V systému hráčských přestupů to léta fungovalo tak, že si NHL prakticky diktovala podmínky. Smlouva s mezinárodní hokejovou federací garantovala evropským klubům tabulkové platby za odchod jejich hráčů do zámoří, ale ve srovnání s jejich skutečnou tržní hodnotou šlo často jen o drobné. I tak to české, slovenské nebo finské celky braly, jinak totiž hrozilo, že by nedostaly nic.
Jenže od devadesátých let se toho hodně změnilo. Především v Rusku. Začátkem 21. století vznikem ambiciózní Kontinentální ligy začali tamní oligarchové a gubernátoři lít do hokeje obrovské peníze. A protože NHL zavedla v roce 2005 platové stropy v NHL, obě ligy se přiblížily a pro mnohé hráče se KHL stala finančně atraktivnější.
Ruský hokejový svaz proto novou dohodu s NHL nepodepsal, podobně se poté zachoval i český svaz. A systém tabulkového odstupného se stal minulostí.
Trend se navíc začal obracet. Tak jako kdysi mizeli hráči do Ameriky, najednou začali odcházet i na druhou stranu. Nejkřiklavějším případem byl útěk Alexandra Radulova, jenž byl pod smlouvou v Nashvillu, a přesto v roce 2008 odešel do Ufy.
Před rokem se pak zástupci obou bohatých soutěží dohodli aspoň na tom, že budou respektovat hráčské smlouvy. A nyní se roční smlouvu rozhodli prodloužit na další sezonu. Společného ujednání navíc dává vedení obou lig k dispozici několik možností, jak zamezit nelegálním odchodům mezi soutěžemi.
"Jde o důležitý krok dopředu ve prospěch hokeje," prohlásil šéf KHL Alexander Medvěděv. Jakým způsobem se bude vyvíjet vztah mezi mezinárodní federací a zámořskou soutěží, však stále není jasné - včetně toho, jestli NHL pustí své hvězdy na olympiádu do Soči.
