Až donedávna byla elektrifikace dalších kilometrů železničních tratí v Královéhradeckém kraji mrtvé téma, o kterém nemá cenu ani diskutovat na internetových fórech.
Jenže časy se mění. Protože sliby o vyšší rychlosti na trati Hradec Králové - Trutnov zůstaly i po velmi nákladné modernizaci pouze na papíře, nespokojené hejtmanství o zkracování cestovní doby jedná s vedením Správy železniční dopravní cesty (SŽDC).
Kraj navrhuje natáhnout dráty nejen z Jaroměře do Trutnova, ale elektřinu nad kolejemi chce i na trase Týniště nad Orlicí - Letohrad.
Přestože projekt má kromě řady příznivců i oponenty, rozšíření elektrifikace není bez šance. Vždyť komise ministerstva dopravy v loňském roce schválila elektrifikaci 275 kilometrů českých tratí a o dalších více než 150 kilometrech se jedná. I když v plánu jsou především úseky na Moravě, kraj věří, že se do seznamu také protlačí.
„Jednáme s vedením SŽDC. Na trati Hradec Králové - Trutnov by se dalo zrychlení dosáhnout hned několika způsoby,“ uvedl náměstek hejtmana Martin Červíček z ODS a hned navrhl další etapu modernizace a právě elektrifikaci z Jaroměře přes Trutnov až do Svobody nad Úpou.
„Se státem budeme dál jednat. Optimální je pokračování elektrifikace tratě z Jaroměře do Trutnova a z Týniště nad Orlicí do Letohradu,“ uvedl.
Nezávisle na přání kraje SŽDC zadala studii proveditelnosti elektrifikace trati Týniště nad Orlicí - Solnice (psali jsme o ní zde). Přestože poslední studie stejný postup z Týniště do Letohradu neobhájily, stát plány dopředu neodsuzuje.
„Záměrem SŽDC je pokračovat v elektrifikaci i u dalších tratí, některé se již nyní prověřují, nejsou ale ještě známé výsledky návratnosti investice. Velké množství tratí bychom chtěli v následujících letech prověřit v rámci studií proveditelnosti,“ konstatoval mluvčí SŽDC Marek Illiaš. Podle něj je elektrický provoz výrazně ekonomičtější.
Bez nákladní dopravy se investice nevyplatí
Navzdory lobbování hejtmanství však zaznívají i pochyby. Jejich předmětem není jen stěží řešitelné technické provedení v litickém tunelu na trati Týniště - Letohrad nebo nutná názorová shoda a úzká spolupráce s Pardubickým krajem. O užitečnosti totiž pochybují i někteří železniční experti.
„Elektrifikace se vyplatí pouze v případě, pokud na té trati je vedena nákladní doprava. Jestliže má stát přebytek peněz na takové projekty, potom říkám ano, ale upozorňuji, že je to velmi drahá záležitost, která není návratná. Většina nákladní dopravy se dnes vede po hlavním koridoru. Například do Turnova teď nejezdí jediný nákladní vlak, protože všechny končí už ve Dvoře Králové. A pro potřebu osobní přepravy není potřeba drátovat, protože stejnou službu odvedou moderní motorové jednotky,“ míní předseda představenstva Sdružení železničních společností Jiří Mužík.
Rozčarování a následnou snahu kraje o elektrifikaci vyvolala loňská revitalizace trati mezi Hradcem a Trutnovem za stovky milionů korun. Sliby vyšší rychlosti, komfortu i nasazení souprav RegioShark vzaly za své (více čtěte zde). Naopak přinesla i zvláštní názorový střet SŽDC a Českých drah (ČD).
„Skutečné zrychlení je závislé na soupravách, které dopravce na trať nasadí. Tuto skutečnost SŽDC neovlivní. Trať bude umožňovat jízdu až 120 kilometrů za hodinu,“ řekl mluvčí SŽDC Marek Illiaš.
„V otázce využití technických rychlostí železničních vozidel na lince Hradec Králové - Trutnov je nutno z pohledu dopravce konstatovat, že ani stav trati po revitalizaci neumožnil podstatnější zvýšení traťových rychlostí, které by mohla využít i většina zde v současnosti provozovaných vozidel,“ namítla mluvčí ČD Monika Bezuchová.
A právě zmiňovaný stav po revitalizaci je nejspíš dalším podstatným minusem elektrifikace. Samotná elektřina by totiž ke zrychlení určitě nestačila. „Bohužel je to tak. Musely by se narovnat koleje. V otázce rychlosti je jedno, zda tam jezdí elektrický nebo motorový vlak, problém je v kolejích,“ potvrdil Mužík.
Když SŽDC dlouhou výluku a modernizaci obhajovala, hovořila o jedenáctiminutové úspoře jízdní doby mezi Hradcem a Trutnovem, a dokonce osmadvacetiminutové při cestě do Svobody nad Úpou. Trať sice umožňuje avizovanou rychlost až 120 kilometrů v hodině, avšak jen v úseku Předměřice - Smiřice, tedy 5,3 kilometru z celkových asi šedesáti.
