Romane, co vás tak rozčílilo?
Pokud jste hokejový odborník, musíte vědět, že mi stál hráč v brankovišti.
Švédové do vás docela šli, že?
Jsem na to zvyklý ze švédské ligy, oni tak hrají.
Závěr byl hodně nervózní, jak moc vás mrzí ty dva inkasované góly?
Jsem tak naštvaný, až hrůza. (ironicky) Ne, vážně: myslím, že je to úplně jedno. Důležité je, že jsme vyhráli.
Jednoduché vítězství to ale nebylo, že?
Švédové měli spoustu přesilovek, hlavně na začátku zápasu. To je dostalo na koně. Naštěstí jsme je ustáli a neinkasovali. Zápas byl otevřený po celou dobu. Šance měly oba týmy, my jsme je dokázali proměnit.
Uvědomovali jste si, že se národnímu týmu proti Švédsku nedaří?
Já ne. Vůbec jsem na to nemyslel, bylo mi to dokonce úplně jedno. Po delší době jsem chytal v reprezentaci a soustředil jsem se jenom na to, abych pomohl týmu vyhrát.
Takže jste s návratem spokojený?
Když se vyhraje, je člověk spokojený vždycky. I kdybych chytal špatně.
A jak jste se po té pauze těšil do branky?
Nebylo se na co těšit. Spíš jsem byl zvědavý, jak budeme hrát. Máme mladý a nezkušený tým. Je to trochu jiné, než když hrála moje generace a všichni se dobře znali.
Jak jste si užil atmosféru v Sazka aréně?
Myslel jsem na hru, ale byla dobrá. Je dobře, že diváci přišli, mohli vidět hodně branek, a tak se bavili. Proto se hokej hraje.
