovkami let. Objevy patologických změn poukazují na náročnou práci, kterou předkové vykonávali. Důležité jsou i drátěné „koruny mrtvých“.
Antropoložka Marcela Horáková, jejímž úkolem je identifikovat kromě stáří a pohlaví též patologické změny, zaznamenala kompresní zlomeninu bederního obratle.
„K té dochází tlakem při fyzicky náročné práci a přesouvání těžkých břemen,“ vysvětluje.
Dále objevila kousky zkostnatělé měkké tkáně v hrudníku, což poukazuje na plicní onemocnění způsobené vdechováním malých částeček různého materiálu.
„Ženy tím trpěly v textilních továrnách, které ve velice prašném prostředí zpracovávaly len. Stejně tak může vznikat při práci s kamenem nebo hlínou bez ochranných prostředků. Myslím si, že tento nález souvisí s podobnou prací,“ říká antropoložka.
Při analýze popsala také zlomený krček stehenní kosti.
Mezi kostrami je velký počet dětí včetně novorozenců. Tvoří polovinu nálezů. „V dřívějších dobách byla vysoká dětská úmrtnost kvůli chorobám, které tehdy neuměli léčit, a špatné výživě běžná,“ poznamenává Marcela Horáková.
Rovnoměrně jsou mezi ostatky zastoupena mužské a ženské pohlaví. Z dosavadního výzkumu také vyplývá, že výška tehdejších lidí se pohybovala od 160 do 180 centimetrů. Stáří hrobů pomůže určit analýza keramiky.
V hrobech dětí i dospělých archeologové našli bohatou pohřební výbavu: růžence, čepce a ozdoby doplněné korálky, barevnými sklíčky a kamínky. Nepříliš častým objevem jsou „koruny mrtvých“.
„Jde o drátěné ozdoby na hlavách nebožtíků, které jsou podle všeho spojené s německým prostředím. Mohou pocházet ze 17. a 18. století. Je otázkou, jestli se nám něco z toho podaří zachránit, protože to jsou velice jemné drátky. Zem a čas se na nich hodně podepsaly,“ říká archeolog Ondřej Tůma z trutnovského Muzea Podkrkonoší.
Na hřbitově mohly být pochováno až dva tisíce lidí
K většině kostelů v centrech českých měst patřil hřbitov a vrchlabský nebyl výjimkou. Přesto nálezy v okolí chrámu sv. Vavřince experty překvapily. Archeologové narazili na základy původního kostelíka z přelomu 13. a 14. století a objevili pozůstatky staré školy zbourané v roce 1841.
Torza koster osmi desítek lidí jsou pouze zlomkem toho, co se pod náměstím nachází. Na tomto místě se pohřbívalo od 13. až do začátku 19. století. „Odhaduji, že na hřbitově může být tisíc až dva tisíce pochovaných,“ soudí antropoložka.
Nálezů tedy mohlo být ještě mnohem víc. Podle Tůmy však lidé větší část hřbitova mezi kostelem a školou na konci 19. století přemístili:
„Kosti nebožtíků do hloubky minimálně jednoho metru vykopali a přenesli. Před deseti lety se našla velká deponie kosterních ostatků za školou směrem ke kulturnímu domu Střelnice. Našli jsme velké množství dětských hrobů, takže je pravděpodobné, že v 19. století při stěhování hřbitova vybírali jen velké kosti nohou, rukou a lebky. Ostatní nechali na místě.“
Zkoumání kosterních ostatků zabere ještě několik měsíců, hotovo by mělo být ve druhé polovině roku.
Vrchlabí otevřelo zmodernizované náměstí Míru Vrchlabí loni v září. Historickému místu, které se ve 20. století proměnilo v rušnou a nepřehlednou křižovatku, stavaři navrátili charakter náměstí.
Před kostelem vznikla dlážděná plocha s lavičkami, záhony květin a s odkrytým náhonem. Dělníci vrátili silnici do původní podoby a umístili na ni zpomalovací retardéry, díky kterým došlo ke zklidnění dopravy. Město do proměny náměstí investovalo 40 milionů korun.
Tak vyhlíželo náměstí Míru před přestavbou:
5. dubna 2018 |
