Za mořem se nyní hraje Stanley Cup. Začátek nového ročníku nejlepší hokejové ligy světa je naplánován až na 4. prosince, tak dlouho bez hokeje však útočník Radim Zohorna nezůstane. Čtyřiadvacetiletý odchovanec havlíčkobrodského hokeje dostal od Pittsburghu povolení, že může působit v české extralize v dresu Mladé Boleslavi.
Radim Zohorna začne sezonu v Boleslavi, pak zamíří do Pittsburghu |
„Zatím se v zámoří kvůli koronaviru všechno odsouvá. Včetně přípravného kempu. Takže jsem strašně rád, že když už je to takhle, tak že můžu být alespoň v Boleslavi. Mám to tady moc rád,“ svěřil se nejmladší z hokejové bratrské trojice Zohornů.
Do Bruslařského klubu jste přišel už v sezoně 2018/19, tehdy z brněnské Komety. A je zřejmé, že vám tenhle přesun velmi prospěl, souhlasíte?
Jednoznačně. V Brně jsem měl sezonu, že mi to moc nešlo, a v Boleslavi mi dali šanci. Snažil jsem se ji maximálně využít. Je to tady opravdu super. Od trenérů až po servis, všechno funguje parádně.
Svoji šanci jste rozhodně nepromarnil, o čemž nejlépe svědčí smlouva s Pittsburghem. Mimochodem dohoda se upekla skoro přesně na vaše narozeniny...
To je pravda, však to byl taky zatím můj nejlepší dárek. (usmívá se)
Už jste v Americe někdy byl?
Ne, bude to moje premiéra.
Na kterou si ale musíte ještě pár měsíců počkat. Už máte jasno v tom, kdy přesně do Pittsburghu odletíte?
Myslím, že někdy v listopadu, ale určitě to nevím, spíš jen tipuju.
A zjišťujete si aspoň, jak to v zámoří chodí?
Hodně v tomhle směru komunikuju s Dominikem Simonem (českým útočníkem, který rovněž působí v Pittsburghu - pozn. red.), nechám si od něj poradit.
Za pět let vidí bráchu v RuskuHokejoví sourozenci Tomáš a Hynek Zohornovi doufali, že by mohli svého nejmladšího bratra Radima zlomit, aby s nimi zahájil novou sezonu v Kontinentální lize v Chabarovsku. Jenže narazili. „Bylo by dobrý, kdybychom tam hráli všichni tři. Zvlášť když dostal od Pittsburghu svolení začít v Evropě. Ale jemu se nechtělo, protože je to daleko,“ rýpl si do bratra Hynek Zohorna. Ve skutečnosti však nejmladší z brodské hokejové dynastie Zohornů mluvil o tom, že Rusko není ani trochu jeho vysněná destinace. „Já chtěl vždycky spíš na západ, do nejlepší ligy světa, do NHL,“ vysvětloval.  Starší sourozenci však měli v tomhle směru jasno. „On je teď nastavený na Ameriku, ale počkejte za pět let, to stejně půjde do Ruska,“ věštil se smíchem svému sourozenci budoucnost Hynek Zohorna. „Prostě ho to nemine.“ Sám se do Chabarovsku vydal poprvé loni, čtyři roky po svém nejstarším bratrovi Tomášovi. „Celkem je nás tam pět Čechů, což je super, navzájem si pomáháme,“ pochvaloval si Hynek, který ovšem zpočátku trochu bojoval s ruštinou. „Dva měsíce jsem trenérovi vůbec nerozuměl,“ přiznal. V takových chvílích však s pomocí pokaždé rychle přispěchal právě o tři roky starší bratr Tomáš. „Je to výhoda, mít bráchu poblíž,“ pochvaloval si Hynek. Na sezonu se všichni tři bratři chystali na ledě v Telči ve zdejší Hockey Talent Academy pod vedením Jaromíra Pytlíka staršího. „Ty věci, které tady u něj děláme, zatím nikde jinde poblíž nejsou. Hrozně nás to baví. Je to ideální příprava,“ pochvaloval si Hynek Zohorna. |
Vaši starší bratři Tomáš (32 let) a Hynek (30 let) se do NHL nikdy nedostali, takže budete jakýmsi rodinným průkopníkem...
Nebylo by špatný, kdybychom šli v balíčku všichni tři. (usmívá se) No co, Jirka Dopita šel do NHL taky v pozdějším věku, tak není vůbec důvod tuhle variantu zavrhovat. Ale je fakt, že kluci už jsou starší a spíš budou chtít zakládat rodiny, takže budu muset jít bez nich.
Neuvažoval jste o tom, že když vám dal Pittsburgh svolení, abyste začal sezonu v Evropě, že byste šel za bratry do Chabarovsku?
Určitě ne, Rusko jsem vůbec neřešil.
Když se někdy vy tři sejdete u svých rodičů v Chotěboři, mluvíte také o něčem jiném než o hokeji?
Jasně, bavíme se úplně o všem. Naopak hokej skoro neřešíme.
Berete tedy ohled na maminku? I když za ty roky s vámi už se asi v hokeji orientuje velmi dobře. Nebo ne?
To je fakt, mamka je takový náš další trenér. Teda ještě společně se strejdou. (směje se)
Když se v období koronavirové karantény nedalo nic dělat, jak jste s bratry trávili čas?
Doma jsme štípali a řezali dřevo, takže o zábavu bylo postaráno. Bydlíme hned na kraji Chotěboře, kousek od přírody, takže jsme se pořád snažili něco dělat aspoň na zahradě. Nevydržíme jen tak sedět.
To musí mít rodiče zásoby dřeva aspoň na dvě zimy, ne?
Minimálně na čtyři. (směje se)
Nicméně jakmile to šlo, už jste společně vyráželi na led do Telče, kde má Jaromír Pytlík starší svoji úspěšnou Hockey Talent Academy, je to tak?
Poprvé jsem u něj byl někdy před třemi lety a byla to fakt pecka. Letos od května jsem jezdil do Telče minimálně dvakrát týdně. Někdy dva roky zpátky jsem pak o trénincích tady řekl i bráchům a těm se tu taky okamžitě zalíbilo.
Kromě už zmiňovaného Jaromíra Pytlíka se jako nový kouč akademie objevoval na ledě při trénincích i dlouholetý brodský kapitán Miroslav Třetina, kterého musíte znát z mateřského klubu...
Přesně tak, když jsem byl kluk, tak jsem na něj v Brodě koukal jako na Boha. (usmívá se) Přijde mi, že je to jen pár let, co jsem se na něj chodil v Kotlině dívat. Brácha Hynek s ním dokonce i hrával.
Před lety jste se díval směrem nahoru vy na něj, ale teď je to spíš naopak. Čím vás doma krmili, že jste tak narostl?
(směje se) Ani nevím, ale jedl jsem hodně. Myslím, že jsem nějaké geny zdědil po dědovi, ovšem vytáhl jsem se až někdy v šesté třídě.
