Před několika lety v Hradci Králové navrhl novou, barevnou a krásnější Bavlnu pro mládežnické fotbalisty, nyní se svým týmem přišel s nápadem, jak za rozumné peníze přestavět areál pod lízátky tak, aby se na něm dal hrát špičkový fotbal a město se za něj nemuselo stydět (více o návrhu čtěte zde).
Hradecký architekt Tomáš Vymetálek kvůli nové aréně sjezdil řadu německých stadionů, kterými by se chtěl inspirovat.
„Německý systém stavění fotbalových stadionů je racionální, striktně úsporný a současně elegantní. Koneckonců jsou to mistři světa ve fotbalu,“ říká Vymetálek.
Kterými stadiony jste se při navrhování nechal inspirovat?
Cílem studie proveditelnosti nebylo řešit konkrétní architekturu, ale prověřit principy a možné způsoby etapizace přestavby stadionu. Nemá smysl srovnávat malšovický stadion s futuristickými fotbalovými chrámy typu Allianz arena v Mnichově nebo londýnským Wembley, finančně jsme úplně na jiné planetě. Říkali jsme si, že je třeba zůstat reálně na zemi.
Podle jakých kritérií jste se tedy rozhodovali?
Hledali jsme místa s podobnou diváckou kapacitou, čemuž odpovídají německé druholigové stadiony, například v Ingolstadtu, právě dokončovaný v Řezně i ve slovinském Mariboru. Arény v Drážďanech, Chemnitz, Mohuči nebo v pražském Edenu už jsou přeci jen větší. Německý systém stavění fotbalových stadionů se nám velmi líbil, je racionální, striktně úsporný a současně elegantní. Koneckonců jsou to mistři světa ve fotbalu!
Jaké podmínky musí stadion splnit, aby se na něm mohly hrát ligové zápasy?
Fotbalová asociace České republiky a FIFA mají ve svých reglementech desítky požadavků, hlavně co se týče bezpečnosti hlediště, osvětlení hřiště, velikosti šatnového zázemí pro hráče, prostorů pro novináře, komentátory, rozhodčí, diváky, VIP hosty, zdravotníky, policisty a tak dále. Jsou tam uvedeny i přesné počty parkovacích míst pro hráče, rozhodčí, míst pro autobusy diváků, hráčů, televizní přenosové vozy a další. Těch podmínek je opravdu celá řada.
Bylo těžké se v tom zorientovat?
Náš kolega z týmu architekt Láďa Tuček je bývalý hradecký mládežnický fotbalista, takže to všechno dobře zná i z pohledu hráče, na fotbal pravidelně chodí a na mnoha stadionech hrál, což byla pro nás velká výhoda.
Na vizualizaci, kterou jste v úterý představili zastupitelům, jsou ponechána lízátka. Není jejich zachování a provoz nákladnější, než by byla demolice a montáž moderního osvětlení?
Zachování lízátek je určitě dražší varianta, a to z hlediska jak pořizovacích, tak provozních nákladů na osvětlení. Finanční rozdíl oproti osvětlení ze střech je v řádu jednotek milionů korun, což vzhledem k celkové ceně stadionu není ani 5 procent, a to není zase až tak moc. Nejen proto si myslíme, že má smysl lízátka repasovat a jako typickou součást panoramatu Hradce zachovat.
Původní stadion měl stát kolem 600 milionů korun, vy cenu odhadujete na maximálně 370 milionů. Na čem se podařilo ušetřit?
Především je otázka, co všechno bylo započítáno v té původní ceně. S předchozím projektem jsme se hned na začátku práce podrobně seznámili. Původní stadion byl objemnější, kapacita byla o dva tisíce diváků větší, byl navržen vlastní podzemní parking, atletický ovál pod tribunami, vnitřní prostory byly rozlehlejší.
To vše jste odstranili?
Zjistili jsme, že některé plochy lze zredukovat či úplně vypustit, konstrukční systém optimalizovat, jinak řešit vstupy do hledišť nebo balkon na hlavní tribuně, trávník ponechat v současné výškové rovině a mnoho dalších věcí. Jde zatím ale jen o obecnou studii proveditelnosti. Myslím si, že při dobře vypracovaném projektu půjde ušetřit ještě více, ostatně jako na každé stavbě.
Čím je váš návrh výjimečný oproti jiným stadionům v Česku?
Cílem studie nebylo za každou cenu navrhnout nějakou futuristickou bombu za miliardu korun, ale najít racionální způsob, jak přestavět zastaralý stadion. Funkčně, rychle, elegantně, bez přerušení ligové sezony, za rozumnou cenu. Nejde o to stavět tady nějaký pomník pod lízátky. Stadion by mohl být výjimečný třeba svými fasádami v černobílé kombinaci, typické pro hradecké votroky, což by mu myslím velmi slušelo.
Naťukl jste stavbu bez přerušení ligové sezony. Je přestavba za plného provozu opravdu proveditelná?
Určitě, už jsme to i konzultovali s odborníkem z fotbalové asociace. V Plzni se děla celá přestavba stadionu velmi podobně. Bude ale třeba dopředu pečlivě připravit všechny postupné kroky a časově je sladit s průběhem ligové sezóny.
Bude vámi navržený areál sloužit i veřejnosti?
Kromě vlastní arény, ve které lze mimo fotbal pořádat i koncerty, výstavy či různé kulturní produkce, bude možné využívat předprostor před severním vstupem jako venkovní amfiteátr pro tři tisíce lidí. Lze jej využít například jako další scénu pro hradecký divadelní festival nebo jako plochu pro dožínky, jarmarky, vánoční trhy, výstavy či projekce různých sportovních přenosů na fasádu stadionu. Při nich by se využily sociální zařízení a občerstvovací stánky pod tribunami, které by šlo pro tyto akce otevřít. Park volného času podél Orlice nabídne spoustu dalších sportovních a volnočasových aktivit, uvažujeme i o lávce přes Orlici nebo přístavišti pro loďky.
