Vysokou výhru si gólman Čeljabinsku a loňský mistr s Litvínovem prý užíval. Góly českých střelců dle jeho výhledu měly milimetrovou přesnost. Ale také on sám musel čelit několika povedeným šancím hostů. Ze začátku do dokonce vypadalo na vyrovnanou bitvu.
Když Němci vyrovnali na 1:1, napadlo vás, že jim dáte sedm gólů?
To je na hokeji hezké, že člověk nikdy neví, jak to může dopadnout. Kluci to potom nádherně trefovali, já stál přesně v ose střel, lítalo to na centimetry přesně k tyčkám a nad beton. Pro německého gólmana ohromně těžké.
Jak jste si dirigoval obranu?
Nějak extra jsme ji ještě během kempů nepilovali, protože tady zatím není Jarda Špaček, který se tomu většinou věnuje. Jen jsme se dohodli, že na sebe budeme co nejvíc křičet. Nebyl tady úplně rachot, že bychom se neslyšeli, a v situacích za bránou nám to hodně pomáhalo.
Jak dlouho jste nechytal od posledního utkání v KHL?
Přemýšlel jsem o tom po zápase v kabině a myslím, že je to čtvrt roku. Srovnatelnou pauzu už jsem zažil kvůli různým zraněním, ale dneska to bylo jiné v tom, že jsem byl ohromně natěšený do zápasu a užíval jsem si ho.
Zahřálo vás, že ústečtí fanoušci na vás nezapomněli?
Byl jsem rád a určitě jsem to vnímal, ale snažil jsem se soustředit na hru a ovace jsem si užil až v závěru. Myslím, že sem přijelo i docela dost lidí z Litvínova, takže to bylo takové hezké přivítání na severu Čech.
A během kempu jste si Ústí znovu prošlápl?
Měli jsme včera chvilku, byli jsme se projít s klukama. Znám tady hezké restaurace a kavárny, takže jsem je provedl. A když jedeme autobusem z hotelu na zimák, dívám se kolem a vzpomínám, co všechno jsem tady prožil.
