Až na ojedinělé výjimky v NHL debutují hráči, kteří mají podepsané nováčkovské kontrakty. Zpravidla tříleté (závisí na věku) smlouvy s ročním příjmem ve výši statisíců.
Pokud se ukáží v dobrém světle, dostanou přidáno. Pokud ne, častokrát jim týmy nabídnou druhou smlouvu, která je krátká.
Avšak jsou i takové případy, kdy hráč zdaleka neodkryl celý svůj potenciál a generální manažer už dělá maximum pro to, aby si mladíka zajistil na několik let. Mnohdy ještě před vypršením nováčkovského úpisu.
Největší boháči v NHL: fenomén, Rus i Pastrňák. Matthews v čele až za rok |
Riskuje, ale sází na dva faktory.
Že hráč svými výkony v následujících letech převýší svou cenovku.
A že se v budoucích sezonách navýší platový strop a ve srovnání s pozdějšími podpisy bude tento výhodný.
Jen od loňského července kývlo na první velkou smlouvu už šest hráčů. Risk si mohou dovolit hlavně týmy v přestavbě, které mají více místa pod platovým stropem.
Taková Ottawa si před rokem pojistila Joshe Norrise (8 let, 7,95 milionu dolarů ročně) i Tima Stützleho (8 let, 8,35 milionu). Přitom po sezoně, kdy oba útočníci nasbírali 55, respektive 58 bodů.
David Pastrňák (88) z Boston Bruins padá, podrazil ho Tim Stützle (18) z Ottawa Senators.
Neřadili se tak mezi nejužší špičku, generální manažer Pierre Dorion si byl ale natolik jistý, že jim smlouvy nabídl s předstihem, aby si v budoucnu nemohli říct o větší přínos peněz.
U Norrise zatím čeká, zdali se podpis vyplatil. V minulém ročníku totiž kvůli dvěma zraněním odehrál jen osm zápasů, kdežto německý talent výkonnostně explodoval a s devadesáti zápisy do statistik se zařadil mezi nejlepší dvacítku v NHL.
Na začátku kalendářního roku souhlasili se sedmiletými kontrakty Matt Boldy z Minnesoty a Dylan Cozens z Buffala. Boldy přitom hrál teprve druhou sezonu v NHL a v době podpisu měl na kontě za 42 zápasů 29 bodů. Solidní, asi ne však suverénní počin hodný sedmi milionů dolarů za rok.
Cozens, jenž ve své třetí sezoně mezi profesionály vyšvihl nejlepší výkon, se s Buffalem shodl na 7,1 milionu.
V červnu osmiletou smlouvu za 7,85 milionu ročně uvítal také střelec Cole Caufield, přestože se v obou předchozích sezonách trápil se zraněními a osobní maximum drží „jen“ na 43 bodech.
Cole Caufield z Montreal Canadiens
A ve středu, po pouhých 77 zápasech v nejlepší lize na světě, se monstrózní osmileté smlouvy za celkových 64,4 milionu dolarů dočkal ottawský obránce Jake Sanderson.
„Jeho přechod mezi profesionály neměl chybu. Je to velmi vyspělý mladý muž, který dokáže odehrát klíčové okamžiky zápasu s rozvahou. Neúnavný bruslař, jenž má talent na to být v nadcházejících letech jedním z nejlepších všestranných obránců v NHL,“ řekl Dorion.
Opět zopakoval frázi „má na to být v následujících letech jedním z nejlepších“, kvůli které manažeři kontrakty nabízí.
Jako Pastrňák. Nejlepší, co není v NHL. Chválený Kulich: Dupnu do toho! |
Ale co když se spletou? Co když hráči nenaplní manažerova očekávání?
I takové případy jsou.
Třeba Colin White z Ottawy po podpisu šestileté smlouvy propadl a nakonec ho Ottawa musela vyplatit. Jesperi Kotkaniemi v Carolině taky nemá takovou pozici, jaká by šesti milionům odpovídala.
Moc jich ale není. I proto můžeme od manažerů očekávat víc podobných „risků“. Zvlášť když má NHL od sezony 2024/25 navýšit platový strop o čtyři miliony.
Zatím se totiž organizacím odvážné predikce, při kterých rozhazují miliony, spíše vyplácí.
