Když se v roce 1981 otevíral bazén v Dobrušce, měly v kině premiéru Menzelovy Postřižiny a v televizi běžel první díl Okresu na severu. Stejně jako socialistický seriál je dnes i dobrušský bazén poplatný době svého vzniku.
Tu a tam je třeba opravit zrezlé trubky či netěsnící spoje, písková filtrace dnešním nárokům vyhovuje jen tak tak a o atrakcích pro návštěvníky zde nemůže být ani řeč. Podobné je to i s venkovní částí areálu z roku 1993, ani ta není pro lidi nějak atraktivní.
„Na koupališti vlastně kromě vody nic není. Postrádá jakoukoliv atraktivitu, není tam klouzačka, tobogan, vyhřívaná voda, masážní lehátka, zkrátka nic z toho, co dnes lidé standardně vyžadují,“ přiznává vedoucí městského bazénu a koupaliště Robert Franc.
Zastaralost areálu se projevuje i na návštěvnosti. Zatímco v 90. letech do něj za léto zavítalo průměrně 45 tisíc lidí, nyní se průměr pohybuje kolem 15 až 20 tisíc. Lidé raději volí vlastní bazény, wellness centra nebo obětují čas a jedou tam, kde je nabídka pestřejší.
„Jedním z důvodů je i nestálost počasí. Lidé vyhledávají vyhřívanou vodu, to je prostě fakt. My jsme v roce 1998 instalovali solární ohřev, ale ten stačí jen na ohřátí plnicí vody, kterou tam každý den musíme dopouštět. Celkový efekt je nulový. Vodu na koupališti by bylo potřeba přihřívat, protože těch 22 nebo 23 stupňů, na které ji ohřeje sluníčko, lidem dnes nestačí,“ upozorňuje Franc.
Vodu v krytém bazénu provozovatel ohřívá na 27 stupňů, teplo bere z místní teplárny. Technologie však stejně jako filtrace, odpady či vodoinstalace dožívá. Město proto začalo s přípravou celkové rekonstrukce areálu.
Pokud by do 37 let starého zařízení neinvestovalo, hrozila by podle Roberta France i trvalá odstávka bazénu.
„Když s tím nebudeme dělat nic, do pěti let zavřeme a už to neotevřeme. To je realita. Když do toho pustíme míň peněz a opravíme jen to stávající, pohybujeme se někde kolem 50 až 60 milionů korun. Nebo můžeme jít s dobou a nabídnout lidem to, co vyhledávají - wellness a regeneraci. Zkrátka investovat do toho peníze, aby bazén byl prospěšný městu i lidem pro příští generace,“ říká Franc.
Součástí bude srubová sauna severského typu i zážitková sprcha
Dobruška si nechala od ateliéru Šumavaplan vypracovat studii odhadem za 115 milionů korun. Krytou část ateliér navrhl rozšířit o přístavbu, v níž by vznikl regenerační bazén s vlnobitím, protiproudem, vířivkou, hudební jeskyní a masážními lavicemi a lehátky. Bude v něm také dojezd toboganu, který povede venkem.
Zmenšením šaten vznikne wellness centrum se třemi parními kabinami, finskou saunou a zážitkovými sprchami. Vejdou se i relaxační lehátka. V hlavní hale by měl být rozšířený dětský bazén, kde přibudou dvě různě hluboká brouzdaliště a v plánu je i mokrý bar. Venku má vyrůst i srubová sauna severského typu.
Proměny by se měla dočkat také venkovní část. Ve východní části bude klidová zóna s plaveckými drahami, od západní části s atrakcemi je oddělí vodní hrad s lávkou nad plavci. Vzniknout mají dvě kratší skluzavky, jedna široká a jedna skluzavka typu kamikadze, prostor pro malé vodní pólo a další atrakce. Počítá se také s výrazným rozšířením dětského brouzdaliště se čtyřmi úrovněmi hloubky.
Starosta chce stavbu po etapách
„Rekonstrukce bazénu tohoto věku je naprosto běžná. Město se k tomu zatím neodhodlalo, ale představili jsme studii a lidem se líbí. Chceme zadat projekt, aby budoucí zastupitelé mohli pracovat na zmodernizování a vylepšení technologie,“ říká starosta Dobrušky Petr Lžíčař (nestr.).
Práce by měly trvat až dva roky. Město chce totiž bazén opravovat na etapy. „To už si rozhodnou budoucí zastupitelé,“ míní Lžíčař.
Studii rekonstrukce město představilo na jaře. V zastupitelstvu se však najdou i kritici, podle nichž je plán megalomanský. Třeba podle bývalého starosty a nyní opozičního zastupitele Petra Tojnara (ODS) má radnice v hledáčku až moc nákladných projektů.
„Je pravdou, že koupaliště je zastaralé a potřebovalo by nějakou generální opravu nebo rekonstrukci. Ale na druhou stranu Dobruška chce stavět sportovní halu, koupila polikliniku, chce kupovat studijní středisko Univerzity Karlovy, a přitom se za dva roky pořádně neudělala jediná silnice nebo chodník. Myslím, že by měla nastat široká diskuse občanů, jestli chtějí, aby se Dobruška zadlužila, nebo jestli by se mělo nejprve pokračovat v opravách silnic a chodníků,“ myslí si Tojnar.
Podle starosty je částka 115 milionů korun za rekonstrukci bazénu a koupaliště zatím jen hrubým odhadem. Prostředky chce město hledat hlavně v dotacích. Prověřuje i možnost bazén protlačit do šestimiliardového balíku, který na Rychnovsko slíbila poslat vláda v rámci zmírnění dopadu rozvoje průmyslové zóny Solnice-Kvasiny na okolní obce.
