Když hlasatel v helsinské Hartwall Areeně provolal spolu se Saku Koivem nejlepším hráčem utkání Tomáše Vokouna, finští diváci uznale zatleskali. Jejich tým vyhrál nad českou reprezentací 4:0, bez tohoto brankáře to ovšem mohlo skončit pořádnou ostudou.
"Nebýt jeho, dostali bychom ještě větší příděl," prohlásil Vladimír Růžička, který byl v zápase spokojený právě jen s výkonem gólmana.
"Měli jsme dost šancí už na začátku, Vokoun ale držel Čechy dlouho ve hře," pochválil výkon českého brankáře i finský kapitán Saku Koivu, jenž mu vstřelil gól na 2:0 a zchladil naděje Růžičkova výběru na přijatelný výsledek.
S konečným brankovým rozdílem si Vokoun hlavu nedělá, trápil ho spíš herní projev mužstva. "Prohrát 0:4 není nic lichotivého, ale skóre není podstatné. Spíš se musíme pozastavit sami nad sebou," řekl po zápase.
Přes časté chyby a poněkud liknavý přístup obránců k létajícím finským útočníkům zachoval pod maskou chladnou hlavu. "Nepotřebuju křičet na spoluhráče, jak mají hrát. Tím těžko jejich výkon ovlivním," myslí si.
"Kluci jsou dost zkušení na to, aby si sami uvědomili, co mají hrát. Já sám jsem některé věci mohl udělat lépe. Třeba při druhém gólu Finů, myslel jsem, že máme puk za brankou pod kontrolou a najednou se vynořil Koivu u tyčky a skóroval. Tohle by se v půlce sezony nestalo, když je člověk v zápasovém rytmu, je soustředěnější," vysvětluje gólman Nashvillu.
V zápase s Finskem byl pod velkou palbou střel, často mu bylo pořádně horko. "Ono bylo v hale vedro i tak. Ale to je pro oba týmy stejné, není to žádná výmluva. Prohráli jsme zaslouženě," říká muž, jenž si připsal 30 úspěšných zákroků.
Vokoun není typ, co by se podobnými porážkami dlouho trápil. "Ani není proč, teď ještě o mnoho nejde," říká. "Já chci všechno soustředit na čtvrtfinále."
