Po bouřlivých oslavách a dlouhém letu z amerického Mineapolisu působili hráči odpočatě. Na krku bronzové medaile s modrožlutou stuhou. Rozdávali úsměvy.
„Oslavy byly fajn a rozhodně ne na kole,“ culil se Olesz, který přiznal, že si noc po zisku medaile značně protáhl. „Končil jsem jako poslední, ještě jsem byl u doktora. Nechtěl jsem spát, chtěl jsem si ten úspěch vychutnat,“ řekl.
I ostatní hráči byli plní dojmů. „Máme všichni neuvěřitelné zážitky. Medaile je pro tak malou zemi obrovským úspěchem,“ prohlásil obránce Ladislav Šmíd.
„Myslím, že nám teprve začíná docházet, čeho jsme dosáhli. Pocity po zápase, když hrála hymna, se vůbec nedají popsat. Udělali jsme velký krok do dalšího hokejového života,“ pronesl Olesz.
Po oslavách ale čekají hráče ihned klubové povinnosti. „Teď jdu spát, ale už v pátek zavolám trenérovi a domluvíme se, do kterého týmu mě pošle,“ plánoval nejmladší hráč výběru, teprve šestnáctiletý Michael Frolík. „Ale na nějakou akci s klukama z Kladna a s bráchou si určitě čas udělám,“ přiznal.
Úspěch si chce užít i kouč Alois Hadamczik. „Zatím jsem stačil odpovědět tak na deset procent gratulací. Tak se do toho večer pustím.“ První fázi oslav prožil s mužstvem, které sestavil. „Jak v kabině, tak potom na hotelu to byla euforie, ale v patřičných mezích. Oslavit se to ale muselo. Pro hráče ročníku 1985 to byl životní zápas,“ dodal trenér.
Úspěch juniorů ocenil i šéf hokejového svazu Vratislav Kulhánek. „Medaile po čtyřech letech je krásný úspěch. Navíc tým ji vybojoval v obtížných podmínkách a dvakrát porazil Američany na jejich ledě. Rok nám dobře začal: dvacítka má bronz, osmnáctka by mohla vybojovat stříbro a potom mistrovství světa ve Vídni…“ naznačil.
 Před časem takhle pózovali s bronzovými medailemi z juniorského mistrovství světa, nyní se sešli v seniorské reprezentaci. Zleva obránce Ladislav Šmíd, útočník Rostislav Olesz a kouč Alois Hadamczik. |
