V létě mu v Arizoně končí smlouva, tým znovu mine play-off, a když se přidají jeho defenzivní schopnosti, je teď na trhu jedním z nejpropíranějších hráčů. „Na nové smlouvě se asi nedomluvíme, takže po deseti letech změním v NHL působiště. Nemám s tím problém,“ říká čerstvý třicátník.
Láká vás ta změna?
Láká. A hodně. Byl jsem tu deset let, poslední čtyři roky jsme neudělali play-off. Takže když si mě někdo vezme, předpokládám, že ten tým v play-off bude a bude mít šanci se porvat o Stanley Cup. Z jedné strany se na to těším, z druhé je to škoda, protože jsem chtěl celou kariéru odehrát ve Phoenixu (Arizoně). Ale takhle to v hokeji chodí.
„O Martina je velký zájem“Očima agenta  Martin Hanzal a Robert Spálenka v roce 2008. „O Martina se teď zajímá sedm klubů. Vypracoval se v jednoho z nejlepších defenzivních centrů NHL, nastupuje proti prvním pětkám. Takže nemáme strach, že by v létě, až mu vyprší smlouva, měl nouzi o kvalitní nabídky,“ říká hokejový agent Robert Spálenka ze Sport Investu. |
Ozývají se vám manažeři?
Kdepak, to jde úplně mimo mě. Řeší to manažer Phoenixu a já se to dozvím, až se výměna uskuteční. Pak si sbalím věci a poletím. A jaký to bude klub? Nesním. Musí se totiž sejít hodně věcí, aby výměna proběhla. Problémem je dnes platový strop, týmy jsou našlapané, takže možná bude potíž mě někam dostat. Ale teď se ještě soustředím na pár posledních zápasů tady.
Konec berete jako hotovou věc?
Beru. Takhle to tady chodí. Tým vás buď včas podepíše, nebo ne. A když není v play-off, tak většinou prodává. Před pár dny vyměnili Stonea (Arizona za něj od Calgary získala volbu v letošním, 3. kole draftu a 5. kole příští rok), ten taky neměl smlouvu. A já čekám totéž. Odchod mě nejspíš nemine.
Možná nemine ani Radima Vrbatu. Řešíte situaci spolu?
Bavíme se, tohle téma probíráme. U Radima je specifické to, jak má poskládanou smlouvu. Má základní plat (milion dolarů) a má bonusy (až 2,25 milionu). A ty, které udělá, by se převáděly do platového stropu příští rok. A to si taky málokterý tým může dovolit. Takže čekáme na poslední den, co se stane.
Zájem alespoň o vás bude. Vy jste přece typ hráče pro play-off.
Doufám. Snad mě opravdu nějaký tým bude chtít a bude ochoten za mě něco dát. Hraju silový hokej, jsem velký hráč, mám práci před brankou, v rozích i obranném pásmu. Věřím, že se někomu hodím.
Zapomněl jste připomenout, že teď jste i gólový hráč, že?
Poslední dobou mi jich tam pár spadlo, ale měl jsem i štěstí - puk mě třeba trefil, párkrát jsem ho tečoval, dorazil před brankou. Vyhovuje mi hrát v lajně s Vrbičem. Hráli jsme spolu, už když jsem ve Phoenixu začínal. Pak sice Radim dvakrát odešel, ale když se vrátil, tak nám to vždycky klapalo. Čekal jsem to i letos. Jsme na sebe zvyklí.
Takže je před vámi první dvacetigólová sezona v kariéře?
Vím, že bych tu hranici mohl atakovat, spíš chci odvádět práci, která se ode mne čeká. A ta je obranná. Maximem je motat se kolem brankoviště, sbírat puky, dorážet.
Záleží také, jakou roli budete v novém klubu mít. To v Arizoně hrajete až dvacet minut za zápas.
Jsem rád, že hraju hodně. Před pár dny mi přitom bylo třicet a v NHL jsou kluci, kterým je devatenáct dvacet. Jsou o deset let mladší, takže jsem rád, že mi trenér dává důvěru.
Sám jste do NHL vstoupil ve dvaceti. Vzpomenete si na sebe?
Uběhlo to hrozně rychle. Pamatuji si svou první sezonu, když byl ještě na střídačce Wayne Gretzky, jak jsem koukal. Teď už je to deset let. Uvidíme, co bude dál. Snad v NHL ještě pár let vydržím.
Jaké bylo pracovat s Gretzkým?
Hodně o nervozitě. Bylo mi dvacet, každý den jsem ho potkával a měl jsem zpočátku strach se na něj jen podívat nebo ho pozdravit. Pak jsem si zvykl a bylo to fajn.
Teď kolem sebe máte stejné „vyjukané“ hráče?
Máme mladý tým, i proto lepší výsledky přišly až poslední dobou. Postupně se ti kluci oťukávají, začínají si víc věřit, přicházejí výhry. K tomu Mike Smith chytá skvěle, takže i celý tým rázem lépe pracuje.
Je to pár dní, co ho na patnáct minut nahradil Čech Marek Langhamer a prožil debut v NHL.
Bude to mít drahé! Jsem za něj rád, protože je to skvělý kluk do party, na každém tréninku poctivě makal. Neřekl ani slovo a dřel. Teď se konečně dočkal. Byl to sice jen kousek zápasu, ale chytal skvěle. Na led přišel v klidu, nebyl nervózní a pár vteřin před koncem nám zachránil výhru. Byl jsem na ledě, koukám, jak to dávají do prázdné branky, ale on puk skvěle vytáhl betonem. Snad dostane brzy šanci (klub ho poslal zpět na farmu).
Třeba se v létě potkáte. Umíte si představit návrat do Arizony?
Neříkám, že bych nechtěl zpátky, ale já snad budu mít výhodu, že si jako volný hráč budu moct vybírat. Snad nějaké nabídky budou.
Klub je teď známý tím, že sedmadvacetiletý generální manažer Chayka hodně sází na rozšířené hráčské statistiky. Jak se to projevuje?
Že před tréninkem přijdu do šatny a všude vidím čísla. Ani nevím, co znamenají. Jsou všude a jsou tu statistiky na všechno. Dá se říct, že je to tady takový hokejový Moneyball (film o skutečných událostech v baseballovém týmu, který manažer stvořil na základě statistik).
Nedělá to z hokeje až moc vědu? Není pořád hlavně hrou?
Manažer se snaží využít každé maličkosti, ať je to video, statistiky, analýza, rozebírání všech hráčů, aby zlepšil tým. A já chápu, že chce udělat maximum pro to, aby nás nasměroval k vítězství. Pro nás hráče je to změna. Dřív ani video nebývalo, dnes u něj v den zápasu trávíme hodinu. A statistiky hráči ukazují, jak na tom je, v čem se zlepšit.
