Gól a je to 3:2. Kanaďané Mitchell Stephens (vlevo) a Anthony Cirelli slaví...

Gól a je to 3:2. Kanaďané Mitchell Stephens (vlevo) a Anthony Cirelli slaví vítězný gól spoluhráče Thomase Chabota ve čtvrtfinále s Českem. To v utkání nečekaně vzdorovalo. Ovšem pouze výsledkově, herně byla Kanada jasně lepší. | foto: ČTK

KOMENTÁŘ: Co ukázal juniorský šampionát? Zabere leda revoluce

  • 83
Komu je libo, nechť se nechá chlácholit obstojným výkonem reprezentace ve čtvrtfinále juniorského mistrovství světa. Porážka 3:5 s Kanadou je přijatelná ve srovnání s minulostí a přáteláky před turnajem (0:8, 0:5). Řeči o odchodu se vztyčenými hlavami. Dokonce i nářky nad neodpískaným ofsajdem soupeře.

Ať si blahosklonní fanoušci jásají nad šestým místem. Ale co hokejoví šéfové? Vážně se hodlají plácat po ramenou po dvanáctém šampionátu v řadě, na němž se někdejší velmoc neprodrala do semifinále?

Vždyť přemohla jen tentokrát zoufalé Finy, jimž chyběla úderná trojice Aho, Puljujärvi, Laine, neboť už válí v NHL. Přitom Češi postrádali pouze jediného svého teenagera v nejlepší lize, otcem vycepovaného Zachu. V zámoří podlehli Švýcarům i Dánům. Byli ztrapněni Švédy. A pravda, odolávali Kanadě. Jenže většinou úpěli pod tlakem, o čemž nemilosrdně svědčí poměr střel na branku 19:41.

Rozdíl v akceleraci, síle a šikovnosti v plné rychlosti občas surově tloukl do očí. Jediné vítězství. A my kráčíme se vztyčenými hlavami?

Fajn, hoši selhali v partiích se Švýcary a Dány. Nezaskvěli se brankáři Škarek a Vladař. Žádný útočník nevynikl, týmové bodování vyhrál zadák Hronek (2+2). Ve využití přesilovek jsou Češi předposlední s úspěšností 12,5 procenta. Kouč Petr vyškrtl z nominace beka Hájka, kterého si slovutný manažer Yzerman z Tampy loni vybral ve druhém kole draftu a jehož odborníci v anketě MF DNES pasovali na jedenáctého nejnadějnějšího hráče v zemi.

Ale to jsou drobnosti na povrchu, jádro potíží se skrývá jinde. Na stále málo provětraných zimácích a v kancelářích na svazu, kde třeba stále trůní nepříliš úspěšný kouč Přerost, nad čímž žasne skoro každý pokrokovější člověk v branži.

Od roku 2006 se junioři potácejí mezi pátým a sedmým flekem. Navzdory varováním znalců se do stejné pozice sesunul národní tým dospělých. Pronikavé úspěchy nepřinesl ani projekt, který jeho vedoucí Přerost představil v březnu 2011: „Chceme, aby se akademie staly značkou kvality a vrátily náš mládežnický hokej opět na špičku světového juniorského hokeje.“

Po šesti letech se jejich autoři pod vedením šéftrenéra Lenera mohou chlubit leda dvěma záblesky osmnáctky. A houf pochybovačů o smysluplnosti centrální podpory ve vybraných klubech roste.

Největší talenty dál utíkají do ciziny. Ve velkých oddílech není skutečná vůle vychovávat hvězdy pro NHL a reprezentaci. Mnozí koučové nestaví mladíky v áčku, sázejí na mazáky, nehledí na budoucnost.

Tabulkové odstupné dál ztěžuje svobodný pohyb dětí i dospělých mezi kluby. V nesmyslně široké juniorské extralize se rozpouští už tak řídká kvalita. Experti marně volají po jednotné koncepci fyzické i herní přípravy žáků a dorostenců.

Nadšenci tu jsou. Nelze tvrdit, že se Lener a spol. nesnaží. Jenže neumějí si poradit se zatuchlým prostředím. Hokej postrádá sílu, jež by zbourala bariéry, přetrhala pouta, rozehnala hrabivé kamarádšofty.

Budou-li přímí podřízení prezidenta Krále dál přešlapovat a přivírat oči, musíme se smířit se současným trendem. Ke špičce se blížíme šnečím tempem. To už nás rychleji dotahují nejen Švýcaři, ale i Dánové. Jestliže český hokej opravdu chce vzhůru, musí ustoupit od šolíchání problémů. Potřebuje uragán. Ráznou změnu. Revoluci, chcete-li.


Mistrovství světa v hokeji 2024

Semifinále MS 2024 v sobotu 25. května. Finálový zápas a utkání o bronz se odehraje v neděli 26. kvetna. Příští ročník MS 2025 se hraje ve Švédsku a v Dánsku.