Po zlatu volba: studium
Sezonu 1999/2000, v níž Novák pod trenérem Jaroslavem Holíkem dosáhl na nejvyšší metu v reprezentaci juniorů, ještě dokončil v prvoligové Dukle Jihlava, hned poté jej už ale odvál z Vysočiny studijní režim na univerzitě v Anchorage.
Proč? Chtěl dál hrát hokej na co nejvyšší úrovni, ale toužil i studovat na vysoké škole. V tuzemských podmínkách dohromady jen obtížně spojitelná a splnitelná - přání... Minimálně na čtyři roky tak za sebou zabouchl „české dveře“ - jež otvírá jen na několik týdnů během léta, které tráví doma v Kosově u Jihlavy - a vyrazil do světa...
„V Americe mi umožnili to, co v Česku možné není. Tam jsou univerzitní soutěže na vynikající úrovni a těší se velké prestiži. Rozvrh je udělaný tak, že ráno je škola a odpoledne tréninky. Člověk tak má na hokej i studium svůj čas. Mnohdy je ale opravdu hodně náročné dělat obojí naplno,“ vykládá Novák.
„Když jsou zápasy, které kolidují se školou, tak se to vždy bez jakýchkoli problémů vyřídí, profesoři i vedení univerzity vyjdou vstříc.
Na druhou stranu sportovci nemají žádné úlevy. My jsme hlavně studenti a teprve potom „atleti“, jak se tam říká. Výhodu ale máme v tom, že do tříd a na jednotlivé předměty a přednášky se můžeme zapisovat jako první,“ popisuje nedávno dvaadvacetiletý Novák.
„Sophomore“
Na webových stránkách University Alaska of Anchorage je sice ještě klasifikován jako „sophomore“, čili student druhého ročníku, přesně za měsíc a den už ale načne na škole svůj třetí rok. Ještě jej čekají dva.
Zpátky do Anchorage, centra Aljašky, města s 300 000 obyvateli, se z Prahy přes Frankfurt a Chicago vydá koncem srpna. Několik týdnů tak ještě může trávit doma.
„Škola začíná 26. srpna, je to vlastně o měsíc posunuté než tady v Česku. Podzimní semestr končí před Vánoci, proto se začíná už ten poslední týden v srpnu, aby se to stihlo. Od ledna do konce dubna se pak jede jarní semestr, takže za rok máme čtyři měsíce volna,“ povídá Novák, který v Anchorage absolvuje studium se zaměřením na ekonomiku.
V květnu, hned po skončení školního roku, cestoval a užíval si volna na západním pobřeží u známých - v Kalifornii, Nevadě, byl i na Havaji. Domů do Jihlavy přiletěl před měsícem. „Hned jsem si ale musel začít shánět zpáteční letenku. Byl to dost problém, lety už byly obsazené hodně dopředu. A taky po tom neštěstí loni v září je to teď s cestováním do Ameriky všechno mnohem komplikovanější a zdlouhavější,“ vykládá majitel studentského víza.
Druhý rok byl úspěšnější
Kromě dvou studijních ročníků Novák v Anchorage odehrál dvě sezony za místní Seawolves, tým University of Alaska, který působí v americké nejvyšší univerzitní soutěži NCAA. „V Anchorage je i seniorský profesionální celek, návštěvy na stadionu ale máme podstatně větší my. V uplynulé sezoně jsme měli průměr 5000 diváků na utkání, a to bylo víc, než se čekalo oproti předchozímu nevydařenému ročníku,“ povídá Novák.
Stejně jako před rokem i letos sice „mořští vlci“ vypadli hned v prvním kole play off, tým ale podával a prodával znatelně lepší výkony. „Vloni jsme šli do play off z nejhorší pozice, letos jsme vyhráli mnohem víc zápasů. I mně se vedlo o dost líp.“ Srovnat první a druhý rok v týmu je pro Nováka snadné. „Letos bylo všechno lepší. Když jsem přišel, tak to pro mě bylo dost těžké - celková aklimatizace, přechod na jiný hokej, jiný styl, jiné prostředí. Ještě k tomu škola...“ vypočítává.
„Teď jsem byl o rok starší, taky otrkanější. Před letošní sezonou se rovněž u týmu vyměnil trenér, se kterým jsme moc nevycházeli. Deana Talafouse nahradil John Hill a hodně se to zlepšilo. Hlavně vztahy mezi hráči a trenéry.“ Jestliže ve své premiérové sezoně ve WCHA, západní konferenci univerzitní soutěže NCAA, Novák v dresu Seawolves zaznamenal jen šest bodů, letos jich v odehraných 35 zápasech nasbíral čtyřiadvacet. Evidentní změna k lepšímu.
Ze studentů, kteří budou v týmu působit i příštím roce bude Novák hráčem s nejvyšším počtem bodů. Ti, kteří měli lepší bilanci než on, univerzitu ukončili a odešli.
V jedné „statistice“ si ale odchovanec jihlavského hokeje drží „vyrovnané bodové hodnoty“. Z pohledu školního prospěchu byl během obou let, které v Anchorage strávil, nejlepším studentem z týmu.
V jednom útoku hraje s dalším Čechem - Petrem Chytkou z Brna. „Je skvělé, že tam Petr je, alespoň si spolu můžeme promluvit česky. Sice to máme od trenéra zakázané, ale nějaká ta výjimka se vždy najde.“
Českých studentů není moc
Českých hokejistů není v univerzitních soutěžích mnoho. „Co vím, tak jich tam letos hrálo nejvýš osm,“ loví v paměti absolvent jihlavské Obchodní akademie.
Dostat se na školu v Anchorage byla pro Nováka takřka sisyfovská práce. „Trvalo mi dva roky, než jsem si to studium v Americe vyřídil. Dopisování, běhání po bankách, musel jsem dělat různé testy. Už bych to opakovat nechtěl,“ prohlašuje.
„Napsal jsem v podstatě na všechny školy, které mají hokejový program. Posílal jsem vysvědčení, životopisy - poštou, e-mailem, později jsem mluvil se zástupci některých univerzit i po telefonu. Ty možnosti se postupně zužovaly, nakonec jsem si vybral Anchorage - když jsem zjistil, že už tam jeden Čech, právě Petr Chytka, je. Šel jsem do neznáma, tak jsem si řekl, že by to pro mě mohlo být jednodušší.“
Sezona je ještě daleko Když přiletěl začátkem července Novák domů, hned si vymezil pravidelný čas pro pobyt v posilovně. Jezdil i na kole, běhal, plaval.
„Mně sezona začne až v říjnu, takže mám ještě dost času. Ale udržovat se nějak musím. Ovšem trénink na ledě se ničím nahradit nedá, proto budu rád, kdybych mohl trénovat s klukama z Dukly.“
