Bývalý náčelník Generálního štábu Armády ČR a předseda Vojenského výboru NATO Petr Pavel čelil v Broumově na Náchodsku znovu dotazům na svou minulost, když byl jako student v osmdesátých letech předsedou základní organizace KSČ na škole, která připravovala i pozdější vojenské rozvědčíky.
Namítal, že šlo o šest let jeho předlistopadové éry, po níž následovalo třicet let v armádních službách ve svobodných poměrech. Připustil sice, že z minulosti je třeba se poučit, důležitější jsou však problémy současnosti a budoucnosti.
„Zkušenost s tím, jaký ten režim byl, mi dává přehled o tom, abych viděl indicie, které se objevují i dnes. Když si vezmete, jakou sílu má dnes populismus, v mnoha ohledech se populismus blíží tomu, co tu bylo před Listopadem. Také je povrchní, pokrytecký, říká lidem věci, které nejsou pravda, a svádí je k detailům místo k podstatným věcem. Mimochodem dotaz na předsednictví základní organizace KSČ je také povrchní detail ve srovnání, čemu čelíme dnes,“ oponoval jednašedesátiletý generál ve výslužbě Petr Pavel.
 |
Podle svých slov nabízí voličům svůj příběh jako „balíček“, kde jsou stinné i lepší stránky, například když jeho jednotka v mírových misích UNPROFOR v lednu 1993 zachránila na padesát francouzských vojáků odříznutých ve válečné zóně mezi Srby a Chorvaty.
Pětinu času diskutéři rozebírali Andreje Babiše (ANO), který kampaň rozjel po dlouhém váhání až v listopadu a pozvání do Broumova nepřijal. Do nepřítomného Babiše i do usmívajícího se generála se pustil odborový předák Josef Středula: „Když jsem stál v roce 1989 na náměstí v Ostravě a ve firmě jsme vyhazovali komunisty, Lidové milice a Socialistický svaz mládeže, nikdy mě nenapadlo, že po třiceti letech budou kandidovat lidé spojení s touto historií. Je mi z toho docela smutno, považuji to za velmi nepříjemnou situaci, neumím se s ní srovnat a to, co nejhůře snáším, je bagatelizace této historie.“
Jsme silný stát, který jsme za třicet let vybudovali
Ekonomka Danuše Nerudová se vehementně snažila dokázat, že se nebojí velkých emocí a jako prezidentka by hleděla do budoucnosti a k zásadním přehlíženým otázkám, třeba k penzijní reformě.
„Jsme poměrně mladá demokracie, beru volbu prezidenta jako zkoušku našeho systému a společnosti. Jsem pevně přesvědčená, že to dopadne dobře, i když máme tendenci být k sobě pořád nesmírně kritičtí. Žijeme si relativně dobře oproti tomu, co lidé zažívají po světě. I lidem, kteří dnes na tom nejsou dobře, vláda nakonec, i když pozdě, pomohla. Jsem bytostně přesvědčena, že máme silné instituce, pojistky demokracie, Senát, který funguje. Jsme silný stát, který jsme za třicet let vybudovali,“ hodnotila Nerudová.
Vyjádřila i naději, že prezidentem se nestane Andrej Babiš.
Uchazeči o prezidentský úřad se zamýšleli i nad tím, zda by jmenovali premiérem trestně stíhaného politika, když by si dojednal většinu ve Sněmovně. Někteří se vyslovili, že by ctili presumpci neviny a výsledek voleb.
Odborář Středula však ostře prohlásil, že by předem varoval strany i veřejnost, že s odsouzením premiéra by padla i celá vláda, a tím by zvýšil tlak na politiky. Podle něj by na ně měla platit naopak presumpce viny.
Senátor Fischer by trestně stíhaného premiéra jmenoval jen pokud by neexistovala jiná alternativa ve Sněmovně. Danuše Nerudová apelovala na morální „záklopku“ každého lídra tak, aby se taková situace s trestně stíhaným premiérem nemusela vůbec řešit.
Jmenovali by premiérem Okamuru?
Na vyjednávání s politiky by vsadil i Marek Hilšer, který se o Hrad pokusí už podruhé:
„Kdyby vyhrálo hnutí s trestně stíhaným lídrem, jde ještě říct: ‚Dejte si tam někoho jiného, jinak má se mnou coby prezidentem problém.‘ Ano, musíme ctít presumpci neviny, ale ve hře je i pocit spravedlnosti. Pokud by se někdo takový stal premiérem, je třeba zakročit. Mohla by vzniknout pochybnost, že není odsouzen, protože se stal premiérem. Funkce by tu neměly být od toho, aby si někdo vytvářel imunitu nebo ovlivňoval systém tak, aby byl beztrestný.“
Kandidáti se zamýšleli i nad tím, zda by jmenovali premiérem konkrétně předsedu SPD Tomia Okamuru.
„Reprezentuje politickou stranu, jež se dnes hlásí k Rusku, které ohrožuje naši bezpečnost a zavleklo na evropský kontinent válku. Jsme ve válce. Kdo kolaboruje, je kolaborant. Odpovědnost prezidenta za jmenování premiéra je v tomto ohledu ještě větší, protože prezident reprezentuje stát navenek, je garantem mezinárodních závazků republiky, tedy vůči spojencům, na prvním místě NATO. Tady bych byl velmi tvrdý a dělal vše pro to, abychom neměli předsedou vlády někoho, kdo se otevřeně hlásí ke spolupráci s Ruskem, které dnes ohrožuje naši bezpečnost a činí to i globálně,“ uvedl bývalý diplomat Fischer, pro nějž to bude také druhá prezidentská kandidatura.
Z publika zněly dotazy na to, z čeho kandidáti financují svou kampaň a kdo je podporuje. Bývalá rektorka Mendelovy univerzity v Brně Danuše Nerudová jmenovala mezi svými podporovateli i broumovského podnikatele Jana Školníka, který se na Broumovských diskusích podílí.
Generál Pavel ocenil, že mu na kampaň přispěli i někteří podnikatelé a filantropové, kteří ve čtvrtek také v Broumově debatovali. Padaly i otázky ohledně exekucí či manželství pro všechny.
„Velmi mě zajímá názor prezidentských kandidátů na manželství pro všechny. S partnerkou žiji deset let, máme dvě malé děti. Pro většinovou společnost není ten problém tak výrazný jako pro nás, ale chci se zeptat, proč by LGBT komunita měla mít v občanských průkazech ‚registrován‘ a z celé společnosti být kastována zase někam jinam. Proč nemáme mít právo být součástí komunity, aniž by na nás bylo upozorňováno poznámkou v průkazu?“ dotazovala se mladá žena.
I když za prezidentem chodí na návštěvy, bude svůj
Našla přitom podporu u všech. Senátor Fischer prohlásil, že kdyby takový zákon prošel Parlamentem, on by mu jako prezident v cestě nestál. Danuše Nerudová upozorňovala na nebezpečné nálepkování, kterému se nevyhnul ani současný prezident Miloš Zeman.
Na Zemanovu desetiletou éru nahlíželi diskutéři dost kriticky, nelíbilo se jim vesměs, jak podivně uctil oběti covidu nebo jak si spolu se svým okolím „privatizoval“ hradní angažmá i zahraniční politiku za slabé Babišovy vlády. Pouze Josef Středula, jehož Zeman přímo vyzval, aby kandidoval, se vůči němu nevymezoval. Řekl pouze, že i když za ním chodí na návštěvy, neznamená to, že nebude svůj.
Žádný z prezidentských kandidátů neslíbil, že by odstoupil z voleb, pokud by se tím zvýšila šance některého konkurenta vůči Babišovi. Podle nich není tento dotaz férový, protože ministerstvo vnitra rozhodne o registraci kandidátů až 25. listopadu.
