V autě se mu tak podruhé změnila hokejová kariéra. Tentokrát nesmírně příjemně. Před třemi lety to však bylo daleko horší. Nadějný obránce, který měl za sebou start na mistrovství světa dvacetiletých a v Pardubicích začal stabilně nastupovat v základní sestavě, měl společně se spoluhráči Pácalem a Beckem autonehodu. Sezona pro něj skončila.
"Se zlomeným obratlem jsem ležel měsíc v nemocnici, pak měsíc doma a poté jsem tři měsíce chodil s krunýřem o berlích," zavzpomínal na nešťastnou událost. Jeho kariéra se zbrzdila. Léčil si zranění a začal bojovat o návrat zpět. Dvě sezony však v Pardubicích výraznější šanci nedostal, strávil je především v Jihlavě. "Hodně mi to prospělo," podotkl Čáslava.
Až teprve letos se dočkal. Po zranění Pácala proklouzl do pardubické sestavy. "Jsem šťastný, že mi trenér Říha dal příležitost a že můžu hrát. Snad jsem ho nezklamal," skromně pronesl mladý bek. Svými výkony však nedal Říhovi možnost posadit ho na střídačku. Daří se mu.
"Musím to zaklepat. Spokojený však nemůže být člověk nikdy, vždy musí myslet výš. Jsem tady nejmladší obránce, tak musím makat," tvrdí Čáslava. Důkazem jeho kvalitních výkonů však je čerstvá pozvánka do národního mužstva. "Byl to můj tajný sen. Nečekal jsem však, že se mi splní už teď," řekl Čáslava. "Teď se musím snažit, aby to nebyla jen epizoda."
Reprezentační dres oblékne s trojicí pardubických spoluhráčů - gólmanem Svobodou a bratry Sýkorovými. "Byl bych moc rád, kdybych mohl hrát s Michalem Sýkorou. Znám ho a určitě by mi pomohl," vyřkl Čáslava své přání před reprezentačním debutem.
