Národní sportovní agentura (NSA) tehdy rozdělovala na 900 milionů korun, uspěly projekty v Brně, Jihlavě a Kladně.
Město Hradec je ve svém boji až příliš osamocené. O žalobě na NSA přemítalo i Brno kvůli neúspěchu své druhé žádosti o dotaci na stavbu atletické haly u univerzitního kampusu, ale brněnská rada města usoudila, že k dotaci by si soudem nepomohla. Odvolání proti rozhodnutí o zamítnutí dotační žádosti k modernizaci Letního stadionu podaly Pardubice, avšak NSA jejich stížnost zamítla.
Stavba hradeckého stadionu pokračuje, přestože veškerá finanční zátěž spadne na město, které zaplatí ještě o 59 milionů korun více než původně sjednanou sumu 568 milionů bez daně.
Pracuje se na všech tribunách, v rozích se renovují osvětlovací stožáry, na západní tribuně se rýsuje třetí patro, kde bude 12 skyboxů. Ještě stojí stará východní tribuna, kde sídlí klubové zázemí, neboť nepadlo rozhodnutí, zda se bude poroučet při stavbě, nebo ji Strabag srovná se zemí až po dokončení.
„Výzva měla nedostatky“
Ale zpět k soudu Hradec Králové versus NSA. Město cítí obrovskou křivdu, kterou si nechce nechat líbit. Jen stěží si však lze představit situaci, že agentura pod vedením předsedy Filipa Neussera výzvu zruší a hokejovým klubům z Brna, Kladna a Jihlavy se bude omlouvat, že avizované stamiliony nemají jisté.
„Ano, žalobu jsme podali a domáháme se zrušení výzvy, podle nás neměla všechny náležitosti, které by mít měla, a některá její hodnocení byla naprosto zavádějící a nesmyslná. Pokud by žaloba byla úspěšná, výsledkem by bylo její zrušení a možná i vyhlášení nové. Neumím si to však představit, protože netuším, jak by se zpětně nastavovaly podmínky pro všechny žadatele,“ řekla náměstkyně primátora pro ekonomiku a dotace Monika Štayrová (ANO).
Trvá tedy na tom, co vedení radnice tvrdí již od začátku roku, kdy se z neoficiálních zdrojů dozvěděla o dotačním nezdaru. Podle náměstkyně město už víc ani neudělat nemohlo.
„Snažili jsme se jako žadatel dotace využít všechny možnosti a víme o tom, že výzva má podstatné nedostatky. Nechtěli jsme si to nechat líbit, protože částka, o kterou jsme žádali, byla velice významná a udělali jsme úplně vše pro to, abychom splnili všechny podmínky žádosti. Vše jsme projednávali, konzultovali se sportovní agenturou a přesto se stalo, co se stalo,“ upřesnila Štayrová.
Náměstka pro správu majetku města Pavla Marka (ANO) nejvíce zaskočilo mlčení NSA. Neúspěšní žadatelé se o výsledcích řízení dozvěděli z médií na začátku ledna. Hradec však dostal oficiální vyjádření agentury do datové schránky až 13. dubna, kdy již podnikl obranné právní kroky.
Ani Marek si nedělá přehnané naděje: „Jde o to, aby vyhlášení případné další výzvy bylo vypsáno jiným způsobem. Například aby bylo jasné, zda by se mohla vztahovat dodatečně na již probíhající stavbu.“
Měl Hradec slib dotace?
NSA v usnesení o zastavení řízení argumentovala, že město lze pokládat za podnik, protože na stadionu uvažuje o pronájmech prostor pro občerstvení, posilovnu, sportování nebo koncerty. Zádrhel se našel i v tom, že stavební práce začaly před podáním žádosti o dotaci.
„Práce začaly před podáním žádosti, a proto není naplněn motivační účinek. Poskytnutí dotace žadateli by tak představovalo veřejnou podporu, která není slučitelná s vnitřním trhem Evropské unie. Jestliže je poskytnutí dotace neslučitelné s vnitřním trhem Evropské unie, představuje to neodstranitelnou vadu žádosti. NSA tak nemůže postupovat jinak než řízení zastavit,“ lze se dočíst v usnesení podepsaném místopředsedkyní NSA Markétou Kabourkovou.
Ačkoli se tím Hradec nechlubil a neargumentoval, lze se domnívat, že měl nezávazný slib.
„Žadatel se také dovolává sdělení dřívější pracovnice NSA podaného před vyhlášením výzvy. NSA o této komunikaci nedohledala žádný záznam. Obecně ale platí, že předběžné sdělení podané před vyhlášením dotačních podmínek nemůže na straně žadatele vyvolat legitimní očekávání, jemuž by se poskytovala právní ochrana,“ sdělila radnici Kabourková.
Ohradila se vůči tvrzení Hradce o nedostatcích výzvy: „Žadatel se domnívá, že výzva nebyla řádně a pečlivě připravena. Toto tvrzení je nepodložené. Skutečnost, že stavební akce žadatele nevyhovuje vyhlášeným dotačním podmínkám, nijak nesvědčí o špatné přípravě výzvy.“
Boss Pelta kritizuje NSA
Ústní příslib dotace na stadion už přitom jednou Hradec měl a dopadlo to snad ještě hůř. Na jaře v roce 2017 ještě město trvalo na tom, že striktní hranicí pro stavbu nové arény bude 400 milionů korun.
Jenže poté přispěchal fotbalový boss Miroslav Pelta a zastupitelé možná omámeni slibem dotace nejméně 150milionové kývli právě na tak vysoké zdražení. V květnu téhož roku policie Peltu zadržela a nad příspěvkem pro Hradec z ministerstva školství se zavřela voda.
Stejný Pelta přitom nedávno ostře kritizoval dotační politiku NSA. Nelíbí se mu, že fotbalové stadiony nedostanou na rozdíl od víceúčelových hal nic.
„Neumím si jako šéf svazu představit, že z významných investic půjde všechno na sportovní haly, ale Hradec a Pardubice dostanou nulu. To je naše prohra,“ ohradil se bývalý šéf Fotbalové asociace ČR.
Rovněž přiznal, že dotace nejen pro Hradec už byly téměř na cestě: „Historicky jsme Hradci a Pardubicím slibovali podporu, jednali s nimi. Proces staveb trvá už pět šest let. To je hrdinský čin, zázrak, že se do toho kluby v současné době pustily.“
Politický tlak Hradce na NSA
O případu Hradec Králové v rozhovoru pro Seznam Zprávy nedávno mluvil také předseda Národní sportovní agentury Filip Neusser.
„Já jsem přišel do NSA a už to běželo. Přišlo devět žádostí – Liberec, Rakovník, Kladno, dvakrát Brno, Hradec Králové, Pardubice, Jihlava, Zlín. Všichni chtěli přibližně 300 milionů, to je nejvyšší suma, kterou ze zákona NSA může vydávat. Ne všechny jsme tedy mohli vypořádat. To však není důvod, proč jsme nevypořádali Hradec. Mají být nějaká pravidla, za to bojujeme,“ řekl Neusser.
Také upozornil na politický tlak od hradecké radnice: „Politici, kteří stavějí své stadiony, se musí hájit před svými voliči. Pokud jim NSA nebo kdokoli jiný zamítne žádost, tak se brání, to je naprosto v pořádku. Ale my jsme tady od toho, abychom nastavili pravidla, která jsou rovná, předem daná, fér. Když je někdo překročí, respektive nesplní podmínky, co máme dělat? Jenom proto, že je na mě politický tlak ze strany Hradce Králové, tak jim vyhovíme? To přece nechceme nikdo.“
Stadion stavěli načerno
Potíže stavby hradeckého fotbalového stadionu výmluvně ilustruje také nejnovější případ. Stavební úřad totiž tento týden musel konstatovat, že do 17. února, kdy město dostalo rozhodnutí o změně územního rozhodnutí a povolení změny stavby před jejím dokončením, se pracovalo načerno.
„Stavební úřad po vyhodnocení shromážděných podkladů dospěl k závěru, že co se týká prováděných pilot, tak stavba v období od 8. 12. 2021 (zahájení stavby) do 17. 2. 2022 (nabytí právní moci povolení) nebyla prováděna v souladu s jejím povolením,“ stojí ve sdělení stavebního úřadu, který uvedl, že jde o přestupek stavebního podnikatele.
„Fotbalový stadion byl od ledna, pravděpodobně však už od prosince, stavěn načerno. Bylo to v době, kdy nebylo rozhodnuto o dotaci, a takový přístup firem ji ohrožoval. Dále to dokazuje to, že správce stavby společnost Arcadis a nyní Grinity nikdy nepracovala ve prospěch města, ačkoliv se za její služby vyhodí z okna 38 milionů korun. To jsou peníze, které mohly jít do řady jiných sportů nebo i do samotného vybavení stadionu,“ řekl zastupitel Martin Hanousek (Změna a Zelení), když si na úřadě chtěl ověřit, zda je vše v pořádku.
28. června 2022 |
