David Kaše

David Kaše | foto: Ondřej Bičiště, MF DNES

David Kaše: Užívám si už to, že s hráči z NHL mluvím

  • 0
Do NHL to vzal oklikou přes švédskou Moru, ale až na tuhle výhybku jde David Kaše po stopách bratra Ondřeje. Letos už se můžou sourozenci z Kadaně v nejslavnější hokejové soutěži světa utkat: 22letý Ondřej je esem Anaheimu, o rok a čtvrt mladší David nováčkem Philadelphie. „Byl by to sen,“ nemůže se dočkat bývalý hráč Chomutova.

Jaké šance si v prvním roce dáváte?
Podepsal jsem klasický nováčkovský kontrakt, dvoucestný. Určitě začnu na farmě. Budu se snažit ukázat v dobrém světle, abych byl na hraně týmu. A kdyby se někdo zranil, abych byl první, koho povolají.

Jak by se vám hokej v dresu farmy Lehigh Valley zamlouval?
Málokdo nový se dostane přímo do hlavního týmu. I na farmě je top hokej. Nastupují mladí, je tam velký drajv porvat se o NHL, chybí k ní už jen krůček. Hodně se hraje na sebe, bude to parádní soutěž.

I bratr si nižší AHL musel projít.
Celý první rok na ní strávil, zabrzdil ho otřes mozku, druhou sezonu tam taky začínal, pak dostal šanci a už ji nepustil. V poslední sezoně hrál v NHL úžasně. Trošku i změnil styl hry, začal se tlačit víc do brány, střílet z každé pozice. Občas měl štěstí, že mu to padlo takzvaně z bufetu, ale dal i plno parádních gólů, že vymíchal brankáře.

Kadaňští bratři

David Kaše
Narozen 28. ledna 1997, 180 cm, 77 kg, hráč Philadelphia Flyers. Loni hrál za švédskou Moru IK, předtím za Piráty Chomutov.

Ondřej Kaše
Narozen 8. listopadu 1995, 182 cm, 84 kg, hráč Anaheim Ducks. Do zámoří odešel rovnou z Chomutova, loni měl v NHL bilanci 66 zápasů, 20 gólů a 18 asistencí.

Radí vám?
Když jsem byl v minulé sezoně ve Švédsku, volali jsme si a psali každý den. I já občas vstal a koukal jsem na NHL, na něj. Když se mi v jednu chvíli nedařilo, poradil mi, ať změním hru, zjednoduším, ať střílím ze všeho. A začalo mi to padat, narostlo mi sebevědomí. Každou radu beru, hlavně od bráchy a táty. Já Ondrovi taky říkám své postřehy.

A co rady od útočníka Jakuba Voráčka, hvězdy Philadelphie?
Loni jsem se s ním bavil na Development kempu. Volal jsem si i s Radko Gudasem. Letos tam po sezoně byl na operaci s kyčlemi brankář Míša Neuvirth, takže jsem se s ním seznámil a trávili jsme spolu čas. Zašli jsem na baseball, pak jsem u něj i přespával a půjčil mi auto, když odjížděl, takže jsem tam mohl cestovat. Užíval jsem si, že můžu být s hráčem NHL takhle blízko a komunikovat. Po operaci ramena jsem při rehabilitaci potkal Waynea Simmondse, který hrával v Liberci, a Clauda Girouxe, i s nimi jsem kecal. Jsem nadšený.

Je plus, že jsou v týmu Češi?
U bráchy naopak byla výhoda, že tam nikoho neměl, perfektně se naučil anglicky. Ale zase můžeme pokecat, poradit si. Já jsem rád, že tam jsou, jsou to parádní kluci.

Co vaše zdravotní lapálie?
Už z Chomutova jsem měl prasklé ramenní pouzdro levé ruky, ale nějak jsem to nepociťoval. V říjnu ve Švédsku jsem si kryl puk, soupeř mi s tím cuknul a začal jsem mít problémy. Dohrával jsem s ortézou, po sezoně jsme to vyřešili operací v Americe, tak to chtěli Flyers.

Chtěli vás mít pod dozorem?
Ano. V USA jsem znovu už od července, rehabilituji. Celý srpen chodím na led a už jsem začal i lehce střílet. Připravuju se s kondičním trenérem. Rád bych stihl nováčkovský kemp, začíná 9. září.

Kvůli zranění jste přišel i o start na mistrovství světa.
V přípravě s Francií jsem dostal sekeru na ukazováček. Hned jsem věděl, že je zle, rentgen zjistil zlomeninu. Byl by velký risk hrát. Přitom obě utkání s Francií mi vyšla, měl jsem nakročeno na mistrovství. O listopadovou akci před olympiádou mě zase připravil otřes mozku.

Šampionát se mohl týkat i bratra. Hodně vás to štve?
Chtěli jsme si to spolu užít, ale oba jsme mladí a je času dost, abychom si spolu za nároďák zahráli. Brácha měl těžkou sezonu, taky utrpěl otřes mozku. Pro něj to bylo hrozně složité rozhodnutí, jestli jet na šampionát, nakonec za něj rozhodl Anaheim. Přes lékařské prohlídky ho nepustili, nakonec ho trápila i třísla a neměl smlouvu.

Není těch otřesů mozku moc?
Pro oba už třetí. Spousta hráčů na to skončila. Podívejte na Crosbyho, ten s tím má také problémy. Zákeřné fauly se omezily, ale tohle může být náhoda, čistý, ale blbý hit, loket a je po kariéře. Dneska je jednoduché dostat do hlavy, nemusí to být ani faul. Těžké je získat první otřes, ty další už je bohužel lehčí.

Jak si ten první vybavujete?
Ani jsem v Chomutově nedohrál. Šel jsem se svléknout, během 10 minut se mi udělalo ukrutně špatně, rovnou mě odvezli do nemocnice. Ten lehčí přišel po zápase, ve sprše jsem začal být malátný.

I tak si plníte sny. Co pro vás kontrakt s Philadelphií znamená?
Když jsem loni odcházel do Švédska, měl jsem cíl podepsat s Flyers. A zkusit nakouknout do nároďáku. Povedlo se obojí. Než jsme začali s Morou hrát baráž, smlouva byla připravena a já měl čistou hlavu.

Švédská cesta se vyplatila?
Ten krok bych udělal znova, i když jsem poprvé zažil baráž. Jsem hrozně rád, že jsme ligu udrželi, město si to zasloužilo.

Co vám ten rok dal životně?
Osamostatnil jsem se. Bydlel jsem sám bez rodičů, začal jsem se o sebe starat. Pomohlo mi to i v angličtině, měli jsme šest Kanaďanů a jednoho Američana, trávil jsem s nimi čas a piloval řeč. Pak přiletěla přítelkyně, hodně mi pomáhala.

A do té doby jste si sám vařil?
Vaření mi nevadí, naopak, je to můj koníček. Udělal jsem karlovarské knedlíky a pozval jsem na ně kluky z Ameriky a Kanady. Ukuchtil jsem guláš, s přítelkyní jsme jim zase uvařili segedín. Pochutnali si! Jinak tam byly pořád jejich masové koule. Když jsme třeba měli výběr ze šesti jídel, v každém byly. Celou sezonu jsem si užíval. Šlo o malé město jako Kadaň, nějakých 15 tisíc obyvatel, to mám rád. Už 1. listopadu napadl sníh, a když jsem 1. dubna odlítal, pořád tam byl.

Mora byla cílovým městem běžkařského Vasova běhu. Fandil jste?
Ta událost tam byla týden, ulice ucpané, domácí lidi odjížděli na dovolenou, pronajímali byty a baráky závodníkům. V neděli byl velikánský závod a bylo to fantastické, na cílové čáře jsem povzbuzoval naše. Zážitek! I já si poprvé v životě vyzkoušel běžky, dvě minuty od baráku jsem měl trať. Sjezdovky jsem dřív zkusil, ale mám k nim respekt a týmy to nemají rády. Ale běžky jsem bral jako chill po tréninku, pohoda a klídek mezi stromy.

Jaká je švédská mentalita?
Jiná než naše. Už jen to, že se tam nesmí křičet na děti... Jsou milosrdní, jsou hodně blízcí. Ve všem pomůžou. Nejsou moc závistiví.

Nekřičeli na děti ani na tréninku?
Překvapilo mě, že ne. Nechávají malým volnost, mají to formou hry. Opravdu nikoho jsem neslyšel křičet. Ze začátku jsem tomu nevěřil. Asi někde doma někdo zakřičí, ale na veřejnosti vůbec.

Jaká byla vaše role v týmu? Dal jste 10 gólů a 16 připravil.
Chtěl jsem dokázat, že mám na to hrát top ligy. Už na začátku sezony jsem dostal dost prostoru, hrál jsem okolo sedmnácti minut včetně přesilovek. Snažil jsem se to trenérům vracet. Moje role byla čím dál větší. Byl jsem spokojený.


Mistrovství světa v hokeji 2024

Hokejové MS 2024 se uskuteční od 10. do 26. května v Praze a Ostravě. Český tým se představí v pražské základní skupině, kde ho čekají Kanada, Finsko, Švýcarsko, Dánsko, Norsko, Rakousko a Velká Británie.