Vymetení Tučňáků 4:0 na zápasy, které si tak moc přáli oranžoví fanoušci s košťaty v rukou, se nekonalo. Jaromír Jágr a jeho Flyers budou po porážce 3:10 muset ještě minimálně jednou do Pittsburghu. V divoké sérii mají přesto stále navrch. "Kdyby nám někdo řekl před začátkem play-off, že po čtyřech zápasech povedeme tři jedna, bral bych to všema deseti," řekl Jágr v rozhovoru pro iDNES.cz.
Čtvrté utkání série a zase ohromný počet gólů...
To byl zase basketbal, co? My snad máme větší branky, jinak si to neumím vysvětlit.
Čím to je, že se ani jednomu z týmů nedaří zkrotit protivníkovu ofenzivu?
Hraje se hodně přesilovek, narazily na sebe dva mančafty s vynikajícím útokem. Někdy se prostě sejdou takové zápasy, kdy to tam hrozně moc padá. Co by za to v jiných sériích dali, kdyby byli schopní nastřílet tolik gólů jako my? V naší sérii se zase musíme soustředit víc na obranu než jiné týmy.
Je to pro útočníka příjemné, nebo byste raději viděl obyčejnější výsledky?
Je vlastně jedno, jakým způsobem hrajeme. Na začátku nám ty přestřelky vyhovovaly, na konci moc ne. To byl hroznej kotel, co jsme dostali. Ale to tak prostě v play-off chodí, nedá se nic dělat.
Potvrdilo se to, co jste říkal před čtvrtým zápasem: Nikdy nejásej, dokud opravdu není konec.
Je to tak. Vedení tři jedna je pořád příjemné, stačí poslední výhra. I když si myslím, že jsme Pittsburghu touhle porážkou dali trochu moc sebevědomí, trochu moc síly, trochu moc energie, kterou předtím neměli. Tu jim teď budeme muset zase vzít.
Čtvrtý zápas rozhodla druhá třetina, kterou jste prohráli o pět branek především kvůli vysokému počtu vyloučených. Nebyli jste až moc vyhecovaní?
Oni nás na to upozorňovali před zápasem, že (šéfovi NHL) Bettmanovi se ta celá série nelíbí. Že to je spíš takový cirkus než hokej, že nechtějí, aby se v tom pokračovalo, a budou pískat každý faul. Pittsburgh udělal dva v prvních pěti minutách, my jsme začali faulovat později. I když jsme věděli, že to takhle budou pískat, aby nedocházelo k podobným situacím jako ve třetím zápase.
Vy jste hrával za Pittsburgh, teď jste na druhé straně. Dostává se vám s postupem play-off vzájemná rivalita pod kůži, nebo to berete pořád v klidu?
Jinak se to brát nedá. Musíte to brát v klidu, ať se děje, co se děje. Tentokrát jsme některé situace neunesli my a udělali hloupé fauly. Musíme se z toho poučit a podobných chyb se vyvarovat.
Vy jste ve třetí třetině nepřestával bojovat, snažil jste se napadat. Kde jste hledal motivaci za stavu 3:10?
Já jsem se cítil poměrně dobře. Ale když člověk prohrává o sedm gólů, tak je to taková snaha pro nic. Snažíte se něco dělat, ale víceméně bez výsledku.
Po minulých zápasech jste říkal, že není radno přeceňovat výhry a létat v přílišné euforii. Že se snažíte zůstat vyrovnaný. Pomáhá to teď po vysoké porážce?
Tady nejde o mě. Máme spoustu mladých hráčů, pro většinu z nich je to první play-off vůbec. Každý si tímhle musí projít a získávat zkušenosti. Je třeba se naučit, jak na porážku co nejrychleji zapomenout a připravit se na další zápas. Je to těžké, ale nic jiného nezbývá. Nemohli jsme čekat, že vyhrajeme čtyři zápasy za sebou.
Budete jako mazák mladým hokejistům připomínat, aby byli v klidu?
Připomínat můžu, ale to je jako když rodič říká dětem: Nedělej to, nedělej to. A to dítě to stejně udělá, protože si to chce vyzkoušet na vlastní kůži. Můžu něco říkat, ale... Děti jsou děti.
Když odhlédneme od posledního duelu, Philadelphia v sérii ukázala ohromný charakter, dokázala otáčet zápasy, které by pro jiné byly ztracené. Kde na to berete síly?
Těžko říct, čím to je. Nejvíc asi tím, že tady máme spoustu kvalitních hokejistů schopných dávat góly. Ale s těmi silami bych byl opatrný, ve čtvrtém zápase mi připadalo, že někteří hráči se dostali do únavy. Je to dané tím, že hrají daleko víc než v základní části, protože se na Malkina s Crosbym snažíme nasazovat jednu lajnu. A ti kluci z ní nejsou zvyklí odehrát pětadvacet minut jako Crosby s Malkinem. To je jediné, čeho se bojím. Aby jim vydržely síly.
Tím pádem i hvězdy z vašeho týmu nehrají tak často jako v základní části.
To je ta druhá strana. Kvalitní ofenzivní hráči sedí na střídačce. Protože často nasazujeme defenzivní bránící hráče na Malkina. Ale tohle musí vyvážit trenér. Všechno má svoje pro a proti.
Novináři v Pittsburghu po vaší třetí výhře v sérii psali, že jste si v létě vybral dobře, když jste dal přednost Philadelphii, a že nabídka Penguins nebyla adekvátní. Cítil jste určité zadostiučinění?
Já to vůbec nečtu. Ono je to lepší. Já si myslím, že jsem byl nespravedlivě obviněný z něčeho, co jsem neudělal. A až teď, když se Pittsburghu nedařilo, tam začali psát pravdu o tom, jak to s tou nabídkou a skutečným zájmem klubu bylo.
Následující otázka může ve světle vysoké porážky vypadat nemístně, ale dá se říct, že si celkově užíváte play-off víc, než když jste hrál za Pittsburgh nebo za New York Rangers?
Je to pro mě daleko jednodušší než dřív. Není na mě takový tlak, není tam taková zodpovědnost. Nikdo ode mě víceméně nic nečeká, nebo si to aspoň nepřipouštím. Takže si to můžu daleko víc užívat. Pokud bych se necítil dobře a všichni čekali na to, co tam udělám, to je potom problém. To je to nejtěžší, co hokejista zažívá. Když na něj ten tým čeká, on je hlavní strůjce ofenzivy, a najednou se necítí dobře. To je hrozně fyzicky i psychicky náročné. Zato když od vás nikdo nic nečeká, můžete jenom překvapit.
Play-off se obvykle hraje v ještě vyšším tempu než základní část. Je těžké se na to ve čtyřiceti letech adaptovat?
Já si nemyslím, že by byl teď hokej rychlejší a tvrdší než v základní části. Je lepší atmosféra, diváci jsou vyhecovanější, ale na ledě je to tempo podobné. Jde spíš o psychiku. Záleží na každém, jak k tomu přistoupí. Pokud člověk není nervózní a nepanikaří, tak je to úplně normální zápas.
