„Já to ale nevnímám jako abnormální úspěch. Prostě se pořád snažím hrát svůj hokej jak nejlépe umím. To jen novináři mě stále tlačí do role bitkaře. Tím nejsem,“ pousmál se a vyloučil, že místo v Lenerově nominaci má pro příští akce jisté.
„Nikdo nemá místo předplacené, skvělých hráčů po Evropě je hodně.“ Na zlínském turnaji Duda zářil. Střílel, nahrával, rozhodoval zápasy, předváděl dravost nenasytného buldoka.
„Původně jsme měli být checking line, na ledě spíš působit rozruch. Nakonec z nás byla tvořivá řada.“ glosoval člen úderné formace Duda - Kucharčík - Beránek. „Ale i s Balaštíkem jsem si rozuměl. Jenže po porážce s Ruskem trenéři museli se sestavou zamíchat,“ mínil.
V neděli dal Duda do sítě Švédska dvě branky. Tu první po samostatném nájezdu pro něj zcela netypicky - blafákem do bekhendu. „Já byl taky zaskočený, že to tam spadlo. Ale gólman Liv měl všechna místa, kam jsem chtěl střílet, dokonale pokrytá. Nic jiného než klička nezbylo,“ přiznal s nadsázkou.
V reprezentaci dal v jedenácti zápasech sedm branek. „Současný výběr je pro mě pořád velkou školou. Každý borec je něčím výjimečný, staří i mladí se k sobě chovají skvěle.“ Nečeká nyní, že se narychlo ozve Calgary, které mu ještě rok doporučilo zůstat v Evropě?
„V NHL se může stát všechno. Ale já tomu nevěřím, vůbec s tím nepočítám.“ Do tréninku se „crazy guy“, jak Dudu nazývá trenér Keramiky Richard Farda, zapojí zítra. Nechce si hrát na hvězdu týmu. „Díky Plzni jsem v nároďáku. Začal jsem hrát a psychicky se srovnal. Chci se hokejem bavit.“
