Dostál si letos užíval důvěru trenérů i celé organizace. Odchytal 24 zápasů za farmářské San Diego v AHL a vzhlíží k následující sezoně. „Klub mě bude chtít vidět i na rozvojovém kempu a já udělám všechno proto, abych po letní přípravě začal sezonu nahoře v NHL,“ hlásí.
Na další rok, v němž by mohl stát už po boku neotřesitelné jedničky Ducks Johna Gibsona, se připravuje zase ve Finsku a odtud v září rovnou pojede ukázat trenérům pokroky.
Sezona Lukáše DostálaIlves Tampere (Liiga/FIN) Základní část San Diego Gulls (AHL) Základní část Play off |
Zdá se, že už jste v Tampere zdomácněl. Sžil jste se s finskými podmínkami, naučil se trochu jazyk...
... a také tu mám finskou přítelkyni. Mám teď trochu volna, a tak si tu společně i s kamarády užijeme Juhannus. To je finský svátek a období, kdy jsou tu nejdelší dny a nejkratší noci a všichni společně trávíte čas (pozn.: letní slunovrat, během kterého se hojně saunuje, vaří, probíhají i hudební festivaly apod). A já to docela uvítám, protože mám za sebou hodně dlouhou sezonu, která začala v říjnu a končila v květnu. Do prvního července si dám oraz a potom tu začnu přípravu i s trenérem z Ilvesu Markusem Korhonenem a stejným kondičním trenérem.
Finská liga vás ohromně posunula. Tatínek vám říkal, že tamní soutěž i život bude pěkná vojna. Jaký byl tedy tenhle dost prazvláštní ročník, který jste začal v Ilvesu Tampere a dokončoval v San Diegu?
Zaplať pánbůh, že jsem mohl začít hrát už v říjnu. Po letní přípravě jsem se mohl rovnou zapojit. To bylo důležité. Protože během sezony jsem přijel do Anaheimu a viděl tam kluky, kteří pořád jen trénovali, ale skoro třičtvrtě roku si nezahráli žádný zápas. V podstatě celá sezona byla plná paradoxů.
Máte na mysli to stěhování do Ameriky?
Ano. Vezměte si, že jsem byl z Finska fakt rozchytaný, v zápasovém tempu. Najednou přišlo povolání od Anaheimu a já si připadal, jako bych ukončil sezonu a začínal jsem znova. Na dva měsíce jsem vypadl z rytmu. Absolvoval jsem kemp, zase jsem jen trénoval a v hlavě jsem si myšlenky nastavil tak, že vlastně začínám úplně nanovo.
Jak složité bylo přepnout a začínat uprostřed rozjetého ročníku úplně novou sezonu?
Hodně zajímavé, ale zároveň to byla skvělá zkušenost a výborná zkouška. Já vůbec nevím, jestli se během mé kariéry tak zvláštní období ještě někdy zopakuje. (úsměv) Nikdy nevíte. Každopádně jsem už v létě počítal s odchodem do Ameriky, protože kvůli tomu tak tvrdě pracuju. Jen se pořád nevědělo datum.
Nakonec jste se dočkal.
Stačil jeden telefonát a za týden už jsem letěl za moře. Navzdory všem okolnostem jsem byl hrozně natěšený, že se tam podívám. Hodně jsem si po finském angažmá věřil a nakonec se to tam povedlo. Soustředil jsem se potom už jen na jedinou věc stejně jako v Kometě nebo Ilvesu: prostě chytej, jak nejlépe můžeš.
Věci se totiž v Americe točí mnohem rychleji, že?
Přesně. Tam jste jednou dole, potom vás zavolají nahoru do Taxi squad. Točí se plno hráčů a je tam silná konkurence. A potom už zase chytáte zápas na farmě. A já jsem rád, že jsem si to mohl zkusit i za ten intenzivní rok. Bylo tam hodně zápasů a zrovna teď už se těším na příští sezonu. Koukám se na play off NHL v televizi a tam už jsou pomalu vyprodané haly. Já věřím, že v říjnu už se v Americe vrátíme do normálu.
Panovala ve zvláštních podmínkách velmi tvrdá konkurence i na farmě?
Mezi gólmany to fungovalo skvěle. Byl jsem tam se Švédem Erikssonem Ekem, měli jsme i fantastického trenéra gólmanů Jeffa Glasse, který ještě vloni chytal EBEL v Rakousku a má spoustu odchytáno v Evropě. Sám dobře věděl, jak brankář prožívá přesuny z širokého na úzké hřiště a naopak. Předával nám spoustu rad, všichni jsme tam měli suprový vztah a mně osobně hodně pomohl. Hráčů tam ale bylo vážně hodně a točili se. A za normálních okolností tu bývá ještě dost borců z nižší East Coast Hockey League.
 |
Jak často jste byl vůbec v kontaktu s trenérem gólmanů v Anaheimu Sudarshanem Maharajem?
“Sudsie“, jak mu zkráceně říkáme, s námi občas šel na trénink, nebo nám někdy zavolal. Po každém zápase měl hotový report o našich výkonech od Jeffa. Byli spolu v úzkém kontaktu a kdykoliv jsem dostával nějaké podněty, byly právě od něj. Komunikace byla velmi živá hlavně když jsme byli v Anaheimu.
Nově jste totiž trénovali poblíž prvního týmu, vidťe.
Připravovali jsme se v Orange County, v tréninkové hale Ducks. Anaheim jako takový má úplně nové zázemí v Honda Center a tam byli celou dobu. Což bylo super, protože kdykoliv vás zavolali nahoru, byl to jen dvacetiminutový přejezd na druhý stadion. I díky tomu jsme to s trenérem měli k sobě blízko.
Měl jste vůbec v době bublin nějakou šanci hltat postřehy od velezkušeného gólmana Ryana Millera nebo týmové jedničky Johna Gibsona?
Měl jsem štěstí, že jsem mohl vyjet s Anaheimem na desetidenní trip a viděl jsem tam, jak to všechno vypadá. S Ryanem jsme se bavili o řešení různých situací a všechno mi krásně popsal, byl výborný. Když jsem ho na kempu viděl při minihokejích, napadalo mě: Ty jo, vždyť ty to ještě můžeš chytat. Byl jsem za něho rád, že před sezonou podepsal novou smlouvu. S Johnem jsme se hodně bavili právě v kempu. Když byl během tripu zraněný, tak jsme si i celou přestávku povídali. Býval jsem s nimi, Ryan s Johnem si v tréninku brávali jednu branku, čekal jsem, než odtrénují a teprve potom jsme šli do akce my z Taxi squad.
Pro sen cokoliv. Dostál o cestě k NHL, finské vojně, mladících a covidu |
Byla spousta věcí ve vaší přípravě jinak oproti Finsku?
Poctivost a dřina z Finska mi vydržely, je to jediná správná cesta a já po ní jdu i v Americe. Prakticky pokaždé jsem býval z prvních, kdo přišel na halu a odcházel jsem zase mezi posledními. Dělával jsem si věci navíc. Hlavní trenér Kevin Dineen mi začal říkat Rink Rat (krysa na stadionu), protože jsem tam býval fakt skoro pořád. (smích)
Uměl jste vůbec vypnout?
Chodili jsme třeba na pláž, když za mnou na měsíc a půl přijela přítelkyně. A pobyli jsme trochu i s kamarády. Jenže já jsem si uvědomoval, že sezona bude krátká a velmi důležitá. Takže jsem dělal všechno, aby se mi dařilo. Proto jsem také hodně regeneroval. Vždyť jsme absolvovali i osmihodinové vyčerpávající cesty, další den jsme mívali klidně trénink. Bývalo to náročné. Ale jinak jsem byl od běžného života separovaný. Nijak mi to nevadilo, přijel jsem do Spojených států kvůli hokeji.
A také jste si trochu poupravil biorytmus a denní rutinu.
Běžně jsem vstával v sedm hodin ráno, ve tři hodiny odpoledne jsem chodíval ze zimáku. Potom jsem si trochu odpočinul a protože si sám vařím, chystal jsem si i jídlo na každý další den. Mám rád těstoviny a rýži, hodně jsem to prokládal lososem. Jím spíše zdravá jídla.
Od července začnete přípravu na další sezonu. Jaká by měla být? Bude prioritou setrvat v prvním týmu Anaheimu?
Mítinky po sezoně byly velice pozitivní, ale nechci zabíhat do detailů. V hlavě už přemýšlím nad tím, že chci co nejvíc máknout a urvat si místo nahoře. Nemám malé cíle, věřím si. Když si mě po kempu nenechají v NHL, nebudu kyselý, s pokorou půjdu na farmu a tam budu předvádět to nejlepší. Můj výkon je to jediné, co můžu ovlivnit.
