V sérii proti Detroitu prohrává 2:3 na zápasy, a pokud doma neuspěje, bude se soupeř stejně jako loni radovat ze zisku Stanley Cupu.
"Co dělat? No, poslední výsledek 0:5 z Detroitu zní katastroficky. Zápas podle mě trošku podcenili," říká bývalý hokejista Jiří Hrdina, který počátkem 90. let v Pittsburghu slavil dva Stanley Cupy. "Série je ale podle mě pořád vyrovnaná, zatím oba vyhrávají doma. Chce to zlepšit obranu a vyvarovat se oslabení. Finále hodně rozhodují přesilovky."
Jsou to sice jednoduché, ale trefné rady. Soupeři už na sebe těžko něco vymyslí a na samém konci sezony rozhoduje hlavně disciplína, plnění pokynů. A vůle k obratu.
"Živě, velice živě si pořád vybavuju, jaké to je, když vámhodiny pomalu odbíjejí konec," řekl pro Post Gazette pittsburský kouč Dan Bylsma, jenž jako hráč Anaheimu v roce 2003 ve finále prohrál. "Ale jsou týmy, které si naopak v tlaku libují a vytěží z něj velké výkony."
V Pittsburghu zkoušejí všechno možné, aby takový stav vyvolali. Třeba i změnou postoje k rituálům: ještě po výhře ve finále Východní konference se kapitán Sidney Crosby oproti zvyklostem dotkl poháru s tím, že pověry nerozhodují, ale teď otočil.
A přiznal, že právě on sehrál roli v tom, že Pittsburgh z pověrčivosti před případným sedmým zápasem v Detroitu změnil hotel. "A proč ne? Je to dobrá změna," hájí se Crosby.
První krok k povstání čeká nyní. Aby mohl následovat i přesun do Detroitu, musí se výrazně zlepšit obrana v čele s mladým gólmanem Fleurym, jenž minule dostal pět gólů. A ve finále je kritizovaný.
"Já bych ho však nevinil a trenér taky určitě nic měnit nebude. V domácích zápasech naopak Fleury vždy Pittsburgh podržel," soudí Hrdina. "A navíc: v hokeji dnes útočí i brání všech pět hráčů, není to jen o gólmanovi. Kolikrát všechno ovlivní i odražené puky a další náhody."
I ty budou v Pittsburghu potřebovat. Jinak si tým pomalu zadělá na přezdívku "věčně druzí".
