Reprezentační trenér Josef Jandač chválil Bartošáka, že chytal spolehlivě. „Jenže jsem dostal o gól více než druhý brankář... Ta jedna chyba rozhodla.“
Druhý gól dali Slováci při hře českého výběru bez brankáře. Chyba při té první brance to byla, jenže ne Bartošákova, protože jeho spoluhráči ve středním pásmu ztratili puk a Paulovič jel v páté minutě na branku úplně sám. Vítkovický brankář si do té doby nesáhl na puk.
„Byl jsem trochu studený, pět minut se hrálo, aniž bych měl nějaký zákrok,“ potvrdil Patrik Bartošák. „Když se na mě rozjel, byl jsem trochu nervózní, ale udělal to pěkně. Naznačil, vymíchal mě. Ale i to musím chytat, abych tým podržel.“
Jenže ne vždy se dá udržet čisté konto. „To je pravda, ale jak říkal pan Dominik Hašek: Všechno se dá chytit.“
Bartošák připustil, že si dával velký pozor i na svého vítkovického spoluhráče Slováka Radoslava Tybora. „Sliboval mi gól mezi nohama, ale nedostal se do žádné větší šance. A i kdyby nějakou měl, tak bych to před ním zazdil,“ usmál se Patrik Bartošák.
Pochvaloval si, že premiéru měl nedaleko Ostravy, byť na ledě konkurenčních Ocelářů. „Tady v kraji jsem vyrůstal, mám tady plno známých. Navíc v hledišti určitě byli i vítkovičtí fandové.“
A obrovskou podporu měl od kamarádů a rodiny. „Přijelo za mnou strašně moc lidí. Ale všichni diváci v hale vytvořili super kulisu.“
Co si ze svého prvního utkání v národním týmu bude pamatovat? „Všechno. Celý zápas. Jen ta prohra mi bude památku trochu kazit.“
Doufá, že v národním týmu dostane ještě další příležitost a třeba se i probojuje na olympijské hry, které budou příští rok v korejském Pchjongčchangu.
„Hodně tomu věřím a je to můj velký cíl,“ podotkl. „Ale máme plno skvělých gólmanů, v Třinci, Spartě, Liberci. Ať se podívám do jakéhokoliv týmu, tak vidím samé kvalitní brankáře. Ale proč si nevěřit. Stát se může všechno.“
