„Koukal jsem na něj, mám ho rád. Loni byl v extralize vážně skvělý. Potřebuje sebevědomí, které měl v Česku a teď ho má i ve Švýcarsku, aby se posunul také na reprezentační úrovni a udělal důležitý krok. Má skvělé dovednosti, je budoucností pro národní tým,“ vyzdvihoval 25letého forvarda Jalonen.
Sklenička září ve Švédsku a hlásí: Klub mi věří, nemám si na co stěžovat |
Filipe, jak zatím vnímáte trenéra reprezentace?
Určitě ho uznávám. Kde byl, tam vyhrál a těším se, že si pod ním zahraju na dalším turnaji.
Když vás Kari Jalonen povolal poprvé – v květnu na Švédské hokejové hry –, nevešel jste se mu do nominace na světový šampionát. Jak jste to na konci náročné sezony prožíval?
Bylo to obrovské zklamání, ale upřímně mě víc štvala olympiáda, kdy se mi dařilo (v nominaci ho před hrami v Pekingu opomenul tehdejší kouč Filip Pešán). Naopak jsem skoro celé play off promarodil a ve finále to nebylo ono. Když jsem jel na nároďák, nebyl jsem v nejlepším rozpoložení... Vůbec trenérovi nezazlívám, že mě nevybral. Ani vůči ostatním klukům by to nebylo fér.
Karjala Cup 2022příloha iDNES.cz |
Rozebírali jste s trenérem vaše fyzické obtíže?
Co jsme se bavili, tam byla nevýhoda, že jsem měl pět dní volna po finále a pak odjel do Švédska. Necítil jsem se dobře a najednou jsem dostal šanci a musel zahrát výborně.
Co jste pak dělal, když jste se dozvěděl, že na šampionát nepoletíte? Asi jste si hlavně potřeboval odpočinout.
Jo, s manželkou jsme jeli do Rakouska na dovolenou. Vypnul jsem mobil a pročistil si hlavu.
Nepostradatelný lídr. Červenku nemají čeští hokejisté jak nahradit |
Už dopředu se vědělo, že po sezoně zamíříte ze Sparty do Švýcarska. Bylo to správné rozhodnutí?
Super rozhodnutí (smích). Po životní stránce je to pecka, hokejově stále začátek, tak uvidíme.
Jak se vám na jihu alpské země žije?
Máme nádherný byt se zahrádkou. Život je tam luxusní, člověk vyjde ven a svítí sluníčko, je to velký nezvyk. Jak jsme kousek od Itálie, tak je tam teplo a člověk může být i v těchto měsících venku.
Takže jste přijel do ošklivého počasí.
Ale stále je to domov a člověk se moc těší.
V Ambri jste zatím během jedenadvaceti zápasů získal jedenáct bodů (6+5), jste spokojený?
Herně ano, cítím se dobře, už přišly zápasy, které jsem neodehrál ani na Spartě... Ale body nejsou. Bavím se s vedením, oni vidí, že hraju dobře, vedu v lize na střely, ale ruce mám trošku splašené a nejsem v klidu.
Řešíte koncovku hodně zbrkle?
Jsem moc hladový, když jsem svoje šance viděl, byly mezi nimi i střely do prázdné branky, kdy jsem si zakončení mohl lépe přichystat, ale místo toho jsem tam puk hned házel. Je to o pár zápasech, kdy mi to tam padne a začnu si věřit. Tak to bere vedení i já, ale svazuje mě, že pořád chci a chci. A čím víc chci, tím víc svázaný jsem.
Fin za Fina. Bývalý gólman Norrena je novým videotrenérem hokejové reprezentace |
Pomoci by vám mohl i spoluhráč Michael Špaček, se kterým se znáte už z mládežnických kategorií. Vytváříte v klubu vlastní českou kolonii?
Zase nejsme takoví, že bychom byli jen spolu a vyčleňovali se. Rádi se bavíme i s ostatními kluky, ale určitě se hodně vídáme, moje manželka si taky hodně rozumí s jeho přítelkyní a tráví spolu dost času, takže v tomto směru je to super.
Teď jste spolu v jedné lajně národního týmu s Radanem Lencem, je to výhoda?
Určitě, jak se se Špáčou známe asi od třinácti let, tak víme, co od sebe vzájemně čekat. S Lencíkem se zase bavíme, abychom si rozuměli jako křídla. Je strašně těžké, když máte tři zápasy a musíte zaujmout, vytěžit z toho co nejvíc. Pak je moc fajn, když kluky vedle sebe znáte.
Další známé máte ve Spartě, dorazili Martin Jandus s Davidy Němečkem a Vitouchem. Sledujete, jak Pražané v extralize hrají?
Sleduju, sleduju... Ale moc nevím, co k tomu říct. Je mi líto kluků, protože je mám rád, fandím jim a obecně ke Spartě mám speciální vztah, takže mi na ní záleží. Nicméně si myslím, že budou v pohodě. Loni jsme se nacházeli v podobné situaci ještě o měsíc později a skončili třetí.
Sparta je momentálně bez trenéra, pomohl by jí příchod Václava Varadi?
Asi ano, ale záleží na spoustě okolností, protože se ví, že on si chce tým stavět sám a nenechá si do něj kecat. Organizaci by to prospělo, ale zase člověk nemůže čekat, že přijde Varaďa a udělají se tři tituly, jde o dlouhodobý proces. Jsem zvědavý, jak to dopadne.
Jako pravděpodobnější se zatím jeví rychlý návrat Josefa Jandače s Miloslavem Hořavou, jaký jste s nimi měl vztah?
Zažil jsem pod nimi speciální rok, nejlepší sezonu v kariéře. Oba mi přirostli k srdci a můžu k nim říct víc pozitivních věcí než ke komukoli jinému. Hráče v šatně znají, kabina je má ráda, šli by známého prostředí, fungovalo by to.
Hodně se řešilo, že Pavel Patera neměl tým pod kontrolou, neuměl si ho správně nastavit. Jaký je v tomhle ohledu Hořava?
Není to člověk, co by třeba vyloženě řval, ale s panem Jandačem jsou oba osobnosti, které mají respekt. Když loni přišel pan Hořava, vzal si na starost beky a tým začal vyhrávat.
