Trasa Jižní spojky je v územním plánu Hradce Králové zakreslená už dvacet let.
A přestože stát ještě před několika lety tvrdil, že tříkilometrová „zkratka“ po dokončení dálnice D35 pozbude smyslu, spojka před několika dny překonala důležitou metu. Královéhradecký kraj vydal kladné stanovisko v procesu EIA (posuzování vlivů na životní prostředí).
Jestliže vše půjde podle plánů, značně přetížený druhý silniční okruh města by se měl výrazně zklidnit za deset let. V roce 2030 má být hotová Jižní spojka i Severní tangenta.
Právě tyto dvě komunikace mají tvořit jakýsi třetí hradecký okruh, který z města vyžene drtivou většinu tranzitní dopravy. Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD) u obou částí třetího okruhu počítá se začátkem budování v roce 2028, oba obchvaty by se měly otevřít nejlépe společně, i když Severní tangenta má rezervu až do roku 2031.
Ještě před pěti lety ŘSD považovalo hradeckou Jižní spojku za místní obslužnou komunikaci. Plánovací komise státní organizace ji vrátila na seznam prioritních projektů až po souhlasu města, že pod svou správu převezme západní část Gočárova silničního okruhu.
Převezme Hradec část okruhu?
Jenže tento slib stále vyvolává protichůdné reakce a neshodnou se ani koaliční partneři.
„Převzetí části okruhu má logiku. Pakliže objízdné komunikace povedou mimo centrum, město by se určitě nebránilo převzít druhý okruh. Až totiž budou Severní tangenta a Jižní spojka dokončené, je reálné, že okruh se stane vyloženě vnitroměstskou komunikací. Některé kroky už mimochodem řešíme: například na okruhu u Aldisu jsme vybudovali zákroje pro MHD,“ podporuje převzetí části okruhu předseda výboru pro územní plánování Oldřich Vlasák (ODS).
Naopak Jiří Langer (ANO), zastupitel určený pro územní plán, se domnívá, že Hradec by se tomuto požadavku měl vyhnout. „Vidím to jako vyloženě nebezpečnou věc. V té části máme zásadní most přes Labe a já si neumím představit, jak by jej město udržovalo. Proto jsem proti převzetí,“ vysvětluje Langer.
EIA žádá protihlukovou stěnu, upozornila na skládky
Jižní spojka má čerstvý souhlas v procesu EIA, ale kraj si pro další přípravu stanovil několik podmínek. Nutná bude hluková studie, v lokalitě Červený Dvůr je navržena více než 130 metrů dlouhá protihluková stěna, další má být podél Rašínovy třídy.
Studie také upozorňuje na staré skládky průmyslových odpadů v lokalitě Temešvár i u Červeného dvora, kam v 70. letech směřoval odpad z ČKD nebo ZVÚ.
Současně zmiňuje i výskyt chráněných živočichů - například střevlíka, ropuchy obecné i zelené, ještěrky obecné či užovky obojkové. Podle expertizy bude nutné pokácet více než 630 vzrostlých stromů, většina silnice však povede v nezastavěném území a zábor pozemků ze zemědělského půdního fondu by mohl být méně komplikovaný. Zmiňuje i pravděpodobnost archeologických nálezů. Odborníci tu očekávají pravěké a středověké opevnění města.
Město lobbuje za zrychlení
Jižní spojka má mít přesně 2,98 kilometru, bude čtyřpruhová a široká 19 metrů. Jezdit by se tu mělo maximálně 70 kilometrů v hodině, součástí budou tři okružní křižovatky a jedna mimoúrovňová. Propojí úsek od křižovatky Bláhovka v Kuklenách až po silnici I/37 - Hradubická.
V plánu je i stavba silnice s dalším přídomkem jižní, která by de facto navazovala na spojku. Uvažovaná zkratka má začínat na sjezdu ze čtyřproudé silnice I/37 u Březhradu, po zcela novém mostě překlene Labe a okružní křižovatkou poblíž čistírny odpadních vod se napojí na rozšířenou silnici do Vysoké nad Labem.
„Jak Jižní spojku, tak jižní propojení město velice vítá, protože je to zásadní věc, aby ti lidé nemuseli nahoru do města přes Labe a pak zpátky, jako se to děje dnes,“ hodnotí kladně náměstek primátora Jiří Bláha (ODS) záměr, který by ulevil zvlášť mostu u soutoku.
„Severní tangenta výrazně zklidní tranzitní dopravu ve městě, když lze očekávat nejen markantní úbytek aut, ale i otevření celé severní zóny včetně letiště pro investice. Jižní spojka zase významně řeší městskou dopravu, uleví Pražské třídě a navíc otevře další potenciálně zajímavé území - Temešvár,“ soudí Langer.
Také podle Vlasáka je prioritou hlavně Severní tangenta vedoucí od kruhového objezdu u ČKD přes okolí Plotišť, Pouchova, podél Skladištní oblasti, Blešna a Nepasic až k Třebechovicím.
„Severní tangenta je v podstatě spojkou na kvasinskou průmyslovou zónu. Jestliže se v dohledné době podaří zrestartovat ekonomiku po koronaviru, z hlediska zásobování by to byla strategická komunikace, a proto by bylo v zájmu státu, kraje i města tuto stavbu ještě urychlit. Jižní spojka je hlavně v zájmu města, takže neočekávám, že by došlo k urychlení,“ konstatuje Vlasák.
„Takové investice jako Severní tangenta by se podle mě neměly posouvat, ale naopak ještě zrychlit, protože přinášejí rozvoj,“ souhlasí Langer.
