Co se stalo?
Byl jsem na pokraji vyhoření. Když si to vezmete i s přátelskými zápasy, tak jsem posledních pár sezon odehrál pokaždé kolem stovky utkání. Hrozně se to nasčítalo, musím říct, že jsem toho měl vážně dost. Do toho letos olympiáda a já najednou zjistil, že nemám v hlavě sílu připravovat se na kempu na další mistrovství světa.
Nic podobného jste dosud nezažil?
Člověk má krizové chvíle, ale z toho se dostanete. Letos to bylo intenzivnější. Brzy mě začaly přepadat myšlenky, že po sezoně Rusko opustím. Nešlo ani o počty zápasů, prostě jsem cítil, že potřebuju nakopnout, že to chce nějakou změnu. Potřeboval jsem takový restart v hlavě, abych získal novou motivaci.
Tu jste našel v NHL, kde jste podepsal kontrakt s New York Islanders.
Ale já bych odešel z KHL, i kdyby ta Amerika nevyšla.
Šel byste hrát klidně do extraligy?
Nevím, asi bych chvíli čekal, jestli něco v zámoří nevyjde. Kdyby ne, tak jsem byl dohodnutý v Plzni, že tu začnu ročník, pokud si nenajdu nic jiného v Evropě.
Pro někoho může být nepochopitelné odejít, když jste vydělával spoustu peněz, a navíc je vám teprve 28 let.
Byl jsem v Rusku pět let, nějakou tu kačku jsem tam vydělal. Samozřejmě, člověk chce vydělávat, ale už to prostě nebylo jen o penězích. Kdyby ano, tak jsem tam jednoznačně podepsal nový a lepší kontrakt. Ozvalo se mi i pár jiných týmů z ligy.
Risk, který se může vyplatit. V zámoří vyhlížejí příchod Jana Kováře |
Teď se připravujete na NHL. Máte v sobě zase zpátky ten elán?
Po prvních trénincích na ledě jsem ho ztratil, protože ať se člověk připravuje, jak chce, tak to na začátku vždycky bolí. Je to dlouhé a člověk se s tím hodně pere.
Výrazně jste zhubl, i to je součástí restartu?
Díky tomu, že jsem letos nejel na mistrovství světa, měl jsem hodně času na přípravu a od května tomu dával hodně. NHL je přece jenom velká výzva. Použiju slova Mariana Jelínka a řeknu, že jsem vystoupil z komfortní zóny. Začínám od nuly. Když mě lidi vidí po delší době, tak reagují podobně jako vy. První dojem asi dělá hodně.
To tedy ano, kolik kilogramů jste shodil?
To je jedno, ještě na tom pracuju. Chci sundat ještě víc. Bylo to nezbytné a doufám, že mi to neuškodí. I tak dopředu vím, že díky tomu nezačnu rychle bruslit, tohle nikdy nebyla moje přednost, mám jiné. Vím, co musím udělat, abych uspěl. Čeká mě skok, musím se pořádně připravit, protože to nebude žádná sranda. Musím se ukázat v dobrém světle, abych dostal šanci, protože podepsat smlouvu v NHL automaticky neznamená, že budete hrát.
Máte roční kontrakt na 2 miliony dolarů. To se povedlo, souhlasíte?
Musím říct, že jsem spokojený. Ale kdybych podepsal před rokem, kdy jsem měl povedenější sezonu, tak to mohlo být ještě lepší. Mám před sebou velkou změnu jak po hokejové, tak po životní stránce. Mísí se mi teď v hlavě taková směs pocitů, ani nevím, jak bych to nazval. Je tam nervozita, očekávání, strašně se těším na nové zkušenosti a na novou partu. Je to nová etapa života.
V Islanders není žádný Čech ani Slovák. Jak jste na tom s angličtinou?
V Rusku mě pět let vedli Kanaďané – Mike Keenan a Mike Pelino. Jeden na jednoho se nějak domluvím.
Je pro vás výhoda, že z týmu odešel hvězdný John Tavares?
Všem je asi jasné, že kdyby zůstal, tak jsou tam první dva centři jasní. Mladý Barzal je totiž neskutečný a Tavares je extratřída. To by bylo obsazené. Teď je tam otevřené okénko, o které se budu chtít porvat. S jiným cílem tam ani nemusím chodit.
Cítíte, že s vámi počítají do prvních dvou formací?
Je možné, že kdybych se do nich neprosadil, tak nebudu hrát vůbec – občas to tak v NHL bývá. Nevím, do hlavy nikomu nevidím. Sezona je dlouhá, může se stát cokoli. Musím prostě přijet, hrát dobře a ukázat, co ve mně je.
Máte obavy z menšího hřiště, na které nejste z Ruska zvyklý?
V KHL jsou taková tři – ve Vladivostoku, Chabarovsku a Togliatti. Bude to něco jiného, člověk musí uvažovat trošku víc dopředu. Doufám, že mi to nebude dělat problém a že se s tím srovnám. Ale rozdíl tam určitě bude.
Pastrňák vítá Kováře v NHL: Už nebudu mít nejhůř omotanou hokejku |
Budete muset měnit svůj styl?
Těžko říct, to se uvidí při přátelských utkáních. Něco asi budu muset trošku změnit, také záleží na tom, co po mně budou chtít.
Nemrzí vás vlastně, že budete hrát za klub, který tak trochu bojuje se zájmem fanoušků?
Vím, že to nebude jako v New Yorku u Rangers. Také vím, že budeme v průběhu sezony hrát nějaké zápasy v Brooklynu a nějaké zpátky ve staré hale na Long Islandu. Ale o tohle se člověk vlastně nemusí starat, protože když se vejdu do týmu a budu hrát, tak bude všechno úžasné. A když ne, tak se vám nebude líbit ani na Manhattanu.
Poslední věc: jak to teď vlastně máte s reprezentací?
Není to tak, že bych v ní skončil. Sezona bude dlouhá, může se stát hrozně věcí. Doufám, že se s Islanders dostanu do play off, ale pokud se to nepovede, budu zdravý a v pohodě, tak nemám problém přijet na mistrovství světa.
