Starostové Broumovského výběžku zostra protestují proti záměru polských těžařů, kteří chtějí v pohraničí provádět průzkumy nalezišť.
Starostové se obávají, že těžařská aktivita by mohla nenávratně poškodit Polickou křídovou pánev, která zásobuje kvalitní pitnou vodou velkou část regionu včetně krajského města. Odborníci zároveň upozorňují, že celá oblast by se mohla stát tektonicky nestabilní a hrozila by v ní zemětřesení silnější než doposud.
Vrásky jim dělá hlavně to, že se má těžit na území cizího státu, a tak jakékoliv protesty a zásahy z jejich strany budou těžší.
„My si to sice možná plně neuvědomujeme, protože nám kvalitní voda běžně teče z kohoutku, když s ním otočíme, ale voda je spolu s cestovním ruchem tím největším bohatstvím, které tady máme,“ upozornil starosta Teplic nad Metují Milan Brandejs (STAN) na čtvrtečním setkání s ostatními starosty a poslanci v Božanově, na němž dávali dohromady text deklarace, kterou chtějí zaslat polské straně.
Šéfové radnic se sešli skoro v totožném složení jako před několika lety, kdy stejným způsobem bojovali proti těžařům břidlicového plynu na Náchodsku a Trutnovsku. Tehdy se jim podařilo těžbu nedovolit.
„Toto bude daleko horší než břidlice před dvěma lety,“ připustil náchodský starosta a poslanec Jan Birke (ČSSD).
Na rozdíl od situace, kdy se mělo těžit na území České republiky, nyní budou muset starostové a další skupiny ovlivnit politiky a firmy v zahraničí.
„Přes naše ministerstvo životního prostředí jsme se dozvěděli, že v případě průzkumů nelze uplatnit mezinárodní dohodu o přeshraničním posuzování. Posuzovat můžeme následně až těžbu,“ uvedl Petr Kuna z Chráněné krajinné oblasti (CHKO) Broumovsko. Avšak i průzkum podle něj může mít neblahý vliv na životní prostředí a vodní zdroje na českém území.
Loužení není ohleduplné
Jeho částí totiž často bývá i testovací vrt, který může narušit podloží.
„Navrhovaný průzkum se táhne od Krkonoš po Orlické hory, šlo by tedy o desítky vrtů,“ upozornil Jiří Malík z Koalice STOP HF, která před lety bojovala proti těžbě břidlicového plynu hydraulickým štěpením (HF).
Pokud by Poláci začali touto metodou těžit, mohli by se podle něj dostat až pod českou CHKO a tam znečistit významné vodní zdroje. „Pokud by začali těžit horizontálním HF, mohli by vytvořit až tři kilometry široký vějíř, který by zasahoval až pod CHKO,“ upozornil Malík.
Tento způsob těžby by podle kritiků mohl znečistit vodní zdroje tím, že k narušení horniny těžaři používají hydraulický tlak a vodu s pískem, kterou vhánějí do vrtů. Vháněná voda částečně obsahuje i nebezpečné chemikálie.
Podle Petra Kuny by velký vliv na vodu měla i případná těžba uranu, který Poláci v příhraničí těžili již v minulosti, nyní chtějí dělat další průzkumné vrty. „Uran se nyní již netěží hornicky, ale loužením, které není ohleduplné k životnímu prostředí,“ uvedl.
To potvrdil i Jiří Jedlička z Koalice STOP HF, podle nějž by v Radkówě poblíž Náchoda chtěli tuto metodu použít. „Pomocí kyseliny sírové by tak zjistili, kolik tam je uranu. Zásahem do zlomů by následně mohlo dojít k zemětřesením. Narušili by tím totiž křídovou pánev,“ řekl Jedlička.
Poláci v Radkówě těžili uran do 60. let minulého století, před několika lety se pokusili o oživení. Australská firma požádala o sondy naposledy v roce 2012, tehdy se proti nim zvedla velká vlna nevole na polské i české straně. Polské sdružení Milovníků Stolových hor si tehdy stěžovalo, že na plány těžařů je uvaleno informační embargo.
Poláci neprotestovali
To však tehdy vadilo aktivistům a lidem pouze na české straně, vedení radkówské radnice ani tamní obyvatelé proti případným průzkumům neprotestovali.
„Nikdy jsem neřekl, že tu zamýšlím budovat důl a dobývat uran. Je to surovina cenná pro energetiku a nezbytná pro národní hospodářství. Ani Češi nezabrání, abychom prozkoumali, co máme pod zemí,“ uvedl tehdy starosta Jan Bednarczyk.
Čeští politici se obávají, že jejich sousedé budou mít podobný názor jako před pár lety.
„Když tehdy našim starostům těžaři nabídli, že jim opraví školu nebo postaví hřiště, odmítli to. V Polsku však bude všechno jinak. Mají tam vysokou nezaměstnanost a budou hledat příležitosti, jak ekonomicky oživit území. Například naše partnerské město Swidnice má nezaměstnanost 25 procent,“ upozornil na možný problém trutnovský starosta a poslanec Ivan Adamec (ODS).
Podle některých starostů politici v Radkówě a okolí stále dělají, že o ničem nevědí. Birke se domnívá, že teď musí mít Poláci naspěch: „Letos jim končí povolení, proto také tlačí na svoji vládu. Vědí, že další rok už povolení nedostanou.“
Birke chce do celé akce zapojit i bývalého starostu Kudowy Zdroje Czesława Kręcichwosta, který se tehdy jako jediný polský starosta postavil proti těžbě plánované na českém území.
„Nabídl nám pomoc při zprostředkování jednání s polskými městy a politiky,“ uvedl Birke.
Delegaci kromě něj budou tvořit i trutnovský starosta Adamec, starostové Broumova Jaroslav Bitnar, Božanova Karel Rejchrt, starostka Police nad Metují Ida Jenková a také jeden zástupce Koalice STOP HF. Ti chtějí jednat nejen s šéfy polských měst a Dolnoslezského vojvodství, ale i s českými ministry životního prostředí a zahraničních věcí a také s představiteli kraje.