Kanonýr Jágr utekl už i Nedomanskému

New York, Praha - Českým hokejovým střelcům už nevládne idol 60. a 70. let Václav Nedomanský. V noci ze soboty na neděli ho předstihla hvězda nové doby – Jaromír Jágr. V předposlední minutě zápasu s Ottawou se při skrumáži natáhl po puku, který ležel v brankovišti, a postrčil ho za čáru. Jeho tým New York Rangers přesto prohrál 1:3.

Jaromír Jágr | foto: Profimedia.cz

Svou první trefou v sezoně 35letý útočník překonal Nedomanského a dostal se na první místo v tabulce Král střelců MF DNES, do níž se započítávají góly z reprezentace, nejvyšší domácí ligy a elitních zahraničních soutěží. Od uplynulého víkendu platí: Jágr 796 – Nedomanský 795.

"To je gólů jako sviňa, co?" vyhrknul Jágr o prázdninách, kdy ještě mezi ním a Nedomanským trvala remíza. "Fakt máme stejně? A nepřipočítal si Venca něco? Fakt ne?" žertoval ve svém stylu.

Branky dával v různých dobách, na různých světadílech, různým soupeřům, ovšem nikdy se nepovažoval za typického kanonýra. Takřka vždycky a všude měl ve statistikách víc nahrávek než gólů.

Prohlédněte si tabulku českých hokejových střelců podle MF DNES

Už když v 15 letech poprvé nastoupil za reprezentaci Československa do 16 let proti Finsku, napsal mu jeho otec na lísteček následující vysvědčení: "Nebylo to špatné, ale musíš víc střílet. Táta."

A když uvidíte Jágra v akci dnes, všimněte si, kolik šancí vytvoří pro ostatní. To Nedomanský velice často raději pálil, než by se ohlížel po spoluhráčích. Pokud ho náhodou nepamatujete, představte si ho trochu jako Jágra své éry.

Slavné góly čísla 68
Praha (kap) - Ze spousty Jágrových gólů vyčnívají čtyři, které z něj v různých prostředích udělaly hrdinu nejen na jeden večer.

Československá liga, 1990.
Bylo mu 18 let, na kladenském dresu měl číslo 15. Ve čtvrtém semifinále československé ligy v poslední minutě bekhendem překonal Břízu a dovršil hattrick. Kladno porazilo Spartu 5:2. Kvůli sporům s vedením přitom do zápasu ani nechtěl nastoupit.
"Obleč se a mazej na stadion," vyhnal ho z domova otec.

NHL, 1992.
V prvním finále Stanley Cupu proti Chicagu vykličkoval od levého hrazení sám přes tři soupeře až mezi kruhy, odkud bekhendem vypálil k tyči Belfourovy branky. V 56. minutě vyrovnal na 4:4 a pomohl Pittsburghu otočit takřka ztracený zápas. Podle stanice ESPN gól roku.

Reprezentace, 1998.
Ve čtvrtfinále olympiády v Naganu dal USA svůj první a jediný gól na turnaji. Extrémně důležitý. Za stavu 1:1 pronikl z pravého křídla před brankáře Richtera, švihem trefil prostor vedle vyrážečky a vzápětí předvedl svou tehdejší obvyklou oslavu – sundal rukavici a zasalutoval.

Ruská liga, 2005.
Při výluce NHL hrál i v sibiřském Omsku. Vyhrocené čtvrtfinále proti Magnitogorsku ukončil v rozhodující páté partii akcí snů v prodloužení. Projel skoro přes celé hřiště, před brankářem Nabokovem zabrzdil a forhendem zasunul puk vedle něj. Tým oligarchy Abramoviče vyhrál 4:3, Jágr posbíral 4 body (2+2).

Individualista, který se nerad vracel. Showman, svým způsobem rebel a fenomén obdivovaný muži a fešák milovaný ženami. Jako první Čechoslovák se výrazně prosadil v NHL, ovšem ve své vlasti dlouho čekal na uznání. Poté, co o prázdninách 1974 emigroval do Kanady, komunistický režim ho zavrhl.

Za premianta mezi českými kanonýry byl i po revoluci považován Milan Nový, jenž nastřádal nejvíc tref v domácí lize a národním mužstvu.

Ovšem tehdy se nespravedlivě pomíjely góly z cizích lig. Zahrnoval je teprve žebříček, který MF DNES s pomocí domácích i zahraničních statistiků sestavila v březnu 2005.

Nedomanský v NHL končil v 39 letech coby vážený veterán New York Rangers, žije v Kalifornii a stále se pohybuje v hokejových kruzích.

Nedomanský předloni Jágra pasoval na pravoplatného nástupce: "Zaslouží si být první. Hodně hráčů po třicítce ztrácí motivaci. Hokej se nedá hrát jen kvůli gólům nebo za peníze.

Hlavní je vítězství, soutěžení. Aby se člověk zlepšoval. Jardova kariéra je senzační. Jen má občas zvláštní nápady. Přeju mu, ať se ho drží zdraví a ať je v životě rozumný."

Jágr svého času zabředl do potíží se sázením na sportovní výsledky, s daňovými nedoplatky a s vášní pro hazard v kasinech. V poslední době však podobné zprávy na veřejnost nepronikají a Jágrova pověst se zlepšila. V NHL vzkřísil neschopné Rangers. Teď i díky němu patří ke kandidátům na Stanley Cup.

Díky triumfu s reprezentací na šampionátu ve Vídni 2005 vstoupil do "Triple Crown Clubu", exkluzivní společnosti vítězů olympiády, Stanley Cupu a mistrovství světa.

Na jaře 2006 ho hokejisté NHL zvolili nejužitečnějším hráčem ročníku, v Rangers jej jmenovali kapitánem, o víkendu přeskočil kamaráda Coffeyho a postoupil na 11. místo v bodování NHL všech dob.

Při pohledu na místa za Jágrem si možná všimnete, jak se litvínovský centr Reichel blíží Hlinkovi. Dá se předpokládat, že Hejduk z Colorada v příští sezoně pronikne do první desítky.

Celkem se nad hranici 300 gólů prostřílelo 48 hráčů. Do vybraného klubu se blíží Ton, jemuž chybí 12 branek. Jednou do něj asi vstoupí Sýkora z Pardubic a někteří mladíci, kteří se teprve rozjíždějí v NHL.

Ovšem nikdo v současnosti nemá reálnou naději přiblížit se Jágrovi.

Táta Jágr: Kluk čím dál víc machruje

Od dětství měl Jaromír Jágr pár hokejových idolů. Milan Nový, Jari Kurri, Mario Lemieux... Největší vliv však na něj měl jeho otec, ačkoliv ho jako kluk viděl hrát nejvýš v regionální soutěži za VKD Kladno. Sám tvrdí, že nikoho neposlouchal jako jeho. "To jo," přikyvuje Jágr starší. "Ale čím je starší, tím většího dělá machra."

Sedmašedesátiletý podnikatel, statkář a prezident kladenského hokejového klubu, by chtěl, aby se mu syn co nejdřív vrátil z Ameriky. Aspoň hokej by mu rád předal. "Pořád mu říkám, ať to zabalí, ale on teď začal vyprávět, koho by ještě mohl v NHL překonat v bodování…"

Vypadá to, že v tomhle vás poslechnout nehodlá.
Záleží, jak Rangers v sezoně dopadnou. Nakoupili hvězdy, a jestli budou hrát houby, může se stát leccos. Myslíte si, že vás Amerika bere, jenže ono se to může rychle změnit.

Takže fandíte soupeřům Rangers?
To ne, ale… Rád bych, aby za mě vzal kladenský hokej. Chystá se stavba nové haly. On by byl hrajícím prezidentem jako nedávno Mario Lemieux v Pittsburghu.

Jenže on má ve smlouvě opci ještě na ročník 2008/2009.
Buď mu Rangers prodlouží kontrakt o rok, nebo ho za odstupné v milionech dolarů pustí. To druhé asi nebudou chtít, takže budu muset vydržet ještě další rok.

Dovedete si představit, že by vás zastoupil ve firmě Energie?
To vůbec! Když to v létě vidí, vždycky se děsí. Není sranda dělat byznys v téhle době. I když má známosti, tady by z něj za pět minut udělali blbce.

A co na poli? Pomůže vám ještě?
Letos mi pomáhal s balíkama. Bral je od lisu, podával je manželce na valník, ona je rovnala. Když jsme je vykládali, hecoval jsem ho: Nejsi nějakej pomalej? Tak začal makat. Vyházel to a odpoledne vysílením usnul.

Už jako malý dělal stovky kliků a tisíce dřepů. Nutil jste ho?
Kdeže. Nemůžete dítě honit, musíte mu jít příkladem. Rodiče na děti často řvou, ale to je blbost. On si psal cviky do notýsku, vedl si evidenci, my jsme to ani nevěděli.

Prý jste juniorovi předpověděl, že v největší síle bude v sedmatřiceti, stejně jako kdysi vy.
Já tehdy dřel jako blázen. Po šichtě jsem vidlema naložil 80 metráků řepy na valník. Za dvě hodiny. V cukrovaru mi naložili řízky, doma jsem je zase rukama vyházel. Koukali na mě jako na blázna. A pořád jezdím s traktorem, zrovna nedávno jsem oral a zasel.

Ve své biografii junior píše, že nikoho v životě neposlouchal jako vás. Souhlasíte?
To jo. Nikdy jsem ho nechválil, ale věnoval jsem se mu. Málo trenérů mu přálo. Kolem něj byly děti hokejistů, protekce… Navíc tu v 80. letech byla ohromná konkurence: Češi i Slováci, nikdo neodcházel do ciziny. Když kluk přišel v patnácti do kabiny kladenského áčka, kdekdo se bouřil: Co tady dělá to dítě ze školky?

V osmnácti nechtěl kvůli neshodám v klubu nastoupit k semifinále proti Spartě.  Vy jste ho prý chvíli před zápasem vyhnal na stadion. A on nenašel odvahu odporovat. Bylo to tak?
Řekl v klubu, že odejde na vojnu, a oni mu udělali peklo. Tehdy ležel doma a brečel, že už hrát nebude. A večer pak Spartě dal hattrick.

Vy jste ho ale ke střelbě musel dost pobízet, ne?  Kdysi jste mu vyrobil branku a desku, z níž mohl střílet.
Ta brána stála na zahradě mezi višněmi. Chodil tam s klukama skoro každý den. Ale on v žácích všechny převyšoval bruslením, takže nepotřeboval střelu, dělal pořád blafáky. Jenom když hrál s klukama o tři roky staršíma, občas vypálil golfákem. To všichni zírali, co se děje. Stejně jako později v Pittsburghu. Normálně takhle nestřílel.

V Pittsburghu dával překrásné góly. To už se dneska nevidí, že?
Ze začátku ho nikdo neznal. Nikdo ho nehlídal. Tak vzal puk a projel hřiště. Později s ním hráli v lajně Lemieux a Francis. A tři tak parádní hráči se nedali najednou uhlídat. To byla pohádka. O Vánocích lítáme na měsíc do New Yorku, ale mně už se tam ani nechce. Hra nestojí za nic.

Hokej je mnohem svázanější…
Brání se, beci jsou větší a silnější. V 90. letech do NHL přišla hromada Evropanů. Kvalita ligy šla výrazně nahoru. Lemieux nám říkal: Když jste tady nebyli, vzal jsem puk a dělal jsem si, co jsem chtěl.

Váš syn se ovšem i v pětatřiceti a v nových poměrech drží ve špičce.
Já ho obdivuju, že tam tak dlouho vydržel. Hokejově je to sranda, ale že zvládá ten tlak na psychiku… On vždycky potřebuje, aby to na něm stálo. Když cítí důvěru, tak maká. Loni měl po operaci ramene, ale letos by měl hrát slušně.

KAREL KNAP, BARBORA ŽEHANOVÁ

Evoluce nejlepšího střelce: od sóla až ke golfáku

Jiná doba, jiný Jágr. Už to bude 20 let, co vykulený bažant v 15 letech vkročil do kabiny kladenského mužstva dospělých, kde ho mazáci v žertu posadili na místo legendárního Milana Nového: "Sedni si sem, tady je volno!"

A pak se mohli potrhat smíchy, když se Nový objevil a ptal se zelenáče: "Co tady děláš, mladej?" Od té chvíle nasázel historicky nejlepší český střelec stovky gólů a překonal i Nového.

Pokud si třeba na YouTube.com pustíte jeho kouzelné průniky přes půl hřiště, které kdysi předváděl v Pittsburghu, asi vám budou připadat jako z jiného světa. I tak výjimečný talent musel měnit styl, aby se udržel na špičce v rychle se vyvíjející hře.

Jako žák a dorostenec rychlostí, silou a technikou tak jasně převyšoval ostatní, že vozil puk až do branky. Střílet z větší dálky nepotřeboval.

A proto to ani moc neuměl. Jakmile to v Pittsburghu zjistili, podrobili ho tuhému drilu: po každém tréninku musel vypálit stovky puků.

Brzy si však i NHL podrobil svým tanečním uměním a svými sóly zásoboval sestřihy nejkrásnějších akcí ligy. "Vykuril ho jako sigaretu," vykřikoval televizní komentátor zápasů Penguins lámanou češtinou po jeho brilantních výpadech.

Byl mrštný a rychlý, často se dostával do brejků. "A skoro vždycky jsem šel do blafáku," vzpomíná.

"Stačilo gólmana maličko rozhýbat a hned jsem měl bránu napůl prázdnou." Jenže pak si brankáři v NHL začali zvykat na kličky Evropanů, kterých do zámoří přicházelo stále víc.

Gólmanští přistěhovalci z Ruska, Finska, Švédska i Česka je z domova dobře znali. A taky jim všem poněkud nakynula výstroj. "Udělají rozklek a člověk nevidí ani kousek volného místa," stěžuje si Jágr stejně jako ostatní forvardi.

Přibrzdily ho i zdokonalené obranné systémy ve 2. polovině 90. let, kdy byla NHL defenzivou posedlá.

Ubývalo přečíslení, přechod přes přehuštěné střední pásmo připomínal výpravu minovým polem. Pittsburský kapitán Mario Lemieux zápolil se zdravím, a tak číslo 68 přitahovalo největší pozornost hlídačů, kteří obvykle nevážili pod 100 kilo a neměřili pod 190 centimetrů.

"Když takový chlap roztáhne ruce a ještě vytrčí hokejku, skoro ho nemůžeš obejít," říkává Jágr. Jak se beci obalovali svaly, ztrácela se Jágrova fyzická převaha. Rovněž chabé trestání hákování a držení, jež zaplevelilo NHL, jej opět přinutilo upravit herní styl.

Vypiloval ránu švihem, kterou nejraději používal po ostré zasekávačce z pravého křídla do středu kluziště. Ostatně podobně se trefil i ve čtvrtfinále olympiády v Naganu proti USA, pamatujete? S přibývajícími roky místo hbitosti a šikovnosti sázel na sílu, přibral na 110 kilo.

"Spíš se přetlačuju, než bych někomu ujížděl," říkal. A na přelomu tisíciletí zkusil ještě účinnější zbraň, zase o něco tvrdší ránu. U videa okoukal zakončení golfovým úderem z voleje, jak ho ovládal Fin Selänne.

Od té doby se tolik nedere k brankovišti, častěji nápřahem vybízí spoluhráče k nahrávce. Dlouhé paže, mocný švih, výtečná koordinace pohybů. To jsou Jágrovy předpoklady pro drtivou palbu "golfákem".

Objevil ho takřka na poslední chvíli. O aktuální etapě své hokejové evoluce s obvyklou nadsázkou říká: "Kličky už nedělám. Rovnou to peru na bránu."