„Utkání bylo skvělé. Zážitek neskutečný, plná hala a vítězství k tomu,“ svěřil se pro web litvínovského klubu. „Zápas jako takový byl úplně něco jiného než farma. Tak o čtyři levely jinde, rychlejší. Prostě je to nejlepší liga na světě. Bylo hodně přesilovek a oslabení, takže jsme toho se čtvrtou lajnou moc nenahráli. Vždycky, když jsme šli na led, snažili jsme se odvést maximum pro tým a myslím si, že se nám to podařilo.“
Zacha a Simon asistovali, premiéry v NHL se dočkal útočník Reichel |
Tandem Reichelů je třetí českou dvojicí otec - syn v NHL, navázali na další litvínovskou rodinnou kliku Jiří Bubla a Jiří Šlégr a na Františka a Davida Musilovy.
„Je to neskutečné zadostiučinění. Pořád jsem byl spojovaný a srovnávaný s tátou, že nikdy nebudu tak dobrý jako on. Tvrdilo se, že nejsem dobrý hokejista, že to mám jen kvůli jménu, takže je to pro mě taková satisfakce,“ tvrdí Reichel, jehož táta vyhrál olympiádu v Naganu a byl kapitánem zlaté generace českého hokeje. V NHL a bojích o Stanley Cup nastřádal 900 startů v barvách Calgary, Phoenixu, New York Islanders a Toronta.
„Ověřil jsem si, že tvrdou prací a pílí se dá udělat všechno. Vypracovat se na takovou úroveň a splnit si tím sny. Mně se jeden splnil a je to pro mě neskutečný zážitek. Obětoval jsem tomu čas i práci, toužil po tom, všechno to je neuvěřitelné.“
Kristian Reichel v dresu reprezentace do 20 let
V zámoří svůj kredit zvyšoval v AHL, letos na farmě Manitoba Moose získal ve 25 zápasech 12 bodů (5+7). Že se posune do prvního mužstva, to byla akce kulový blesk.
„Na farmě jsme měli problémy s covidem a museli mě testovat dvakrát negativně, abych vůbec mohl dostal povolávací rozkaz z AHL,“ vykresluje Reichel. „Bylo to složitější a pro mě i trochu nervózní. Volal mi hlavní trenér z farmy, že zítra mám být na stadionu v tolik a v tolik. Že nastoupím, jsem se dozvěděl až dvě hodiny před zápasem.“
Kristian Reichel vyhlíží duel s bratrancem. Snad se potkáme v NHL, doufá |
Jako první o tom volal své mámě. „Věděl jsem, že bude mít určitě zapnutý telefon. Byla šťastná a brečela, takže tomu tedy nevěřila,“ směje se 23letý útočník. „ Bylo to super, i já byl trochu naměkko. Táta se to dozvěděl až ráno, když jsem vstal a zavolal mu. Prvně si myslel, že si dělám srandu, ale samozřejmě byl šťastný a moc mi to přál, takže to bylo parádní.“
Větší stres než z premiéry s ním cloumal při čekání na výsledky covidových testů. „Před prvním střídáním a během něj samozřejmě nervozita byla, ale během zápasu se to zlepšilo a bylo to víc v pohodě. Užíval jsem si to,“ líbilo se mu na elitním hokejovém jevišti.
Bral to trochu jako vánoční překvapení. „Musím říci, že je to asi jeden z nejhezčích dárků, co jsem kdy dostal. Nemohl jsem si přát asi nic jiného, než takto před Vánoci. Je škoda, že tady u toho nemohli být rodiče, ale situace ve světě je, jaká je, a bylo to narychlo.“
Litvínov dodal do NHL už 24 hráčů. „Je krásné zařadit se mezi naše legendy, které už v NHL hrály, a být vedle nich. Ale tím to nekončí. Teď je přede mnou úkol se v týmu NHL udržet co nejdéle, takže pro mě žádná práce nekončí. Začíná další dřina,“ nezpychne.
Při své premiéře se mu v hlavě promítlo všechno, co po odchodu do zámoří od sezony 2017/18 zažil. „Pomohl mi už první rok v Red Deeru (soutěž WHL), protože tam všechno začalo. Měl jsem tam skvělé zázemí a úžasnou náhradní rodinu. Po dobré sezoně jsem podepsal smlouvu na farmě Winnipegu. V AHL jsem se adaptoval na hokej, který se v zámoří hraje. Je to úplně něco jiného než česká extraliga. Sice bylo těch tři a půl roku dlouhých, ale byl jsem odměněn za tu píli a dřinu, kterou jsem do toho investoval a odváděl každý den. Sen se stal skutečností.“
Kdy znovu do NHL zasáhne, netuší. Další dva zápasy v Nashvillu a Dallasu jsou kvůli covidu odložené a pak následuje vánoční odmlka.
