Byl to právě on, kdo mohl dědovi splnit velké, obrovské přání. Viktor Tichonov - nyní je mu 26 let - patřil k nejsledovanějším postavám letošní zimní olympiády v Soči. Slavné jméno mělo pomoci k tomu, aby se Rusku splnil hokejový sen a zase dobylo zlato, které na hrách chtělo ze všeho nejvíc.
„Hodně lidí mi zdůrazňovalo, že se poslední olympijský triumf váže k roku 1992, kdy ještě děda trénoval. Bylo by hezké, kdyby se kruh uzavřel,“ líčil Tichonov.
Mimochodem, právě on je důkazem, jak se časy mění. Viktor nejmladší v ničem nepřipomíná svého předka - je spíš Američanem, však s otcem vyrůstal v San Jose. Dlouhé vlasy, dokonalá angličtina, přátelské vystupování. V ruském týmu pro Soči byl Tichonov jednoznačně za sympaťáka.
S tím, jaké břímě nese, se vyrovnával dobře. Jeho mládežničtí trenéři v San Jose shodně tvrdili, že nikdy netěžil ze slavného jména. „I když byl o tolik talentovanější než většina ostatních, nikdy jsme ho nemuseli peskovat, aby nahrával ostatním,“ vzpomínal trenér Hall Nun. I proto to dotáhl daleko, dnes patří v dresu Petrohradu k nejvýraznějším osobnostem KHL a táhne ruskou reprezentaci.
Tichonov nejmladší pak měl výsadu, kterou si v hokejovém světě (logicky) nemohl dovolit nikdo jiný. Hokejového diktátora, který dusil a cepoval generace sovětských hvězd, měl zkrátka za dědečka.
„Byl to prostě normální děda,“ líčil před Soči. „Vždycky milý, vždycky ochotný pomoci. Samozřejmě jsem slyšel spoustu příběhů o tom, jaký to byl ras na disciplínu, ale ke mně se tak nikdy neprojevoval.“
To ovšem neznamená, že by se snad nebavili o hokeji. To by ani nešlo! Svědčí o tom třeba slova Viktora Tichonova nejmladšího, když jako rozvíjející se talent hrál na světovém šampionátu do 20 let, který v roce 2008 hostilo Česko: „Děda mi hodně pomáhá, radí mi. Po zápase mu určitě zavolám.“
Na olympiádě v Soči vnuk legendárnímu předkovi radost neudělal. Ruský konec na domácí půdě už ve čtvrtfinále, to byla národní potupa. Zato na letošním světovém šampionátu si Rusové došli pro zlatou odvetu - a Viktor Tichonov byl nejproduktivnějším mužem turnaje.
Nakonec to bylo poslední zlato ruského hokeje, které si jeho slavný dědeček ještě mohl užít.
